My Idol

I don't wanna live forever

Pohled Justina:

To, co se včera stalo... Já vím, byla kravina jít se opít jako nějaký hovado, ale já v té chvíli nemyslel. Už dlouho si v sobě nesu prázdno a tím, co řekla... jakoby mě zevnitř leptala jako kyselina. Jenže... ,,Slunce též nevidí přes clonu mračen.'' To řekl Shakespeare. A stejně tak, jako slunce nevidí přes mračna, ani já přes svoje city, co k ní hluboko v srdci chovám, nevidím, že čím déle a čím víc k ní tíhnu, tím víc ztrácím svoji záruční lhůtu. Vždyť je mi šestadvacet! Většina mejch kámošů už se buď oženili, nebo mají alespoň vážnou známost. Co mám já? Holku, která už mě víc než čtyři soustavně odmítá. Hezký, opravdu nádhera.
Takže jo, to, že jsem do sebe kopnul nejmíň tucet panáků vodky, byl pouze další marnej pokus o to na ni zapomenout. Mise neúspěšná.
Když jsem se ráno probudil, měl jsem pocit, že mi praskne hlava a že vyzvacím nejen svůj žaludek, ale i zbytek obsahu mého těla.
,,Dobré ráno, ožralo.''
Ve dveřích do koupelny stála Kim a opřená o futra mě s úškleblem sledovala, jak klečím nad toaletní mísou.
Nic jsem neříkal, bylo mi trapně jak snad nikdy v životě a navíc se mi ze žaludku valila další vlna reakce na můj včerejší večer. Oh Bože, kéž by ty zvuky neslyšela.
,,Na!''natáhla se ke mě se sklenkou nějakého svinstva. ,,Vypij to!''
Pomalu to vezmu do rukou a vypiju.
,,Nemělo by ti po tom být tak špatně.''řekne.
Chvíli tam stojí, mlčky mě sleduje a pak řekne:,,Ty asi snídat nebudeš, ale já jdu dolů. Řeknu, že ještě spíš.''
S těmi slovy se obrátila a chtěla odejít.
,,Kim!''
Otočila se:,,No?''
,,Já... sorry za ten včerejšek. Zachoval jsem se jako kolosální blbec.''
,,Mě se neomlouvej, spíš ta mexičanka, co to tady po tobě dneska uklízela a která bude nejspíš mít na starost i ten záchod, co si před pár vteřinama zajímavě vylepšil, bude chtít slyšet omluvu. Ale varuju tě, neumí moc anglicky.''
,,Myslím to vážně.''
Otočí hlavu, jakoby se chtěla ohlednout. Pak na mě znova pohledne a řekne:,,Co se stalo, stalo se. Nezměním to ani já, ani ty. Nech to plavat a dělej, jakoby tu včera nic neproběhlo.''
Potom odešla.

Pohled Kim:

Další večer jsme se rozhodli všichni podívat do jednoho klubu. Justinovi se sice dvakrát nechtělo po tom, co dva dny před tím provedl, ale my jsme skoro nic nezažili a tak jsme ho společně s Demi a Nickem promluvili.
Jake se mi opět neozval. Nevím, co se děje a začíná mě to celkem znepokojovat.
Tančili jsme s Demi na parketu a pili jsme snad všechny možné drinky. Nick se k nám samozřejmě přidal (mimochodem, celý večer pokukoval po jedné dlouhonohé blondýně), Justin ale zůstal u vody s citronem. Bylo vidět, že od toho večera mu alkohol jaksi nevoněl a Nick si ho proto dobíral.
,,Nedala by si madam Virgin Coladu?''
Demi se Justina zastávala:,,Ale no tak, nech ho být. Náhodou je hezký, že z něj stává abstinent.''
Musela jsem se zasmát:,,Ráda bych věděla na jak dlouho.''
Nevím proč, ale nemůžu Justina dostat z hlavy. Začínám mít pocit, jakoby všechno to, co jsem mu ten večer řekla, byla jedna obrovská a kolosální chyba... možná jsem neměla být taková a možná ze mě jen mluví alkohol.
,,Jdeš si zatancovat?''
Justin se na mě usmíval. Překvapilo mě to, myslela jsem, že spíš bude dělat, jako bych tam nebyla.
,,Jasně, proč ne?''
Vezmu ho za ruku a jdeme si zatancovat. Cítila jsem se s ním... úplně jinak než s Jakem. Mnohem víc uvolněná, bylo mi jedno, jak vypadám nebo co říkám. Nedávala jsem si pozor na každý svůj pohyb a nekontrolovala jsem, jestli náhodou nemám vlasy tak či onak. A čím víc mi býk blíž, tím líp mi bylo. Já... možná to všechno... možná to všechno byla chyba.
Vzala jsem ho za ruku a odtáhla z parketu pryč do uličky, která vedla z klubu. Nikdo tam teď nebyl a tlumené červené světlo byla jediná záře, která tam byla.
,,Co to děláš?''zeptal se, když jsem se na něj u zdi natlačila.
,,Jestli mě vážně miluješ tak, jak si říkal, tak teď zklapni!''
Po těch slovech jsem ho políbila. Poprvé za celý ty roky mi bylo totálně u prdele, co se bude dít dál, jak na to bude kdokoli reagovat a jak těžký to bude. Prostě to bylo jen o té chvíli.
Netrvalo dlouho a u zdi jsem byla namáčknutá já, zatímco jsem mu rukama jezdila ve vlasech. Justin se odstáhnul.
,,Co se stalo? Jseš asi hodně opilá, co?''
,,Ne, jen už vím, kde jsou moje priority. A fakt mlč, nebo si to rozmyslím.''
,,Víš, co bych teď chtěl slyšet?''
Zavrtím hlavou a on se ke mě nahne a zašeptá mi do ucha:,,Tebe jak křičíš moje jméno.''
Jak moc jsem v té chvíli děkovala bohu, ze tam bylo to červené světlo. Sakra,byla jsem rudá snad až na zádech.
,,Vypaříme se?''
V tu chvíli se v uličce objeví hlava Demi.
,,Oh... promiňte.''vyjekne. ,,Já jen že jsem se bála kde jste. Nick už sbalil tu bloncku a byla jsem tam trochu sama. Já... nenechte se rušit.''
,,To je v pohodě.''řekne Justin.
,,Tak pak přijďte.''řekne Demi a zmizí.
Justin se na mě usmál:,,Vypadá to, že to budeme muset nechat na jindy.''
Usměju se on si o mě opře čelo tak, že se dotýkáme nosy, zatímco mě drží za ruce.
,,Proč se na mě tak díváš?''zeptám se.
,,Čekám, kdy se probudím.''odpověděl.
Musím se usmát:,,V tom případě už budeš spát navždycky.''