Proč?

3. kapitola - Další pondělí

Kate
Sobota! Podívala jsem se na hodiny. Bylo deset dopoledne a já se ještě válím v posteli! Dneska jsem si chtěla zajít do lesa s Belou. To je má fenka, hnědý pražský krysařík. Vždy mi spala stočená v nohách a i dnes nebyl výjimka. Když se probudila, olízla mě a začala poskakovat u dveří. Tiše jsem se zasmála. Z kuchyně voněly topinky a tak jsem vstala a ještě v pižamu jsem se vydala za vůní. Na stole ležel talířek se dvěma opraženými chleby a vedle nich byl vzkaz.

Musela jsem jet na jednu pracovní schůzku, snídani máš nachystanou. Měla bych se vrátit do tří odpoledne. Na oběd se stav někde v restauraci. Pá máma

Já jsem tak ještě připsala:

Šla jsem s Belou ven, vrátím se k večeru.

Rychle jsem zhltla oba chleby a na stůl jsem si začala připravovat sendviče. Miluju je! Hlavě když jsou se sýrem, salámem a zeleninou! Měla jsem v plánu si v lese udělat malý piknik. Je to asi tři roky nazpátek, co jsem jen tak procházela lesem a narazila jsem na malý vodopád. Je obklopený lesem, takže ne každý ho najde. Jediná nevýhoda je, že je asi hodinu cesty odsud. Alespoň se s Belou projdeme.
Za půl hodiny jsem už byla připravená a moje fenka už měla i obojek. Vydala jsem se ulicí. K okraji lesa je to necelých sedm minut.

,,Doháje! Už dost!'' zanadávala jsem a zaklapla řinčící budík. Víkend utekl tak rychle a už je tu zase pondělí. Zvedne se mi žaludek. Vím co to znamená a tak rychle běžím k záchodu. Dávím se, ale nemůžu ze sebe nic dostat. Je pondělí a já moc dobře vím, co to znamená. Proč? Proč zrovna já? Vylezu tedy ze záchodu a jdu se pomalu obléct. Volím modré šaty ke kolenům. Vlasy si sepnu do pevného drdolu. Jsem připravená. Tedy jen do doby, kdy budu muset nasednout do toho prokletého auta. Beru si tašku a rovnou mířím na autobus. Mamku jsem dnes vůbec neviděla, ale to je jen dobře. Určitě by poznala, že se něco děje a já bych jí musela lhát, že jdu s ,, kamarádkama,, do města nakupovat. Jako každé pondělí. Občas je jí ale divné, že si nic nekoupím, ale z toho se vždy nějak vykroutím. Nasesnu na autobus a jen doufám, že mi Bill nebude chtít oplatit ten pátek. Dnes ne, prosím!
Ouha! Omyl! Oplatil to. Jakmile jsem vešla do třídy, věděla jsem že je něco špatně. Už jenom proto, že se na mě všichni najednou podívali. Ignorovala jsem to a vydala jsem se ke svému místu. Už vím, co mi tu nesedělo! Moje lavice tam nebyla! Všichni naráz vyprskli smíchy. Mě to však nerozhodilo. Rozhlédla jsem se po třídě, než jsem ho našla. Bill seděl na lavici, tedy spíš na katedře učitele, obklopen hihňajícími se dívkami. Pak jsem našla jeho lavici. Seděl sám, což mi vyhovovalo. Jelikož moje lavice byla otočená směrem do zdi a zády ke katedře, smetla jsem z Billovi lavice jeho věci a pohodlně jsem se usadila na jeho místo. On si toho všiml až když začalo zvonit. Do tváře se mu nahrnula rudá barva značící jeho vztek. Učitel už byl tady, a protože ve třídě zbyly dvě volné lavice (jednu jsem obklopovala já a ta druhá byla otočená), nezbylo mu nic jiného, než se posadit k mé bývalé lavici. Já jsem si na židli vedle sebe totiž rázně položila batoh.
Na zádech jsem cítila, jak me propaguje jeho pohled, ale mě to bylo upřímně jedno.

Bill
Já ji tak nenávidím! Už od pátku, kdy mi podkopla židli a já se skácel k zemi. Bylo na ní však něco, co mě zároveň i uklidňovalo. A navíc byla tak hrozně sexy. A ten její zadek! To je něco. Nejlepší na ní je, že není jako ostatní holky. Namalovaný fifleny. Prvně jsem přemýšlel, kterou z nich dostanu do postele jako první. Svou oběť jsem ale už našel. Kate! Je ale hodně plachá. A odtažitá. Jakoby nechtěla mít s klukama, ba ani s holkama, nic společného! A jak vešla do té třídy, s mým ,,kamarádem tam dole,, to začalo pěkně cvičit. V těch šatech byla tak děsně sexy! Proč jen se chová dnes tak divně?
Ale nejvíc mě naštvalo to dnešní ráno! Ano, oddělal jsem jí tu lavici dozadu, ale obrátila ji Samanta a spol. Bohužel jsem to nemohl Kate vysvětlit, protože každou přestávku zmizela na záchodě a vrátila se až se zvoněním. Tu lavici jsem jí samozřejmě vrátil zpět.
Celou dobu jsem ji propaloval pohledem a doufal jsem, ze se otočí. Nic. To mj dělá schválně, protože si myslím, že ona ví, jak jsem na ni po celou dobu školy díval.
Chtěl jsem jí zastavit a vysvětlit jí to před školou, protože nechci, aby se mezi námi vedla zbytečná válka. Nebo chci? Ja nevím! Co to se mnou do prdele je?
Když jsem ji v té tlačenici před budovou zahlédl, rozběhl jsem se za ní. Najednou však uprostřed kroku strnula. Cítil jsem na ní, že není ve své kůži. Sledoval jsem, kam se kouká a uviděl jsem postávat takového mladíka u auta. Byl blonďatý, krátkovlasý a jeho modré oči bedlivě sledovali okolí. Pak se zastavili na Kate. V jeho pohledu nebylo nic dobrého. Viděl jsem tam jen chtíč a odhodlanost. Jeho tělo prozrazovalo, že se nejeden rok věnoval nějakému bojovému sportu, podle jeho vypracovaných paží bych typoval boxu.
Podíval jsem se na dívku. Vypadala šokovaně, že tam neznámého hocha vidí.
Ten se k ní rychlým krokem vydal. Chytil ji za paži a něco jí šeptl do ucha. Podle výrazu v její tváři to nebylo asi nic příjemného. I odsud jsem viděl, že stisk na paži Kate sílí.
Už jsem chtěl na toho neznámého vletět, když se Kate dala do pohybu směrem k autu. Na tváři však měla bolestnou grimasu. A taky oddanost.
Co to má kruci znamenat? A kdo to byl?

Kate
Šla jsem na naše obvyklé místo. A pak jsem ho uviděla! Stál tam opřený o to svoje zatracený auto. Chtěla jsem začít couvat a utéct, jako už kolikrát před tím. On si me však všiml dřív. Usmak se na mě tím slizkým a nechutným úsměvem a vydal se ke mě. Bolestivě mě chytil za paži a šeptl mi do ucha tak, abych to slyšela jsem já:
,,Už se těšíš? Mám pro tebe nachystanou jednu lahůdku!''
Měla jsem chuť plyvnout mu do ksichtu, ale věděla jsem, že by to nepřineslo nic dobrého. Nejspíš by mě zase zmlátil. Jeho stisk na mě paži sílil, až jsem se neudržela a sykla jsem bolestí. Cítila jsem, jak se mi obličej stáhl do bolestné grimasy. Táhl mě k jeho autu a já jsem neměla na výběr.
Vím, že kdyby chtěl, mohl by mi zlomit tuku jako párátko. Pro boxera, jako je on, to ní problém. Nasedla jsem do jeho auta a hned poté, co nasedl i on celé auto zamčel. Abych se mu snad za jízdy nepokusila utéct!
,,Uvolni se, krásko!'' řekl s falešným úsměvem. Kdybych se mu ho pokoušela oplatit, asi bych se rovnou pozvracela! Bože, jak já ho nesnáším! Nechápu, jak jsem ho mohla kdysi milovat. Ano, tento hulvát, debil, idiot a vše možné, byl můj kluk. A ještě k tomu první kluk! Bohužel já ho milovala, on mě ne. Teď lásku vystřídala nenávist. Kéž bych se ho mohla zbavit jednou pro vždy! Jenže nemůžu. Už kvůli matce nemůžu. Kéž by život byl lehký jako v knížkách.
Ve svých myšlenkách jsem si ani nevšimla, že jsme zastavili. Otevřel moje dveře a prudce mě vytáhl z auta. Dům, pred kterým jsme zastavili, byl jeho rodičů. Podle toho, že tu neměli auto, jsem usoudila, že nejsou doma.
Erik, tak se jmenoval, mě zase silné chytil za paži a táhl mě do domu. Odemkl ho a strčil mě dovnitř. Bohužel jsem zakopla o nějaké boty a skončila jsem na zemi. On se jen zasmál a silou mě vytáhl zpět na nohy. Zítra tam budu mít určitě monokl, ale to byla teď moje nejmenší starost.
Silou mě dotáhl do svého pokoje a zamčel za námi. Páchlo to tu propocenými kusy oblečení. Na stole jsem dokonce uviděla plesnivý kousek pizzy! Bože, to je tak nechutný!
,,Svleč si šaty!'' nařídil mi. Chvíli jsem na něj koukala, pak ale zařval: ,,Tak dělej ty kurvo!''
Na taková oslovení jsem od něj byla zvyklá, ale jakmile začal řvát, já jsem se ho začala bát. Vím, co ve vzteku dokáže udělat. Rozepla jsem si tedy zip u šatů a svlékla si je. Odhodila jsem je do kouta. Otočila jsem se k němu čelem a čekala jsem na další pokyny.
,,Otoč se zpět!'' vykřikl. Poslechla jsem ho a čekala jsem, co se bude dít. Najednou jsem ucítila chladnou čepel nože na mých zádech . Trochu jsem cukla, protože jsem se lekla.
,,Ještě jednou uhneš ty děvko a vrazím ten nůž hluboko do zad, je ti to jasný!'' zařval a já jen přikývla. Zase jsem ucítila čepel přejíždět po mě páteři. Erik s ní jezdil však tak opatrně, aby mě nepořezal.
Najednou jsem ucítila, jak kov zajíždí pod ramínko podprsenky a následně jej i rychle rozřezává. Totéž udělal i s druhým ramínkem. Podprsenka už držela jen na zapínání, ale i to po chvíli prořízl. Ještě chvíli jsem látku cítila na kůži, pak ale spadla na zem. Viděla jsem, jak je má oblíbená bílá krajková podprsenka rozřezaná.
Od úplné nahoty mě dělily už jen tanga, která byla sladěná s podprsenkou. I ty na mě nezůstaly dlouho. Dvěma rychlými pohyby prořezal látku na mém boku a pak je že mě serval. Teď jsem před ním stála tak, jak mě matka porodila. Nahá. Věděla jsem, že teď začnou ty nepříjemné doteky, ta nepříjemná blízkost. Nechci tu být. Ale musím. Musím to vydržet. Stačí jen plnit jeho rozkazy.
Než jsem se nadála, už tam stál taky nahý. Počkat! On má pouta a bičík! A kurva!