My Idol

Opět se loučíme

Pohled Kim:

Dnes jsme s Amber měli odjet. Bolelo mě u srdce při pomyšlení, že Justina zase ztratím. Člověk si zvyká na osobu, kterou má rád, začne ji mít radši ještě víc a nakonec o ní přijde.
Po snídani mi volal Austin. Ptal se jak se mám, jak si užívám prázdniny, co Justin a i on na oplátku povyprávěl něco mě. Prý je na letním táboře jako vedoucí, byl na soustředění a chystá se na další dovolenou s rodiči, tentokrát v Římě.
Jsem šťastná, že mám přítele, jako je on. Ačkoli láska mezi námi už není, je pro mě i tak těžké na ty časy vzpomínat. Chyběly mi jeho polibky a doteky. Ale...copak jsem tak naivní, abych začínala něco, o čem vím, že už stejně nemá ani cenu?
,,Máš všechno?"ujistil se Justin. ,,Ne, že by mi vadilo, kdyby ses musela vrátit. Já jen...však chápeš."
Zasmála jsem se:,,Jo, mám všechno.'
Justin mi pomohl naložit věci do auta. Už se před bránou tísnily haldy fotografů. Justin na mě jen mrknul jakože:,,Neboj, to bude dobrý."
Justin mi otevřel dveře, zatímco se od brány linuly výkřiky:,,Kdy hodláte svůj vztah oznámit? Slečno, prozraďte nám vaše jméno! Kam jedete? Poskytněte nám krátký rozhovor!"
Dělalo se mi z nich zle. Tolik se člověku tísní v soukromí. Zmocnila se mě lítost k Justinovi. Tohle jako opravdu v mém věku musel snášet? Můj respekt k němu každým dnem vzrůstá.
Nasedli jsme do auta a snažili se za příjezdovou cestou dostat s autem skrz fotografy. Blesky dělali cvak cvak a mě se začalo dělat špatně.
Konečně jsme se dostali na silnici a začali ujíždět směrem k letišti. Chvíli bylo mezi mnou a Justinem hrobové ticho.
,,Kim?"promluvil Justin.
Podívala jsem se na něj:,,No?"
,,Nezapomeneš na mě, že ne?"
Musela jsem se zasmát:,,Co je to za otázku? Jak bych mohla, když se na mě usmíváš minimálně na pěti titulních stránkách časopisů, koukáš na mě z plagátu a Facebook mě bombarduje články o tobě."
,,Takhle jsem to nemyslel."řekl stroze. ,,Myslím, jako na mě Justina. Jestli nezapomeneš na toho Justina, který není v záři reflektorů. Na toho Justina který tě...."
Zarazil se.
,,,Ehm....který tě má rád."dopověděl. 
Usmála jsem se:,,Neboj. Nezapomenu."

Pohled Justina:

Málem jsem jí to řekl! Málem jsem jí konečně řekl, co k ní cítím. Já jsem takovej vůl! Proč jí to prostě nemůžu přiznat. Můžu snad do nekonečna předstírat, že je pro mě jen kamarádkou? Zlej Justin!
Dovezl jsem ji na letiště. Letěla mým soukromým letadlem. Co bych pro ni neudělal, že?
Stáli jsme před letadlem a koukali na sebe. Nakonec jsem se odhodlal a....objal jsem ji. Cítil jsem, jak mě její ruce obejmuli a ještě víc jsem ji stisknul:,,Slib mi, že to není naposled."
Cítil jsem její hlas v mém uchu:,,Slibuju."
Pustil jsem ji. Začala stoupat po schodech do letadla. No tak! Řekni jí to! Řekni jí to!
,,Kim?"
Otočila se:,,Ano?"
Tak! Mám příležitost!
,,Já....napíšu ti."
Hlupáku!
,,Jo, dobře."přikývla.
Pak už jsem jen viděl, jak se dveře letadla zavírají. Čekal jsem tam a koukal se, jak vzlétá. Pitomče!