And yet so different - ff - H.S.

And yet so different-CHAPTER #30

https://www.wattpad.com/story/94377501-forest-monster-ff-h-s

Nový příběh na mém profilu! S Harrym ☺️☺️! FOREST MONSTER💓💓💓

*

,,Olivie!'' zakřičel Harry a vytáhl mě, držel mě nad sebou a vystrašeně si mě prohlížel. ,,Tohle už mi nedělej! Hrozně sem se leknul!''

Když to řekl, štěstím se mi rozbušilo srdce a musela jsem se usmát. Přeci jen mu na mně záleží, i když to jeho ''bad boy maska'' popírá. Myslím, že jsem ho takhle nazvala vícekrát, než kolikrát jsem šla u nás ve škole na veřejné toalety. Protože... Buďme upřímní... Školní WC jsou odporné...

Nechtěla jsem se k němu moc tisknout, ale už mě z toho ''plavání'' bolely celé paže, a tak jsem mu vklouzla do náručí a přitulila se k němu. Cítila jsem se tak bezpečně a naslouchala tichému tlukotu Harryho srdce. Hlava se mi nadzvedala s jeho pravidelným oddechováním. Připlul více ke břehu, aby dosáhl na dno, a dal mi něžnou pusu na tvář. Překvapeně jsem otevřela obě oči a párkrát zamrkala. Usmíval se. Krásně a upřímně se usmíval. Takové konvenční, ale přesto romantické gesto, bych od něj nečekala.

,,Proč tohle všechno, Harry?'' otázala jsem se ho a více se ponořila do hloubky, protože ve vodě bylo větší teplo.

,,Protože nechci, aby se ti ten zkurvenej Edward sral do života způsobem, jako se ti do něj seru já!'' procedil skrz zuby a podíval se někam za mě do prázdna. Pak opět sklonil hlavu a na čele se mu pnuly hluboké vrásky z toho, jak se mračil.

,,Aha,'' hlesla jsem. ,,Ale Harry, ty víš, že já nehodlám být jen pouhá kamarádka s výhodami... A s Edwardem bych se tak necítila, jenomže u tebe? U tebe nevím, co si mám myslet,'' posmutněla jsem a odtáhla se. Harry tu vzdálenost mezi námi opět zkrátil a prohrábl si vlasy.

,,Já to chápu! Já to, kurva, chápu, že seš zmatená, i já sem!'' ujistil mě. Zněl rozrušeně. ,,Jediný, co chci, je, abys-''

,,Abych nebyla s Edwardem, že?'' skočila jsem mu do řeči a pokračovala krapet podrážděně: ,,Já vím přesně, co si ty pod pojmem ''my dva'' představuješ. Ty nechceš, abych měla cokoli s někým jiným, Edwarda nevyjímaje, ale zároveň se mnou nechceš mít nic víc, než jen přátelství s výhodami. Ano, sem tam uděláš nějaké romantické gesto, hezkou věc či něco, co mě na mou duši překvapí, ale pak se stáhneš, protože si uvědomíš, že to zavání něčím víc. A to ty nechceš, protože vztahy, dlouhé vztahy, které nejsou jen na jednu noc, nehodláš ve svém životě navazovat!'' Zapíchla jsem mu ukazováček do hrudi a Harry překvapeně pozvedl obočí. ,,Jenomže, můj drahý Harry,'' pronesla jsem s ironií v hlase. ,,Já ti nehodlám nahrazovat Glorii. Já nechci nastoupit na její místo, nebo na seznam tvých dosažených cílů a výzev!'' Vydýchávala jsem svůj další proslov a ruce si položila na boky.

,,Olivie, ty zjevně nechápeš, co pro mě znamenáš, protože tě mám rád. Svým způsobem, svým Haroldovským způsobem, ale mám, jasný? A jestli chceš pravdu, tak fajn! Ze začátku sem si o tobě myslel, že seš divná, pak, když sme s partou přišli k vám na pokoj, sem tě měl za nehoráznou kundu, protože-''

,,Harry! Tohle slovo ne!'' Zrudla jsem a na vteřinu si dokonce zakryla uši. Tohle oslovení se mi líbí ze všeho nejméně.

,,Soráč,'' omluvil se ''Haroldovským způsobem''. ,,Protože si byla úplně, ale úplně, jiná! Nezvykle jiná. Časem se mi to začínalo líbit, měl sem z tebe jednoduše prdel, a proto tě neustále provokoval. Ale srala si mě tím, jaks do mě viděla. Chtěl sem ti několikrát ublížit, hrozně moc sem chtěl, abys trpěla. Takže jo, jednu dobu si pro mě výzva byla, ale nešlo to. Ty seš jiná.'' Jeho slova mě párkrát zabolela, avšak hřejivý pocit všechno přehlušil. BYLA. Už nejsem. ,,Nechci vztah. Takovej ten opravdovej se vším všudy. Možná časem, ale teď ne, protože vztahy, závazky a další sračky, ty všechno ničej. Ty dva v tom vztahu sou opatrnější a všechno už řešej jiným způsobem!'' Musela jsem mu dát za pravdu. Vztah by byl riziko. Ale aspoň vím, že o tom přemýšlel. ,,A ne, není pravda, že tě beru jako kámošku s výhodama, nebo děvku, jako je Glorie. Ne, seš člověk, kterej dodává celýmu mýmu životu jiskru. Celýmu posranýmu světu dodáváš jiskru! To si pro mě. Moje malá Jiskřička!'' řekl vážně, a já úplně promrzlá na kost zvlnila své promodralé rty do nepatrného úsměvu.