And yet so different - ff - H.S.

And yet so different-CHAPTER #3

Ráno jsem vystřelila dřív z postele, než ještě stačil zazvonit budík. Musela jsem být dokonale připravená, protože odpoledne jsme měli první dvouhodinovku herectví, a to znamenalo, že předvedu, co ve mně je.
Dneska jsem se taky měla sejít s tátou, jelikož jsem mu slíbila, že se s ním každý týden alespoň jednou uvidím.

Výjimečně jsem si vzala tříčtvrteční světlé džíny a k nim bílé vansky. Do kalhot jsem si zastrčila košili s nádechem meruňkové barvy a nasadila si čelenku stejného odstínu.
Mezitím, co jsem si rovnala věci do své tašky, Emma vstala a doštrachala se do koupelny.
Kroutila jsem hlavou nad jejím přístupem k novému dni, ale nic jsem jí na to neřekla.

*

První hodinu jsem měla historii, na kterou se mnou nechodila Emma, ale jen Edward.
Sedla jsem si s ním do první lavice a ihned si přichystala na hodinu. Doufala jsem, že tenhle předmět nemám společný s tou pěticí potetovaných kluků, ale jak se ukázalo, mé doufání bylo marné.
Až na Zayna Malika nakráčeli všichni čtyři do třídy, včele s hlavním vůdcem, který měl svou ruku omotanou okolo pasu té jedné blondýny z  O Barbies.
Znechuceně jsem si nad celou tou bandou odfrkla a otočila se směrem k Edwardovi.

,,Kolik hodin s nimi budeme muset mít?'' zeptám se ho rázem a on si povzdechne.

,,No, ty kromě sportu a francouzštiny budeš mít skoro každou s Harrym. Se Zaynem se neuvidíš na historii a chemii a s těmi třemi ostatními na angličtině, biologii a umění,'' odvětí stručně Edward a tentokrát si povzdechnu já.

,,Takže Harry chodí také na umění?'' položím mu další otázku a on stačí jen kývnout, než do třídy vejde malý obtloustlý učitel.
Věnuje nám vřelý úsměv na přivítanou a ztěžka usedne za svůj stůl.

,,Dobrý den, milí žáci,'' pozdraví nás a já mu jako jedna z mála pozdrav oplatím.
Ze zadních lavic se ozve posměšná narážka na daného učitele, ale ten to jen přejde nesouhlasným mlasknutím. ,,Dobrá, uděláme si třídní docházku. Jako vždy budu číst jména a vy se ohlaste,'' pokyne nám mile. Třídní docházku jsem nezažila, ani nepamatuji. ,,Andersenová?'' křikne učitel a dívka sedící za mnou, pípne na souhlas.
Moc nevnímám, dokud se neozve mé jméno a učitel nechápavě nahlédne do papíru. ,,Olivie Sparksová? A to je prosím kdo?'' zeptá se a já automaticky zvednu ruku.

,,Ehm, to jsem já. Jsem tu nová,'' oznámím mu a on se opět usměje.

,,Ah, omlouvám se. Nevšiml jsem si vás,'' promluví a podrbe se na zátylku. ,,Přesto Vás rád poznávám a doufám, že se vám u nás bude líbit. Jmenuji se Wooley, a jak už jistě víte, budu Vás učit dějiny,'' představí se a já jen letmo kývnu na souhlas.
,,Styles?'' houkne po chvíli a oba držitele tohoto jména se ozvou.

,,Řekl Styles, ne teplýho přizdisráče, tak drž hubu a radši si sedni, debile!'' zanadává Edwardův bratr a já šokem zalapám po dechu.
Jak se opovažuje mluvit takhle sprostě o svém sourozenci a ještě k tomu před učitelem?

,,Nech to být,'' zamumlá rychle Edward směrem ke mně a doslova ignoruje Harryho narážky.

,,Uklidněte se, pane Stylesi. Musím si vás zapsat zvlášť,'' vloží se do toho pan Wooley a Harry si povrchně odfrkne.
S těmihle dvěma zažiji ještě víc takových chvil, a jsem si jistá, že budou i stokrát horší.

*

,,Tak držím palce. Ukaž jim, kdo je tu herec, Liv!'' povzbudí mě Edward a přátelsky na mě mrkne.

Emma mě radši obejme a pošeptá mi, že to zvládnu. Jsem ráda, že mám kamarády tohohle typu.
Dneska máme mít hodinu v menším divadélku a učitel Watkinson, který nás bude mít na herectví, pokládá prý každou hodinu nějaký úkol. Jsem zvědavá, co mě čeká, a tak se nedočkavě nahrnu ke dveřím do malého sálu.