Pohled Kim:
Justin mě probudil k večeři. Tenhle kluk asi opravdu dodrží svoje slovo. Cítila jsem se po spánku lépe, ale jídelnu jsem samozdřejmě hledala pěkně dlouho a když jsem ji konečně našla, byl to pocit, jakobych právě objevila Atlantidu.
,,Trvalo ti to."neodpustil si Justin nenápadně rýpnout.
,,Nemůžu za to, že tvůj dům je jako jeden velký labirint."zasmála jsem se.
K večeři Justin uvařil vepřový steak s bramborami. Bylo to tak dobré, že bych to klidně všechno zhltla naráz, jenže jsem se před Justinem nechtěla ztrapnit.
Po večeři jsem skoro nemohla vstát.
,,Mám pro tebe malé překvapení."mrknul Justin.
,,Překvapení?"
Justin vytáhl z poličky na zdi krabičku. ,,Otevři to."usmál se, když mi to podal.
Ostýchavě a zároveň zvědavě jsem to otevřela. Byla tam dva papírky.R5 koncert, Atlanta
,,Aaaaaaa!"rozkřičela jsem se jako pomanutá. ,,Jak jsi...a kde jsi..vždyť tk bylo vyprodané."
Justin se usmál:,,Máš radost?"
,,Děláš si legraci?"zasmála jsem se. ,,Miluju R5! Mimochodem, Ross je úžasný. Pro mě je to, jakobych tobě sehnala lístky na Beyoncé."
,,Heh, to jsem rád."usmál se Justin. ,,Ten koncert je zítra v sedm."
Na R5 jsem byla v roce 2015. Ten koncert byl nezapomenutelný a tak jsem věděla, že i tenhle se mi vryje do paměti.
,,Jsi zlato."usmála jsem se a znovu mu dala pusu na tvář.
,,Mám pro tebe ještě jedno překvapení."mrknul Justin a vzal mě za ruku. ,,Někdo se s tebou chce seznámit."
Justin mě vedl do obýváku. Byla tam prosklená stěna, ze které bylo vidět na, teď už nocí zahalenou, zahradu. Justin otevřel šoupací dveře a na mě se vyvalili dvě tmavé kuličky velikosti rugbyových míčů. Jedna po mě začala skákat a druhá se mě chystala oblízat.
,,Seznam se s Phillem a Esther."řekl Justin pyšně.
Hned jsem začala v češtině šišlat:,,No vy šte kvášní. No jo. Achoj."
Justin se začal smát:,,Ty zníš ve svém jazyce tak vtipně."
Zbytek večera jsme strávili u televize a povídáním si.
,,A ty a Hailey..."nadhodila jsem jakoby nic. ,,Ehm...vy spolu...jako chodite? "
Justin se začal smát:,,Ne, nechodíme. Je to jen moje nejlepší kamarádka."
Nechápala jsem proč, ale jakoby mi z hrudi spadl obrovský balvan.
,,Žárlíš?"zasmál se Justin.
,,Ne, nežárlím."
,,Ale jo, žárlíš."
,,Nežárlím!"
Než jsme se nadáli, udála se polštářová bitva s polštáři z gauče. Bylo nad slunce jasné, že tuhle bitvu mám prohranou a tak jsem po sléze skončila v Justinových spárech. Šimral mě snad všude. Nesnáším, když mě někdo lechtá. Jsem děsně lechtivá.
,,Dost!"řvala jsem smíchy a zoufalstvím.
,,Tak to přiznej."řekl Justin. ,,Přiznej že žárlíš!".
I přes moji hrdost mi nezbývalo nic jiného, jinak bych se asi smíchy počůrala:,,Okey, tak žárlím."
Justin konečně přestal svou strašnou hru a pustil mě.
,,Ty si pitomec."zasmála jsem se.
,,Ale znám tvou slabinu."ušklíbl se Justin.
Koukali jsme se na sebe.
,,Už jsem unavená."řekla jsem. ,,Pořád jsem se ještě úplně nedostala z té cesty."
,,Dobře tak...půjdeme spát."
Justin se vymrštil z gauče a podal mi ruku.
,,Dobrou."řekl mi Justin před mým pokojem.
,,Dobrou."usmála jsem se.
,,Sladké sny."Ahoj lásky!!! :)
Chtěla jsem vám poděkovat za vaši podporu během této story :) Miluju číst vaše krásné komentáře a netajim se tím, že miluju slohovky :D :* Jste prostě uzasni :)
ČTEŠ
My Idol
ФанфикJeden den se jí stane osudným. Bude to jen setkání na pár minut? Nebo jí to změní celý život?