Ačkoli jsem nechtěla, otočila jsem se. Bylo to, jakoby jste mě nutili do něco nechutného, klidně bych se vsadila, že jsem se v té chvíli tvářila jako po kousnutí do citrónu. ,,Ehm...Ahoj?'' Okay, nic chytřejšího mě fakt napadnout nemohlo. ,,Ahoj.''zopakuje až příliž vážně. Ticho. ,,Ehm... ty jsi tady s Demi?''zeptá se. V té chvíli se ale objevila ve dveřích. ,,Kim, našla si....Oh...Ahoj Justine.'' Z jejího překvapeného výrazu mi bylo jasné, že ho tady nečekala. ,,Tak mi půjdem.''řeknu spěšnê a popadnu Demi za rameno. ,,Měj se.''
Pohled Justina:
Sakra. To nebyla ona. Oh Bože.. strašně se za ty čtyři roky změnila. Ona tak dospěla. Devatenáct? Po jejím odchodu jsem tam ještě jako pitomec snad minutu stál a zíral na dveře. Sakra. To se nestalo, že ne?
Pohled Kim:
,,Kim, ujišťuju tě, že tohle nebylo ani v nejmenším plánovaný.''řekne mi Demi, když vyjdeme ze studia. ,,Z tvého výrazu, když si přišla mi to bylo jasný.''zasměju se a podívám se na jeden z foťáků s úsměvem. ,,A dobrý?''zeptá se s ustaraným tónem. ,,Je tak...jinej.''řeknu skoro šeptem. ,,Asi bych ho málem ani nepoznala.'' ,,Za ty roky jste oba trochu zestárli.''šťouchne do mě. Pozvednu koutky úst v úsměv. ,,Teď by to chtělo smoothie, co ty na to?''mrkne.
,,Za chvíli přijede Nick, chtěl tě pozdravit.''oznamí mi Demi asi hodinu po našem příchodu domů. ,,Bude fajn ho zase vidět.''přikývnu, zatímco si skládám jedno z posledních triček. ,,Mimochodem, zarezervovala jsem nám let do Londýna.''dodá. ,,Pobyt je to sice jen na dva dny, ale pak nás čeká Egypt.'' Mám radost. Cestování a po boku mého idola a zároveň jedné z nejlepších kamarádek. Z čista jasna zazvoní zvonek u dveří. ,,To bude Nick!''vykřiknu nadšeně a vrhám se po schodech ke dveřím, které udýchaně otevírám. ,,Ni....'' Zůstanu stát jako zamrazená. Justin. ,,Hadám, žes čekala někoho jinýho.''uculí se. ,,No.. Tak trochu.''pokrčím rameny. ,,Proč si tady?''
Pohled Justina:
Proč jsem tady? Protože poslední čtyři roky pořádně nespím bez myšlenky na tebe? Protože jsem každý den žil jen se vzpomínkama na tebe a ty se mi najednou objevíš znova v životě? Protože tě miluju stejně jako ty pitomý šortky co máš na sobě? ,,No... vlastně jsem se tě chtěl zeptat, jestli by si někam nešla. Chtěl jsem si s tebou promluvit.''
Pohled Kim:
Promluvit? Really? Ty si zapomněl, co jsem ti tenkrát napsala? ,,No vlastně.. Za chvíli přijde Nick a...'' Už jsem se chtěla vymluvit, když tu se za mnou objevila Demi:,,Nick dnes nepřijde, zdržel se s Joem na oslavě. Ahoj Justine.'' ,,Ahoj Demi.''kývne. ,,Takže si Kim můžu na chvilku půjčit?'' ,,No vlastně....'' ,,Jasně, jen běžte, děti.''zavtipkuje a popostrčí mě nenápadně ze dveří. ,,Užijte si to.'' Než jsem se nadála, seděla jsem u něj v autě. ,,Takže... jak ses měla?''
Ať už jsem měla nebo neměla na výběr, řekla jsem mu, co se za ty roky dělo. No...jaksi jsem nezmínila Jakea. Těžko říct, jestli úmyslně nebo ne, ale nepadlo o našem vztahu ani slovo. Justin zastavil u nějaké pěšinky do poměrně vyprahlého kopce, které jsou pro LA tak typické a vystoupili jsme z auta. ,,Pojď.''pobidne mě a rozběhne se nahoru. ,,Běhat? Ty ses zbláznil.'' Nicméně nic jiného mi nezbývalo. Snažila jsem se ho doběhnout, ale já v půlce kopce sotva dýchala, on ale stále vypadal fit. Proklínala jsem se, že jsem s Demi nikdy nechodila do tělocvičny. ,,Tak už si tady.''škádlí mě, když z posledních sil konečně dosáhnu vytouženého cíle na vrcholu kopce. Naskytl se mi úžasný výhled. ,,Není to nádhera?''usměju se. Až teď jsem si všimla, že se Justin nedívá na výhled, ale na mě. Otočím se na něj. ,,Justine...'' ,,Kim, nech mě mluvit.''přeruší mě. Nadechne se a podívá se na svoje špičky. Pak vydechne a znova koukne na mě. ,,Kim... ty čtyři roky bez tebe...Neumíš si představit, jak jsem trpěl. Každej den jsem na tebe myslel, cokoli jsem dělal bylo pro tebe. Tenkrát jsem byl pitomec. Jedinej důvod, proč jsem se Selenou byl, jsi byla ty. Snažil jsem se zaplnit tu díru v srdci. Potřeboval jsem tě, ale z mnoha důvodů jsem tě neměl. Neuměl jsem počkat.'' Oči mu hoří a já cítím v jeho hlase nervozitu. Přistoupí ke mě a chytí mě objema rukama kolem krku:,,Teď jsem čekal dost dlouho, nemyslíš?''
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
