And yet so different - ff - H.S.

And yet so different - CHAPTER #51

3. MLUVENÍ

    Dnes jsme měli jako další v pořadí mluvení. Musím se přiznat, že toho se opravdu bojím, protože jsem si na svou řeč už zvykla. Neumím mluvit sprostě, vlastně se mi to příčí, a když tak slyším mluvit Harryho, skoro mě bolí uši. Holky by měly mluvit tak, jak se sluší. A ne pořvávat vulgarismy. To jim pak ubírá na něžnosti.

Oblékla jsem si černé obtáhlé tričko s dlouhým rukávem a bílé džíny. Ze začátku na to půjdu lehce, protože ty hrůzy, co mi vybral Shawn, na sebe jen tak nevezmu.
Na nohy jsem si obula černé semišové kozačky na nízkém podpatku a pohodila si vlasy, aby nabraly větší objem. Nanesla jsem si trochu řasenky, lesk a přepudrovala si nos.
To by mohlo pro Shawnovu spokojenost stačit.

Celá nervózní jsem vyšla z koupelny a podivila se, že nevidím Mayu. Většinou byla ve stávání stejně tak marná jako Emma. Pokrčila jsem rameny, vzala si věci a zamířila na literaturu.

Posadila jsem se na stejné místo jako jindy a rozhlédla se, jestli Mayu neuvidím. Chodila na většinu předmětů se mnou, ale teď jsem ji nikde neviděla.

V kapse mi zavibroval mobil, a tak jsem ho s nakrčeným obočím zvedla.

,,Liv?'' ozval se zadýchaný hlas Mayi.

,,Mayo?'' opětovala jsem jí oslovení.

,,Ahoj!'' vydechla. ,,Hrozně se omlouvám, že jsem ráno tak rychle vypadla, ale musela jsem si skočit pro kafe, protože jsem závislá na kofeinu, a tak trochu nestíhám, jelikož tam byla fronta. Kdybych to nestihla do začátku, tak mě prosím omluv,'' vychrlila na mě v rekordním čase a já párkrát zamrkám.

,,Kolik si toho kofeinu měla?'' zeptám se váhavě, protože jen málokdy slyším lidi takhle rychle mluvit.
Jako menší jsem to dělala já, ale mamka mě to odnaučila. Nebylo to společenské.

,,No... měla jsem dvě kafe, protože mi přišlo škoda kupovat jenom jedno, když jsem tam stála takovou dobu,'' vysvětlila a pak se zahihňala. ,,Už jsem u školy, hlídej mi místo, puso,'' houkla v běhu a položila mi to. Dívala jsem se překvapeně na obrazovku a pak se zasmála. Puso?

Do učebny vešla Picta fiver a za nimi hned učitelka Bloodworthová, která ihned zavřela dveře. Ještě než to ale stihla, Maya strčila do mezery nohu a nevinně se na učitelku usmála.

,,Dobrý den,'' pozdravila ji sladce a odfoukla si zrzavou ofinu z čela. Zadržovala jsem smích a mávla na ni, aby šla rychle ke mně. Pochopila to a dostala se z děsivého pohledu učitelky Bloodworthové.

,,Slečna Gallagherová si do příště zapamatuje, že chodit po mně se nevyplácí!'' pohrozila jí učitelka, ale víc se k tomu nevyjadřovala. Ohlédla jsem se na Harryho, ale koukal do mobilu, takže si mě nevšiml.

,,Ty vole, to bylo těsný. Málem jsem zašlápla něčí kočku na dvoře,'' zašeptala mi Maya těsně u ucha a ztěžka dosedla na židli.

,,Tady jsou kočky?'' Pozvedla jsem s údivem obočí.

,,Zjevně jo, když na mě začala prskat a drápla mě do boty.'' Ukázala na malou rýhu na své tenisce a já vyprskla smíchy. Zamaskovala jsem to úspěšně kašláním a ještě se slušně omluvila.

,,No, a teď co máme za hodinu?'' zeptala se zaraženě Maya a podrbala se na hlavě. Tentokrát jsem to už nezvládla udržet a opravdu se rozesmála.

Vysloužila jsem si naštěstí jen učitelčino pokárání.

*

  Odpolední vyučování probíhalo v ateliéru a dostavil se dokonce i Harry. Myslela jsem, že umění začal vynechávat. S Mayou jsme si sedly dopředu a jemu jsem přenechala místo u okna, o které jsme se kdysi tak hádali.