And yet so different - ff - H.S.

And yet so different-CHAPTER #14

   Nemůžu uvěřit tomu, že mi právě v tuhle chvíli nejde usnout, a myslím na to, jak mě Harry, ač jen na pár chvil, políbil.
Všichni říkali, že nelíbá na rty. Sama jsem viděla, jak Glorii odmítal políbit, a najednou mu to u mě nevadí? Můžete mi říct, o co tu jde?
Nějaký jeho další vtípek, nebo pubertální žertík?
Copak si myslí, že mě může jen tak bezdůvodně líbat?
Neměla jsem ani čas se bránit! Neříkám, že to bylo úplně příšerné, že bych to nemohla přežít, ale jde tu o to, že mě bez varování políbil!
Bez varování!
Co kdybych se zrovna nenadechla a on mě tak udusil?
I když to zní opravdu přehnaně i na mě...

Já nevím, co si o tom mám myslet. Nejraději bych se ho na to zeptala sama, ale na to nemám dost velkou odvahu, abych k němu přišla a jen tak prohodila: ,,Harry, řekneš mi prosím, proč jsi mě včera přitiskl na zeď a políbil mě i přes to, že nikdy nelíbáš na rty?''
Ano, už to zcela vidím.
Ne, takhle to nejde.
Budu prostě dělat, že se nic nestalo, a respektovat Harryho přání, abychom spolu vycházeli. Ale můžu s ním vycházet, když mě líbá? To přeci nejde!
Před včerejškem jsme na sebe ještě řvali, a teď se na něj stydím podívat, protože mi dal francouzskou pusu?

Asi mám vážně přehnané reakce... Jiní si z tohohle nic nedělají a Harry už vůbec ne. Pro něj to byla normální činnost, kterou podle mých zdrojů sice neprovádí denně, ale určitě to neudělal proto, že mě má rád nebo tak. Spíše z nutnosti, abych mu to spolkla. Ano, už to mám. Chtěl to prostě rychle skončit, a tenhle zákrok se zdál nejrychlejší...

Ale proč nad tím pořád přemýšlím?

Měla bych raději spát a hodit to za hlavu, jelikož zítra je taky den a jsem si zcela jistá, že se to vysvětlí! Nebo aspoň doufám...

*

Wendsday

   Dnes je středa... Co z toho vyplývá? Že máme dvouhodinovku S. Skvělé. Jak já ty hodiny miluji.
Naštěstí máme před tím ještě chemii a biologii, čili bych to mohla nějak zvládnout.
S Emmou a Edwardem jsme se rozdělili, protože s nimi chemii společnou nemám, a tak jsem si mlčky sedla na své stálé místo. Připravila jsem si na hodinu a pro jistotu se koukla, co budeme probírat. Četla jsem si popsanou stránku z minulé hodiny, když jsem zaslechla ten známý hlas ode dveří.
Bavil se s Niallem a Liamem a já se nedovažovala na daného člověka ani podívat.
Všichni tři prošli kolem mé lavice bez jediného komentáře a pokračovali ve společné konverzaci do učitelčina příchodu.

,,Tak, žáci, koukala jsem se na vaše výsledky, a musím říct, že s mnohými jsem velice spokojená.'' Koukla se na mě a široce se usmála. ,,Ale jsou tu i tací, kteří v chemii plavou, že?'' Podívala se za mě, čili jsem správně odvodila, že se jedná o Harryho a spol. ,,A proto bych pro vás měla návrh.'' Založila si ruce na prsou a rozhlédla se po celé třídě. ,,Každému dobrému studentovi přiřadím toho horšího, a ten se stane i vaším parťákem na laborky. Chci, abyste spolu vycházeli, a žádné hádky! Rozdělila jsem to tak, jak si myslím, že to bude fungovat.'' Dlaň jsem si přitiskla na obličej a povzdechla si. Další rozdělování do dvojic... On mi to ten nahoře dělá snad naschvál! ,,Horan půjde s Adamsovou...'' začala učitelka a Niall za mnou vyjekl.

,,Proboha, ne! Ta mě sežere zaživa!'' zakvílel a musela jsem mu dát tak trochu za pravdu. Adamsová sice byla chytrá, ale vážila nejméně 150 kg a k tomu nosila takové ty krátké sukně s podkolenkami.
Na Nialla se zaculila a zamávala mu. Málem jsem vyprskla smíchy.

,,No, pak ji můžeš pozvat na rande...'' nabídl mu Liam a začal se smát. Niall to raději nekomentoval a zapadl hlouběji do lavice.

,,Payne a Brewer...'' pokračovala učitelka a Liam zalapal po dechu.