And yet so different - ff - H.S.

And yet so different-CHAPTER #10

   Vzbudila jsem se hned, jak mi zazvonil budík, a podívala se na postel. Samozřejmě na ní Emma nebyla, a tak jsem si povzdechla. Pokud nepřijde, budu nucena jít na ten zpropadený večírek a překazit to tam.
Proč prostě nemůžu mít normální školní povinnosti a musím zachraňovat z nesnází svou spolubydlící?

Odcupitala jsem do koupelny a vysprchovala se. Vyčistila jsem si zuby a hezky se upravila. Kéž by tu byl Edward, mohl by přijít ke mně napokoj popovídat si a počkal by se mnou na Emmu. Jenomže Edward tu nebyl,protože jel domů za svým tátou. Možná je to tak vlastně lepší, protože by se měmohl vyptávat na věci ohledně Emmy a já bych mohla něco nechtěně vyklopit. 

Oblékla jsem si bílé rifle a tmavě modrý svetr s puntíky. Naposledy jsem se koukla do zrcadla a teprve pak vyšla ze dveří. Vyjekla jsem, když jsem na své posteli uviděla sedět Harryho.

,,Co tu-Co tu děláš?'' zeptala jsem se krapet vyjeveně. ,,Řekla jsem ti včera dost jasně, aby jsi mi dal pokoj, když musíš mít ke všemu odpověď a zvlášť tak nevhodnou!'' vyčetla jsem mu a založila si ruce na prsou.

,,Kurva, vím to! Choval jsem se pitomě, ale jelikož jsem z toho byl v prdeli, tak jsem za tebou prostě musel přijít a omluvit se ti.
Seš typ holky, která lidem pije krev, ale neplatí na ni moje kecy.
Už ti nebudu říkat, aby si mi vykouřila. Stejnak by si to s tou svou pusinkou nesvedla. Tak, sorry, hm?'' dal najevo svou lítost a já si ho změřila pochybným pohledem. Na to, že je to Harry Styles, tak to nebylo špatné.

,,Páni, docela si mě potěšil.'' Dala jsem si ruku na srdce. ,,Ale mohl jsi se obejít bez těch vulgarismů!''

,,Jinak mluvit neumím,'' pronesl a rozhlédl se po pokoji. ,,Jo... Tady ještě něco máš. Neber si to nijak kurva osobně, jasný? Jen mě, jak by si to řekla ty, hryzalo svědomí, a tak jsem ti to musel donýst.'' Podal mi do ruky objemný balíček a já se zatvářila nechápavě. Dává mi dárek?

,,Co to-''

,,Prostě to do prdele otevři bez zbytečnejch keců!'' skočil mi do řeči a já pohoršeně mlaskla. Balíček jsem ale rozbalila a překvapilo mě, když jsem spatřila úplně nový kožený diář. Byl datován na pět let a na obalu byly vyryté mé iniciály.

,,Oh, Harry, děkuji!'' vypískla jsem a vrhla se mu kolem krku.
Když jsem si uvědomila, co jsem udělala, ihned jsem se odtrhla a ustoupila o pár kroků. ,,Promiň, tohle bylo nespolečenské,'' omluvila jsem se. ,,Moc ti děkuji.''

,,Není zač,'' řekl zaraženě. Asi byl také překvapen mou náhlou náklonností. ,,Tak čau,'' rozloučil se a rychle vyrazil z mých dveří.
Doslova jsem zrudla a proklínala se za svou reakci, když jsem rozbalila jeho dárek. Musím se více kontrolovat. Jsem dáma. Ne fúrie!

19:00

  V sedm hodin večer jsem si už opravdu povzdechla, protože bylo jasné, že Emma nedorazí. Začala jsem se tedy nedobrovolně chystat a zvolila tmavě modré kolové šaty s košilovým vrškem. Dosahovaly mi těsně pod kolena a na sobě měly drobounké bílé puntíky.
Doplnila jsem je červeným pásečkem a botami na platformě. Ty boty mi vybrala mamka a řekla mi, že je naprosto v pořádku takové boty nosit. Jsou to jen vyšší sandálky a krásně se k šatům hodí.