My Idol

,,Mámá?!"

Pohled Justina:

Konečně. Koukal jsem se, jak letadlo pomalu a ladně přistává na zem, zatímco jsem přemýšlel, co bude dál. Hlavou mi proudili divný otázky. Mám ji obejmout? Nebo nemám radši dělat nic? A co jí mám říct?
Abych řekl pravdu, po zádech mi přeběhl mráz a na hrudi jsem cítil takové to zvláštní mravenčení, které cítíte, když se na něco strašně těšíte nebo když jedete v autě a najednou jedete z kopce. Pokusil jsem se jemným výdechem, při kterém se mi z pusy prodrala pára (ano, až taková tu byla zima), uklidnit. Ehm... moc to nepomohlo.
Konečně. Dveře se otevřeli a po schodech z letadla vycházela. Krásnější než před tím, v bílém kabátu a džínech, na nohou vysoké boty a i přes trochu rozcuchané vlasy byla prostě dokonalá. Pane Bože, ona tak dospělá.
,,Wow."zašeptal jsem si pro sebe.
,,Justine!"usmála se na mě a zamávala mi.
Rozešel jsem se k ní (pořád jsem se snažil uklidnit).
,,Kim."
Objal jsem ji:,,Chybělas mi."

Pohled Kim:

Vůbec se nezměnil. Konec konců, jak by taky kluk v jeho věku mohl za půl roku zestárnout, ne? Možná mi přišel trochu mohutnější přes ruce, ale ten dojem nejspíš budila jen ta zimní bunda.
,,Vypadáš... jinak."vyšlo z něj a já nevěděla, co na to říct.
,,Ehm..  ty taky nevypadáš nejhůř."řekla jsem a oba jsme se zasmáli.
,,Tohle mi chybělo."

V autě mi bylo konečně teplo.
,,Tady je fakt kosa."řekla jsem, zatímco jsem si mnula ruce.
,,Zapnul jsem topení."oznámil mi Justin. ,,Navíc jsme za chvíli doma a tam je vytopeno. Máma už vaří večeři."
,,Řekl jsi "máma"?"
,,Jo."zasmál se Justin. ,,Neboj, nezdrží se dlouho. Chtěla se jen před Vánoci zastavit. A zítra přijede táta i s Jaxonem a Jazmyn."
,,Můj Bože.. jak se před ní mám chovat? Co když se jí nebudu líbit a...."
,,Uklidni se."zasmál se Justin. ,,Máma je fakt v pohodě. Navíc.. není to nic vaznýho. Ehm.. nejseš moje holka nebo tak."
,,Jo.. Ehm... nejsem."
Bylo zvláštní tam pak sedět. Mezi námi jsem cítila dusno a nepříjemné ticho.
,,Takže.... co střední?"zeptal se mě Justin, snad aby nebylo v autě takové ticho.
,,Ujde to."pokrčila jsem rameny neurčitě. ,,Je to tam těžký, to jo, ale snažím se to zvládat. Navíc tam mám hodně přátel, včetně Abby, takže se necítím sama."
,,Jo, Abby."usmál se Justin. ,,No.. A co kluci? Žádnej?"
Překvapil mě touhle otázkou:,,Ehm.. ne. Jsem single. Vlastně. No. Mam kamaráda. Jake se jmenuje a... víš co? Nechme to být, není to až tak zajímavý."
,,Mě přece můžeš říct všechno."šťouchnul do mě trochu Justin. ,,Kromě toho, když mi to neřekneš, nabourám do tamtoho stromu."
,,Ha ha ha, děsně vtipný."
,,Chceš to vidět?"
,,Ne."
,,Já to fakt udělám."
,,Řekla jsem ne."
,,Už otáčím volantem a..."
,,Okay, fine, řeknu ti to! Líbí se mi, spokojenej?"
Mrknul na mě:,,A ani to nebolelo."

Dorazili jsme k vile. Samozdřejmě, ani ta se nezměnila. Dlouhá příjezdová cesta i krásná okna (na kterých teď svítila vánoční světýlka), se taky vůbec nezměnili a vše stálo na svém místě.
Jestli jste si mysleli, že tam na nás fotografové nečekali, tak jste pěkně na omylu. Nicméně, tohle bylo to poslední, co mě zajímalo. V hlavě jsem pořád měla skutečnost, že za těmi dveřmi čeká jeho matka.
Teď už jsme stáli před dveřmi a mě se v krku dělal knedlík. Justin otevřel a....
,,Tak už jste tady!"
Přede mnou stála hnědovlasá žena drobné postavy. Na obličeji jí hrál milý úsměv a v hlase jakoby jí zvonilo:,,Ty budeš určitě Kim, viď že ano?"
Zkoprněla jsem a všechny končetiny byly jako zmražené:,,Ehm..já...jo.. totiž ano paní..  totiž madam."
Pattie se zasmála:,,Zlatíčko, nemusíš být vůbec nervózní. Vím toho o tobě tolik, že tak dobře se snad neznáš ani ty sama. Justin o tobě pořád mluví."
Podívala jsem se na Justina a měla dojem, že se trochu začervenal, zatímco si nervozně mnul za krkem.
,,Večeři už jsem uvařila, takže hlad vás dlouho trápit nebude. Ale pak už pojedu domů, mám tam toho hodně."
Při večeři panovala naprosto pohodová atmosféra. Maso bylo opravdu dobré.
,,A kde vlastně studuješ, Kim?"zeptala se mě Pattie.
,,Na gymnáziu."odpověděla jsem. Nervozita ze mě naprosto opadla.
,,A není to tam náročné?"
,,No..  určitě je to náročnější, než na základní škole, ale je to nejlepší příprava na vysokou školu."
Pattie se usmála a pohlédla na Justina, který za celou večeři řekl snad tři slova:,,Neříkal si, že má takové úžasné ambice."
Zahihňala jsem se:,,Není to nic extra."
,,A kam se chystáš na vysokou?"
,,Zkusila bych žurnalistiku, ale nejsem si tím moc jistá. Ani nad tím zas tak nepřemýšlím. Přece jenom budu maturovat až za tři roky."
,,Jistě, času je dost."přikývla Pattie a na tváři jí zahrál znovu ten úsměv.
Po večeři se Pattie chystala domů.
,,Já bych vám s tím nádobím ale vážně pomohla."říkala,zatímco si oblékala kabát.
,,Mami, to je fakt v pohodě. Zvládnem to."
,,Tak dobře."a zase ten úsměv, ,,Kim, bylo skvělé tě konečně poznat. Justin nelhal, když říkal, že si moc sympatická a milá. No a ani tu krásu nepřechválil."
Justin odvrátil obličej, nicméně té rudé barvy jsem si i tak všimla:,,Tak já půjdu asi na to nádobí.."
,,I vy jste moc milá."přívětivě jsem se usmála.
Pattie se na mě ještě podívala a povídá:,,Nechceš moje číslo? Můžeš mi kdykoli zavolat, kdyby si něco potřebovala nebo kdyby Justin něco.. chápeš."
Zasmála jsem se:,,To zní dobře."
Pattie mi napsala svoje číslo a pak spěšně odešla.
,,Tvoje máma je zlatíčko."řekla jsem Justinovi, když jsme spolu omývali nádobí.
,,Jo, jen občas trochu moc mluví."zasmál se Justin. ,,Ale ty ses ji fakt líbila."
,,Byla jsem trochu nervózní."
Když jsem ponořila ruku do vody, abych vzala další talíř, nechtěně jsem se dotkla Justinovi dlaně. Rychle jsem ji odtáhla:,,Ehm..  promiň."

Nádobí bylo konečně umyté a já už jsem se těšila do postele.
,,Pokoj máš zas u Jazmyn."oznámil mi Justin. ,,Dobrou."
Na tváři mi přistál letmý polibek a já se koukala, jak můj princ vybíhá schody.
,,Dobrou, ty ňoumo."