Proč?

43. kapitola - Důkazy

Bill
Když jsem tam Kate viděl stát, byl jsem hodně překvapený. Nečekal jsem ji tu. Kdo jí vlastně řekl adresu tohoto domu? Vlastně jsem byl rád, že tu byla. A když mě začala líbat, cítil jsem z ní touhu a chtíč. Se stejnou vervou jsem jí to začal oplácet. Co jsem si ale neuvědomil, že jsem ji přitiskl ke dveřím pokoje Jill. Když je pak otevřel, Kate vyjekla a já ji taktak stihl obrátit nad sebe, aby se neuhodila. Bohužel, Jill už byla oblečená v plavkách. Vážně vypadaly jako spodní prádlo. A já tomu nahrál tím, ze jsem neměl triko. Ani se nedivím, že to pochopila jinak, než to bylo. A zase si to nenechala vysvětlit. Ani ode mě, ani od Jill.
,,Promiň.'' špitla dívka.
,,Ty se nemáš za co omlouvat. Nemůžeš za to. To já jsem vůl, idiot, kretén. Říkej tomu jak chceš.'' řekl jsem zlostně. Nebyl jsem naštvaný na ní, ale na sebe. Odešel jsem z jejího pokoje, ale cestou ven. Bohužel jsem cestou ale potkal babičku. ,,Tys to slyšela, že?''
,,Co se stalo? Já jsem myslela, že je to ta dívka, kterou miluješ.''
,,Přišla, začali jsme se líbat, ale pak uviděla Jill jen v plavkách. My jsme se totiž domluvili, že si půjdeme zaplavat. Ale Kate to pochopila jinak. Myslela si, že jsem si za ní našel náhradu, když mi ona nedala sex.'' řekl jsem upřímně.
,,Jsi v pěkným háji, hochu.'' řekla jen.
,,To vím i bez tebe.'' podotkl jsem. ,,Co nevím je, jak to dát zase zpátky.''
,,To je jasný!'' vykřikla babička, jako by to byla na nejsamozřejmější věc na světě. ,,Zítra pojedeš za ní a všechno jí vysvětlíš.''
,,A co když se mnou mluvit nebude chtít?''
,,Však ty si poradíš.''

Jill
Tak to jsem zpackala! Kvůli mě se Kate s Billem rozešla! Tedy, pokud spolu vlastně chodili. To je jedno. Měla bych mít radost, že mám teď Billa pro sebe, ale nemám. Cítím se mizerně, že jsem jim to pokazila. Nebýt mě, ještě spolu jsou.
Podívala jsem se na internet, kdy mi jede nejbližší spoj do jejího města. Hmmm, ve tři hodiny ráno. To se dá, jen je to pět hodin jízdy. Budu si muset vzít volno. Snad mě za to paní Margaret nevyhodí. A i kdyby, musím jí to všechno vysvětlit.
Vstala jsem ve dvě hodiny. Dost se divím. Nejtišeji, jak jsem dokázala, jsem přešla do koupelny. Oblékla jsem se, upravila a přešla zpět do pokoje. Na kus papíru jsem naskrábala vzkaz.

Musím dát vše do pořádku. Na dnes si beru volno. Jill

Izolepou jsem ho přilepila na dveře, obula jsem si boty, oblékla bundu a vyšla jsem do chladného rána. Zavolala jsem si taxíka, aby mě odvezl na vlakové nádraží. Cesta takhle brzo ráno netrvá pět hodin, ale čtyři, protože se nezastavuje skoro na žádných zastávkách.

O půl osmé už jsem stála před jejím domem. Zazvonila jsem. Ve dveřích se však neobjevila ona, ale někdo mnohem starší.
,,Dobrý den.'' prozdravila jsem.
,,Dobrý. Hledáte někoho?''
,,Vlastně ano. Hledám Kate.''
,,Ona se ale zrovna chystá do školy.''
,,Je to důležité. Včera došlo k velkému omylu a nedorozumění. Chtěla bych jí to vysvětlit.''
,,A vy se znáte odkud? Nikdy jsem tě tu neviděla.'' zajímala se žena dál.
,,No, vlastně jsme se poznali až včera. Já jsem uklízečka v domě Billových prarodičů.''
,,Počkat, Bill je ale, alespoň co mi Kate říkala, někde pryč.'' zmateně řekla.
,,Kate u nich včera byla. Je to odsud pět hodin jízdy, ale ona i tak jela. Ale pak se stalo to nedorozumění. Uviděla tam mě jen v plavkách a Billa bez trička. Pochopila to však úplně jinak, než to bylo.'' vysvětlila jsem ve zkratce.
,,Tak pojď dál.'' řekla a já ji následovala do domu.

Kate
,,Kate, máš tu návštěvu.'' řekla mi máma, když vešla do kuchyně. Zrovna jsem se snažila do sebe nacpat několik soust snídaně.
Včera, jakmile jsem přijela domů, jsem okamžitě šla k Danielovi. Tedy, spíš jsem mu zavolala, ať mě vyzvedne. Odvezl mě k sobě domů a já jsem u něj nejméně do půlnoci brečela. Jen u mě seděl a poslouchal mé vzlyky a taky příběh, co se stalo.
V noci jsem usnula sotva na pět hodin, a i to ne. Mamka mě však donutila jít do školy.
,,Řekni Mii, ať na mě počká před domem.'' odvětila jsem, aniž bych se podívala, kdo přišel. Nikdo jiný než Mia mě totiž nenapadl.
,,Zlato, to není Mia.''
Až teď jsem zvedla oči od své nesnězené snídaně. Hned jak jsem ji spatřila, prudce jsem vstala od stolu, až se za mnou převrátila židle.
,,Co chceš!'' spustila jsem.
,,Poslouchej mě, alespoň na chvíli. Pět minut, víc od tebe nežádám.'' žadonila ta dívka.
,,Máš na to dvě minuty.'' řekla jsem po chvíli. Uviděla jsem, jak se máma otáčí a rukou mi ještě ukazuje, že na mě počká u auta.
,,Dobře.'' řekla a vytáhla z kabelky nějaký papír a svůj telefon. ,,Pro začátek jsem Jill. Před nějakou dobou jsem nastoupila jako služka k Billovým prarodičům. Vím, že mi teď nebudeš věřit, a proto jsem donesla kopii smlouvy.''
Strčila mi do ruky ten papír a já si přečetla první řádky.

Pracovní smlouva
Jill Hessová
Motnice 354
...

Víc mě nezajímalo.
,,Nevím, co tím směřuješ.''
,,To je jen první důkaz toho, že jsem v tom domě pracovala. Jako další důkaz, kdyby ti toto nestačilo, tu mám dopis paní Margaret.'' řekla a předložila mi další kus papíru.

Milá Kate, jsem Billova babička, a proto mi jde o blaho mého vnuka. Jen chci, aby jsi věděla, že to, co jsi v neděli viděla bylo opravdu nedorozumění. Jill u nás pracuje jako služka. Asi si říkáš, ze je na to dost mladá, a taky že ano. Je tu však jen jako záskok za naši dřívější služku, která musela na operaci. S Billem si dobře rozumí, ale jen jako kamarádi. On totiž pořád mluví jen a jen o tobě, až je to s ním někdy k nevydržení. Vím jistě, že spolu nic nemají.
Margaret

Jakmile jsem to dočetla, už jsem tolik nevěřila tomu, co jsem v neděli viděla, ale pořád nevěřím, že je Bill tak nevinný. Jill však v předkládání důkazů neskončila.
,,A poslední důkaz, který jsem si donesla, by tě mohl přesvědčit nejvíc. Jde o mé osobní esemesky s mou kamarádkou Poly.''
Vrazila mi do ruky telefon a já začala číst SMS. Šlo o to, že se Jill přiznává, že Billa miluje, ale on je zamilovaný do mě. Pak Jill píše, že si s ním nikdy nezačne. Ne, dokud to neskončí se mnou.
,,Vlak ti jede ve dvě hodiny. Do té doby zůstaň tu, vyspi se a pak jeď domů. Nebo k jeho babičce. Je mi to jedno.'' řekla jsem jen. Pak jsem popadla svůj batoh, oblékla bundu a boty a utíkala k mamce do auta.
Byla jsem jí vděčná, že se na nic neptala. Jen řídila.

Bill
V noci jsem naspal sotva dvě hodiny. Pořád jsem musel myslet na Kate. Když jsem pak ráno šel do kuchyně pro něco k jídlu, uviděl jsem na dveřích od pokoje Jill přilepený vzkaz. Okamžitě jsem pochopil, co znamená. Chytl jsem telefon a napsal jí SMS.

Jill, co tě to popadlo! Řekl jsem ti, že za to nemůžeš! To si musíme vyřešit sami! Bill

Je pozdě. Už jsem jí to vsechno vysvětlila. Jestli to ale pochopila a uznala, to nevím. Každopádně vlakem ve dvě hodiny se vracím zpět. Jill