And yet so different - ff - H.S.

And yet so differenet - CHAPTER #58

Tuesday

  Je to možné? Nastal den D. Den, kdy se budu muset konečně postavit sama sobě a ukázat ostatním, že nejsem jen pouhá šprtka, ale mám v sobě i kousek dračice.
Co jsem to právě řekla?! Dračice? Vážně, Liv?

Jediné, co jsem potřebovala, bylo přežít dnešní den ve škole, abych se pak psychicky připravila na chvíli, kdy vstoupím do Doupěte Picta fiver a předvedu se Harrymu v latexové kombinéze. Říkal mi neustále, jak jsem upjatá. Teď už nebude moct říct nic.

Povzdechla jsem si a oblékla se do normálního svetru a džin. Nechtěla jsem se dnes zbytečně malovat, když budu v noci stejně zmalovaná jako klaun, tak jsem si jen rty přetřela balzámem a vlasy si spletla do copů. Maya mlčela, protože se cítila pořád provinile, i když jsem ji ujistila, že mi to nevadí. Jen jsem se trochu bála, aby to neudělala znovu.

Zamířily jsme na literaturu a mě hrozně iritovalo to ticho mezi námi. Snažila jsem se rozproudit konverzaci, ale Maya odpovídala jen jednoslovně a tvářila se zaraženě. Vysvobodil mě pohled na usměvavého Dylana a úlevně jsem si sedla vedle něj. Tentokrát jsem ho poslouchala oběma ušima a on to rád viděl.

Přerušilo ho až zvonění a příchod učitelky Bloodworthové. Zaparkovala před tabulí a na stůl hodila stoh hustě popsaných papírů. Už musela obodovat ta přání, která jsme včera všichni tak pracně sepisovali. Vypadala ale dost naštvaně.

,,Chtěla jsem vybrat zase tři práce, které by tu jednotlivci přečetli. Zalíbily se mi nejvíce práce Olivie Sparskové, Nialla Horana a Harryho Stylese.
Ano, je to div, ale musím říct, pane Stylesi a pane Horane, že jste u mě excelovali a dostali jste plný počet bodů. I vy, slečno Sparsková, ale Vaše práce se mi záhadně ztratila. Ještě včera večer jsem ji měla ve své kanceláři, ale dnes ráno jsem ji už nenašla. Je mi to líto, a proto Vám přičítám ještě dalších pět bodů jako omluvu,'' sdělila mi a já zklamaně přikývla. Dalo mi to docela práci, ale i tak jsem měla radost z odměny. ,,A protože by to nebylo fér vůči Olivii, práce číst nahlas nebudeme. Ten, kdo ví, co se s tou Oliviinou stalo, ať mi to laskavě nahlásí, děkuji!'' Jako vždy svůj krátký úvod do hodiny utnula a začala přednášet z dalšího období anglické literatury.

*

Po vyučování jsem rychle zamířila na pokoj. Měla jsem ještě dvě hodiny, než přijde Shawn, ale i tak už mi žaludek dělal kotrmelce. Maya do pokoje vešla beze slova a hned zamířila ke své skříni. Vytáhla si nějakou tašku a pak se podívala na mě.

,,Jdu teď k Dylanovi. Uvidíme se na Stylesově party,'' oznámila mi pouze a já stačila jen přikývnout, než Maya vystřelila ze dveří. To teď spolu budeme komunikovat takhle?

Neměla jsem čas se tím zabývat, protože jsem měla jen dvě hodiny na to, abych se navlékla do modelu, ve kterém by se styděla i pornohvězda. Teď úplně nevím, jestli jsem řekla něco nemístného, ale libru si za to počítat nebudu. Už tak jich mám nasčítáno dost.

Ještě než jsem se pustila do proměny, sedla jsem si na posteli do tureckého sedu a vydýchala se. Začala jsem pomalým nádechem a pak pomalým výdechem. Kupodivu to pomohlo. Nasadila jsem odhodlaný výraz a měla jasno. Bude to nejtěžší role, kterou jsem za tím hrála, ale to neznamená, že to nezvládnu.

Když jsem na téhle škole začínala s herectvím, první, co nám pan Watkinson zadal za úkol, bylo se svléknout. Překonala jsem to. Ano, sice jsem to nesplnila úplně, ale výsledek byl chvályhodný.

Vždyť i v mých stech přáních bylo podniknout něco šíleného, tohle se za to dalo považovat. Takže, Olivie, ať už to dnes dopadne jakkoli, děláš to taky pro sebe. Protože jsi vždycky byla jen stydlivá holka, sedící vepředu a hlásící se na každou položenou otázku. Vyhýbala ses plesům, mejdanům a klukům, jako je Harry. A teď?