And yet so different - ff - H.S.

And yet so different-CHAPTER #38

Den lednového vystoupení

   Těšila jsem se na dnešek neuvěřitelně moc, protože měla dorazit Emma. Po delší době ji zase uvidím, i když jen na jeden jediný den. Přijede i se Zaynem, takže se konečně Picta fiver dozví, proč Zayn věčně není ve škole a kam se ztratil. Myslím, že Harry z toho dvakrát nadšený nebude, jelikož je Zayn jeho nejlepší přítel a pravá ruka. Až se dozví, že čeká dítě s mou nejlepší kamarádkou, vyletí z kůže. Zničí totiž celou pointu jejich spolku.

Ráno jsem si přivstala a zabrala koupelnu dřív, než Lisa stačila otevřít oči. Osprchovala jsem se, vykonala ranní hygienu a oblékla se do bílého roláku a šedých džín. Vyšla jsem ze dveří s nosem mírně nahoru a užívala si nasupený pohled své nové spolubydlící.
Nezbývalo jí totiž už moc času, a tak si nestihla dát svou ultra dlouhou sprchu. Tomu se říká odplata, anebo jak říká Harry, ''karma, zlato''.

Celý den jsem si dokázala udržet dobrou náladu. Vtipkovala jsem s Edwardem, navazovala neustálý oční kontakt s Harrym a s potěšením ignorovala blonďatý šeptající kroužek dělnic a královny. Holky na téhle škole byly celkově zmanipulované vlivem Glorie Baldwinové. Nebo už prostě kamarádku měly, takže si mě moc nevšímaly. Smířila jsem se s tím, měla jsem Edwarda, občas si popovídala i s Carley nebo Dylanem, ale pořád mi tu chyběla Em.

,,Liv?'' ozvalo se za mnou. Překvapeně jsem se otočila a spatřila Dylana. Jakoby mi četl myšlenky a přišel mě trochu rozveselit. To on totiž uměl.

,,Dylane,'' usmála jsem se. ,,Děje se něco?'' Zavrtěl hlavou a sedl si ke mně. Měli jsme mít právě hodinu zpěvu, ale učitelka ještě nedorazila, čili si každý dělal co chtěl.

,,Ne, ale to bys mi měla spíš říct ty. Si poslední dobou taková tichá, pamatuju si tě víc rozesmátou.'' Pokrčil rameny a já se malinko pousmála.

,,Jo, to máš pravdu,'' povzdechla jsem si. ,,Asi to bude tím, že tu není Em,'' poznamenala jsem a podepřela si bradu.

,,Dneska má přijet, ne? Musí přeci zhodnotit tvůj výkon.'' Poplácal mě po rameni povzbudivě.

,,Jo, už se na ni těším,'' přitakala jsem, ale hned poté zavrtěla hlavou. ,,Já jen... Přijde mi, že je to jiné. Že vše ubíhá moc rychle. Ještě před měsícem tu Emma byla, a teď tu není! Ze dne na den jsem si musela zvyknout na nafrněnou Lisu a respektovat nový režim, který zavládl u nás na pokoji. Chtěla bych to zpátky. Nebo aspoň někoho, kdo mi tolik nepřipomíná Glorii,'' vyklopila jsem mu alespoň část toho, co mě trápilo a on mě klidně poslouchal. Výhoda toho, že byl Dylan na kluky, byla, že mi rozuměl i v holčičích záležitostech.

,,Bude to těžký ještě tak měsíc, dva, pak si zvykneš úplně. Neporadím ti ohledně Lisy v ničem. Je to jen další Gloriina práce. Pokus se to přetrpět ještě chvíli, slyšel jsem, že si O Barbies budou pořizovat větší dům, prej na lepší pařby, a Lisa se přestěhuje k nim. Budeš mít pokoj zase pro sebe.'' Tak tahle zpráva mě maximálně potěšila. Ihned jsme se rozzářila a poděkovala mu. Mít kamaráda gaye, je někdy opravdu výhoda.

*

Jakmile skončila poslední hodina, zamířila jsem svižně do pokoje, abych se převlékla, připravila a pak šla dopomoct s výzdobou. Hlavní pódium už bylo připravené, pár stánků s občerstvením už jen čekalo na doplnění zásob a sbor si trénoval hlasivky. Nešlo o nic velkého, jen o pár pěveckých vystoupení. Teprve až na Valentýna se uspořádá vele slavnost.

,,Liv? Rozezpívala jsi se?'' zavolala na mě učitelka Scottová a já kývla na souhlas. Ráno jsem si prozpěvovala ve sprše, to se počítá, ne?
Edward na mě zamával z davu, rozhodl se nakonec taky vystupovat. Usmála jsem se a mávnutí mu opětovala.