My Idol

Return

Nahoře máte song :) pusťte si ho.

Pohled Kim:

Time Squere bylo prostě úžasné. Nikdy jsem si nepomyslela, že by se mi splnil sen a já tam opravdu stála. No, opak byl pravdou.
Nemůžu ale přestat myslet na Justina. To snad není pravda, já ho po několika měsících zase viděla. Myslela jsem si, že tenkrát před domem to bylo poslední sbohem, ale... Snažila jsem se ho tenkrát úplně vytěsnit z paměti, jenže udělat něco takového mi zabralo hodně času a...zřejmě se mi to ani úplně nepodařilo. Nechci do toho znovu spadnout, protože vím, že už bych na něj znovu zapomenout nedokázala. Je jako součást mě. Je těžké se smířit se skutečností, že přicházíte o někoho, na kom vám záleží víc, než na sobě samém. Jen sedíte a plavete v bazénu vzpomínek.
,,Kim, tak jdeš už?"zavolala na mě Amber, která mi držela dveře od mikrobusu.
,,Už běžím!"

U naší "rodiny" jsme si dali večeři. Adoptivní rodiče chtěli hrát stolní hru a jelikož měl hrát i Cameron, Amber s tím problém neměla. Já byla unavená až dost a tak jsem slušně odmítla.
,,Jsem unavená a zítra nás čeká prohlídka dalších budov,"řekla jsem. ,,Snad mě omluvíte, když si půjdu lehnout."
,,Ale jisté zlatíčko."usmála se paní Dallasová. ,,Jen si běž lehnout. Dobrou noc."
Paní Dallasová byla něco jako milá maminka. Úsměv na tváři jí hrál snad pořad. Pan Dallas byl celkem stažený vzadu, moc nemluvil a většinou četl noviny. A mladý Cameron? Upřímně, ani moc nevím. Většinu času trávil s Amber.
Když jsem si myslela, že už konečně usnu, můj mobil mi zavibroval.

Ahoj Kim. Chceš se zítra sejít?
Jay :-)

Justin?

Máme mít zítra rozchod. Jestli chceš, můžeš být se mnou.

Okey. Budu se těšit.

Zítra zase s Justinem. Už je to hodně dlouho, co jsme takhle někde spolu byli. A....vlastně si ani nepamatuju, jaký je to pocit. Být s ním...
Vraceli se mi vzpomínky. Když mě polil kafem. Když jsem byla jeho OLLG. Nebo když na mě čekal za arénou. A taky ta vzpomínka, kdy jsme seděli v tour busu a on mi zpíval...kéž bych se tam alespoň na jednu noc mohla vrátit...

Jak jste spokojeni s dnešní částí? A jaké pocity to ve vás vyvolalo?