And yet so different-CHAPTER#16

7.7K 387 49
                                    

Den před plesem

,,Co to vyvádíš, Liv? Co si tím chceš dokázat? Líbáš kluka, u kterého víš, že to nemá žádnou budoucnost!
Děláš ze sebe něco, co nejsi, a i přesto toho nelituješ? Vzpamatuj se! Ty jsi Sparksová! Ti se netahají s lidmi, jako je on. Kdyby tě viděla mamka, určitě-'' zasekla jsem se uprostřed svého ranního monologu před zrcadlem.
,,Mamka ti ale nikdy nepomohla. Byla ráda, že se Jacob vytratil, a byla by nejradši, kdyby sis našla nějakého bohatého intelektuála v košili a mokasínech.
Ale ty přece nechceš kluky tohohle typu!
Musíš se už konečně rozhodnout. Dnes se zeptáš Harryho, kam si myslí, že váš vztah nevztah vede, a pokud řekne to, co ty očekáváš, prostě se začneš soustředit už jen na školu a zapomeneš na něj. Je to jednoduché...''

Vydechla jsem ztěžka všechen vzduch a napřímila se.
Na sobě jsem měla puntíkatý šedý svetr a bílé kalhoty. Ještě jsem si obula vansky a vlasy spletla do dvou rybích copánků.
Vypadala jsem zase děcky, ale to je můj celoživotní styl. Nehodlám ho měnit do té doby, než objevím nějaký, který se mi bude stejně zamlouvat.

Na Emmu jsem nečekala, protože jí dnes první hodina odpadla, a tak jsem ji zbytečně nechtěla budit.
Z našeho pokoje jsem vyšla tiše a zamířila do učebny chemie.
Těsně u dveří stál Harry a zbytek jeho party s Glorií, kterou držel kolem ramen.
Nebudu se tím zabývat. Určitě to je jen přátelské gesto.
Došla jsem až k nim a všichni se na mě naráz podívali. Harry dělal, že mě nevidí, a Glorie si založila ruce na prsou.

,,Na co čekáš? Na to, až zkrásníš?'' neodpustila si a Niall se uchechtl. ,,Tak to tu budeš čekat ještě hodně dlouho!'' Falešně se usmála a celý hlouček se rozchechtal. Dokonce i Harry. Zrudla jsem a sklonila hlavu.

,,Ne, jen jsem chtěla projít,'' zamumlala jsem a kývla hlavou směrem ke dveřím. ,,Prosím.''

,,Tak to asi nepůjde!'' Opřel se o rám dveří Zayn a sjel mě nepřátelským pohledem. ,,My máme totiž ještě nevyřízený účty, Sparksová. A je mi jedno, co je tvůj fotr zač!'' vyplivl.

,,Zayne, prosím, já chci jen projít. Potřebuji se připravit na hodinu,'' řekla jsem už krapet zoufale, protože mi bylo jasné, že tohle nevypadá vůbec dobře.
Stála jsem uprostřed kruhu, tvořeného šesti lidmi, kteří byli vyšší než já.

,,Zase by ses chtěla šprtat, co? Protože učebnice sou tvoje jediný kamarádky, hm?'' začal si mě dobírat a sešity i s diářem, které jsem měla už připravené v ruce, mi shodil na zem. ,,Něco ti upadlo,'' oznámil mi, jako bych to asi netušila. Okolí se zase zasmálo a Harry se na to všechno díval s kamenným výrazem. Mlčky jsem se sehnula, abych s i vše sesbírala a zaslechla Harryho hlas:

,,Už ani ty s ní nechtěj mít nic společnýho,'' utrousil a Zayn se rozesmál.
Naštvaně jsem se zase zvedla a nenávistně se postavila před Harryho. Byl nejspíš překvapen mým rychlým pohybem, protože ucukl.

,,Najednou, Harry? Najednou děláš, že mě neznáš? Že jsem jen třídní odpad, který škola nepotřebuje, co?'' zasypala jsem ho otázkami a přiblížila se o krok. ,,Na jednu malou chvilinku jsme si snad i pomyslela, že by v tobě mohlo být něco víc, ale opět jsem se mýlila.
Nehodlám kvůli tobě ublížit Edwardovi, takže zvolil jsi si sám, Harry.
My dva jsme nadobro skončili a opovaž se za mnou ještě někdy chodit.
Neodvažuj se na mě ani promluvit a zapomeň na to, že bychom mohli být kamarádi, protože lidi jako ty si nezaslouží mou přízeň!'' Protlačila jsem se přes Zayna a usedla na své místo. Hned po tom zazvonilo a Harry do třídy už nevešel.

Nobody's point of view

Jakmile ta slova dolehla až k uším vysokého mladíka s vlnitými vlasy, na malý moment, jako by ho bodlo uprostřed hrudi.
Přesně tam, kde sídlí srdce.
Z nějakého důvodu ho zaujala.
Byla zcela jiná, než holky, které denně potkával na mejdanech či chodbách. Měla v sobě jakýsi vzácný dar, jímž viděla do jeho nitra.
Chtěla z něj vzít ten zbytek dobra, který tam zůstal, a pomalu ho rozvíjet, až by z něj byl zase ten kluk před matčinou smrtí.
Nikdy nebyl hodné dítě. Naopak. Moc zlobil a dělal špatné věci, ale aspoň věděl, co je to láska. Co je ta emoce, kterou mu jeho matka věnovala.

And yet so different - ff - H.S.Kde žijí příběhy. Začni objevovat