Pohled Kim:
Na chodbě bylo úplné ticho. Byla hodina, tudíž jsem to chápala, ale o to víc jsem se bála, že je právě slyšet moje divoce bubnující srdce.
,,Obejmeš mě aspoň?"mrknul Justin.
Já jsem se usmála a obmotala jsem se mu kolem krku. Musel se trochu zohnout, jelikož....jsem malá no...!
,,Jak ses měl....a.....a....Co turné? Musíš mi všechno povykládat!"vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě.
,,Rád bych,"usmál se. ,,Ale jaksi máš hodinu a nám už zbývají tak tři minuty a já mám pro tebe důležitou informaci. Do tohohle času to opravdu nemůžu zaškatulkovat, jestli mě chápeš."
Zasmála jsem se:,,Vtipný jako vždy."
,,Co se sejít po škole?"navrhnul mi. ,,V kolik končíš?"
,,O půl čtvrté."odpověděla jsem mu.
,,Bezva."přikývl Justin. ,,Także kdybych na tebe čekal před školou, vadilo by ti to moc?"
,,Jakoże zase půjdu v džínách a mikině do restaurace?"zasmála jsem se a on taky.
,,No vyberu něco míň luxusního."dodal se smíchem.
,,Takže o půl čtvrté?"ujistila jsem se.
,,O půl čtvrté."přikývl. ,,A teď už běž, ať se učitel nezlobí."
Chystala jsem se, jít zpátky ke dveřím, když v tom na mě zavolal:,,Kim?"
Otočila jsem se.
,,Co objetí?"mrknul.
Zasmála jsem se a ještě ho objala. No a jak popsat můj návrat do třídy? Ehm....všichni byli sticha, němě na mě koukali a při pohledu na Ashley a Paris jsem se chtěla rozesmát. Měli doširoka otevřené pusy a vypadalo to, že brzy omdlí. Jediný, kdo byl relativně v pohodě, byl třídní.
,,Ty máš teda konexe."mrknul učitel a já se jen pousmála.
O přestávce se ke mě všichni hrnuli, jako roj vos na med. Musela jsem ze třídy vypadnout a zamknout se na záchodě.
O hodinovce jsme šli s Amber na dětské hřiště, protože tam máme vždycky klid.
,,Nevěřím, že to udělal."rozplývala se Amber. ,,On opravdu přišel k nám do třídy, jen aby tě viděl. Úplně jako scéna z filmu Povinně nezadaný."
Zasmála jsem se:,,Odpoledne se chce sejít. Má pro mě prý něco důležitého."
Amber se přestala houpat a pohlédla na mě:,,Třeba s tebou chce chodit!"
Chvíli jsem na ní zírala a náhle se dala do obrovského výbuchu smíchu.
,,Justin.....Bieber....A chodit....se mnou."smála jsem se, že už jsem skoro nemohla dýchat.
,,A proč ne?"nechápavě pohlédla Amber. ,,Má tě rád, rozumíte si...."
,,Jenomže nejsem žádná Selena Gomez."připomněla jsem jí.
,,Copak si myslíš, že by stál o holku, která je sice krásná, ale nerozumí si s ní?"
,,Prosím tě radši pojď."vztala jsem z houpačky. ,,Máme už jen pět minut."
Co mi sakra ten Justin chce tak důležitýho?
ČTEŠ
My Idol
FanfictionJeden den se jí stane osudným. Bude to jen setkání na pár minut? Nebo jí to změní celý život?