Bowling v Londýně

1.3K 124 15
                                    

Pohled Kim:

S Justinem jsme na večeři přišli včas. Udýchaně jsme doběhli do jídelny a s omluvami si sedli ke stolu.
,,Tak jak bylo?''zeptala se Demi s úsměvem.
,,Fajn.''oplatím jí úsměv a snažím se nečervenat.
,,Byli jsme se s Nickem podívat na Buckinghamský palác a projít se po Londýně. Řeknu vám, klidné bych tady zůstala a....''
Dál Demi neposlouchám. Slova jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven. Koukala jsem se na Justina. A on koukal na mě.
Najednou mi zazvonil telefon. Jake.
,,Musím to zvednout, omluvte mě.''vztala jsem se židle.
,,Jake?''povytáhne obočí Demi.
Přikývla jsem a podívala se na Justina. V jeho výrazu jsem viděla smutek. Nebo spíš zklamání? Bylo mi ho líto, ale co jsem měla dělat? Svoji šanci promrhal.
,,Jaku?''promluvím do telefonu zatímco vycházím z jídelny.
,,Ahoj zlato.''slyším jeho hlas. ,,Promiň, že jsem nezavolal dřív, ale mám toho tady hodně.''
,,To je v pohodě.''
,,No a jak se máš?''zeptal se a ja znejistím.
,,Ehm... dobře.''odpověděla jsem a nehty se zaryla nervozitou do stehna. ,,Jsem tu s Demi a tak...''
,,V Londýně, že?''
,,Hm...''
Na drátě je ticho.
,,Chybíš mi.''řekla jsem i když jsem si tím sama nebyla jistá.
,,Ty mě taky, ale už budu muset končit. Měj se hezky. Zítra ti zavolám.''
Nečekal na odpověď, prostě to položil. Za normálních okolností by mi to asi vadilo, teď jsem však jen vstala a šla zpět do jídelny.
,,Tak co Jake, jak se má?''zeptal se s úsměvem Nick.
,,Má se dobře.''sedla jsem si na židli a koukal na Justina.
Seděl a koukal do prázdna. Nevěnoval mi jediný pohled.
,,Takže... jdeme na ten bowling?''

****

,,Ujišťuju tě, že jsem v tom strašná.''
,,Určitě to bude dobrý.''poplácala mě po rameni Demi. ,,Hele, kluci už jsou obutí, tak pojď.''
Justin ke mě přistoupil:,,Em... dobrý?''
,,Em...jo?''
Trochu hloupě se zasmál a prohrábl si vlasy:,,Tohle mi připomíná New York. Víš.. jak jsme tenkrát byli na bowlingu.''
,,Jo.''přikývla jsem. ,,Hele, támhle na nás mává Demi s Nickem. Jdeme.''

Samozřejmě jsem měla naprostou pravdu. Netrefila jsem pomalu ani jedinou kuželku a pokud ano, byla to, řekla bych, šťastná náhoda.
Nick mě se smíchem poplácal po zádech:,,Kim, netrap se, příště to bude lepší.''
I přes Demino dlouhé vysvětlování a neúnavné snažení se o moje zlepšení to stejně nemělo žádný efekt a většina mých bowlingových koulí skončila v žlábku. A co Justin? Ano, ten se mi celou dobu smál a místo toho, aby ho karma dostihla, vyhrál i nad mistrem Nickem.
,,Co na to říct, jsem prostě přirozený talent.''zavtipkoval po s skončení hry Justin nad drinky, co jsme si objednali.
,,To by mě zajímalo, co jsem potom já. Přirozený anti talent?''
Všichni se zasmáli a Demi málem vylila svoje pití.
,,Nechcete se už vrátit? Je celkem pozdě a já jsem utahanej jak vořech.''
,,Vořech?''zasmála jsem se.
,,Taky bych šla.''kývla Demi.
Nakonec se Demi s Nickem zvedli a odešli, zatímco já a Justin jsme řekli, že zaplatíme a doženeme je.

*****

Když jsme se tak s Justinem procházeli po ulici směrem k hotelu, nemohla jsem si nevšimnout jeho výrazu, ale snažila jsem se to přejít. Konec konců, jak bych taky mohla pomoct? A tak jsem vykládala, co mi na pusu přišlo.
,,A Abby pak přišla s Frankem na pokoj, opilí jak Dáni a... ''
Nestihla jsem doříct. Justin mě přitiskl ke zdi jedné z budov a přisál se mi na rty.

My IdolKde žijí příběhy. Začni objevovat