Proč?

6. kapitola - Přiznání

Kate
Probudila jsem se a první co, tak jsem se lekla, ze jsem zaspala. Podívala jsem se na budík. Panebože! Ono je půl jedné odpoledne?
Najednou se mi začaly vracet vzpomínky z dopoledne. Mouka ve skříni. ,,Bzučák,,. Krev. Bill. Počkat! Kde je Bill? A jak to, že jsem ve své posteli a v mým pokoji?
Poslední, co si pamatuji byly Billovy doteky na mých holých zádech, které mimochodem vyvolalo lehké mravenčení po celém těle, a to jedno slovo: kdo. Pak už bylo jen černo.
,,Už jsi vzhůru!'' usmál se Bill. Stál ve dveřích a já měla výhled na jeho polonahé tělo. Proč vlastě nemá košili? To je jedno. Ty jeho svaly mě dohání k šílenství! Jak ráda bych si na ně sáhla!
Vstala jsem už jen s mírnými potížemi. Alespoň jsem se zase neskácela k zemi.
Počkat! Teď mi vše začalo docházet! Jsem v pokoji s polonahým klukem. Není to můj kluk, ale přesto nemá košili. A když jsou moje kalhoty na zemi, co mám tedy na sobě...
Bill se usmál, protože viděl, jak se snažím své skoro nahé tělo schovat do jeho košile.
,, Vysvětlíš mi, co se tu děje?'' durdila jsem se. Nesnášela jsem, když jsem neměla o všem přehled. ,,Proč mám na sobě tvoji košili?''
,,Dal jsem ti ji, abys nespala nahá.''
,,Nahá!'' vykřikla jsem. My spolu snad něco měli? Panebože!!! Billovi asi došlo, jak to vyznělo a snažil se celou komickou situaci zachránit.
,,Ne, my spolu nic neměli. Nespali jsme spolu. Teda ne že bys nebyla pěkná, ale bylas...'' koktal a já se musela zasmát. Naštěstí, i když rudý jako rak, udělal totéž.
Košili jsem měla jako šaty, spíš jako hodně krátké šaty.
,,Objednal jsem pizzu. Dáš si?''
,,Ty jsi sem objednal pizzu?'' divila jsem se.
,,No, snad to nevadí. Já už dostal hlad a nechtěl jsem tě nechávat samotnou, když jsi byla mimo.'' řekl a vydal se do naší kuchyně. Pohyboval se tu, jako by tu snad vyrostl.
Měla jsem na něj tolik otázek. Jak jsem se sem dostala? Proč se o mě tolik stará? A jak se sem dostal on?
Měla jsem taky velký hlad, tak jsem sedla ke stolu a podívala se do krabice s pizzou. Hmm, s kukuřicí a sýrem, ty miluju!
Chytla jsem jeden dílek do ruky a zakousla jsem se do něj. Pak mě napadlo, že je to asi dost neslušné, že bych to měla jest příborem. Podívala jsem se na Billa. Teď to taky držel a příbor ho snad ani nenapadl.

Bill
Stal jsem ve dveřích, když se vzbudila. Zrovna jsem šel z kuchyně, kam jsem položil pizzu, kterou jsem objednal.
A když Kate vstala, zjistil jsem, že je v té mé košili tak děsně sexy! Kdyby ani ne před čtyřmi hodinami neomdlela, asi bych se na ni vrhnul a celou ji zlíbal.
No, upřímně, myslel jsem si, že až ji takhle, v mé košili, uvidím, budeme spolu chodit a taky už budeme mít za sebou i sex. Ani jedna věc však není pravda.
A nakonec, ona se ani nehodlala převléct z té mé košile, takže jsem měl výhled na ty její perfektní nohy a občas i na zadeček.
To že je roztomilá se utvrdilo, když jedla pizzu. Podle jejího pohledu jsem poznal, že jsem se trefil. I já miloval sýrovou s kukuřicí. Ostatní holky by si na to vzaly příbor, jen aby si nezamastily ručičky, ale ona ne.
Jsem do ní blázen! Totální!
Ale věděl jsem, že se budu muset zeptat.
,,Tak kdo?'' viděl jsem, jak se zarazila. Nečekala tu otázku takhle zformulovanou. Už jsme měli po jídle a seděli jsme v jejím pokoji. Ona na posteli a ja na křesle.
,,Co kdo?''
,,Víš co myslím!''
,,Vím.'' potvrdila. Viděl jsem na ní, že se přemáhá, jestli mi to má říct.
,,Poslyš, Kate, mě můžeš říct opravdu vše.'' ujistil jsem jí. Podívala se na mě očima plnýma obav a strachu.
Chvíli jsem váhal, a pak jsem to křeslo posunul tak, aby jsme byli jen několik málo centimetrů od sebe. Zase jsem se v jejích očích ztratil.
,,Dobře. Jen mi slib, že to co ti teď řeknu neřekneš nikomu jinému. Nikomu! Slib mi to! Jsi totiž první, komu se svěřím.'' to mě hodně překvapilo. Ona ve mě má takovou důvěru? A to se známe tři dny. ,,Poslouchám.'' potvrdil jsem.

Kate
Vzdychla jsem. Věřila jsem mu, jako ještě nikomu. Když mu to ale řeknu, ohrozím ho na životě! Já to ale musím udělat. Nedokážu to v sobě dusit dýl. Je to už rok...
,,Byl březen loňského roku. Já šla do knihovny, když jsem do někoho vrazila. Byl to blonďatý hoch, o rok starší než já. Hned první den jsem se ztratila v jeho modrých očích. Pozvala jsem ho do kavárny jako omluvu. V knihovně jsme se potkali ještě několikrát. Pak mě pozval do klubu.
Já do něj byla bezhlavě zamilovaná. On tvrdil totéž. Chodili jsme spolu další asi tři měsíce. Byla to láska, jakou jsem ještě nezažila. Navštěvovali jsme kina, chodili na večeře, dívaly se společně na filmy.
Já jsem ale nechtěla sex. Chtěla jsem se pouze líbat. Nic víc. Jednou měl pozvali sobě. Nebylo to nic neobvyklého. U něj jsem byla před tím už hodně krát. Už v předsíni mě začal líbat. Byl ale čím dál drzejší. Vášnivé jemné polibky vystřídaly hladové a drsné. Zajížděl mi jazykem snad až do krku. Líbilo se mi to.
Takhle v líbání jsme došli až do jeho pokoje. Odtrhl se ode mě a zamkl. Zase se na mě vrhl. Ale tentokrát používal i ruce. Měla jsem ten den sukni.
Chytal mě za zadek a přitahoval si mě k sobě. Jako bych patřila jen jemu. To vše zatím jen přes látku. Pak mou sukni jednoduše vyhrnul a hladil mě po holé kůži. Ten den jsem totiž měla tanga.
To už se mi tolik nelíbilo. Snažila jsem se ho od sebe odtlačit, ale co ja jsem zmohla proti boxerovi?
Mu to ale nestačilo. Byl drzejší a drzejší. Jednou rukou me stále hladil po zadku, ale druhou zajel po tričko a posunoval ji výš. Už jsem mu polibky neoplácela. Snažila jsem se mu jen vykroutit.
Naše ústa nejednou odlepil od sebe a i přes můj odpor mi přetáhl triko přes hlavu. Stála jsem před ním jen ve spodním prádle. Z očí se mi draly ven slzy.
Celou si mě prohlédl a pak se ke mě zase přisál. Když jsem odmítala jazykem spolupracovat, dal mi facku. A že to bolelo! Radši jsem mu polibky oplácela. Byl spokojený. Jen na chvíli.
Rukou mi sjel k rozepínání podprsenky. Vůbec se mi to nelíbilo. Jen jsem doufala, že až mě uvidí nahou, nechá mě třeba jít.
Strhal ze mě poslední kousky spodního prádla a znovu se ode mě odtáhl. Ale jen proto, aby se svlékl taky. Už jsem nedoufala. Snažila jsem utéct, ale jen jsem si vysloužila další pořádnou facku.
,,Neboj kotě, jen si užijeme!'' řekl tím svým slizkým tónem.
Povalil mě na postel a začal si hrát s mým tělem. Byla jsem mu nedobrovolně oddaná.
A pak do mě prudce vnikl. Bolelo to. Hrozně moc. Tehdy jsem byla ještě panna. On to samozřejmě věděl, ale nedbal na to. Takhle si me vychutnával asi hodinu. Mě celou dobu tekly slzy, ale ani ty ho neobměkčili.
Pak mě poslal domů. Neodvezl mě. Prostě mi řekl nazdar. Doufala jsem, že ho nikdy neuvidím. To jsem se mýlila.
Druhý den na mě čekal před školou. Nešla jsem za ním, ale na druhou stranu. Dohnal mě a dotlačil do auta. Už si mě užil, tak co chce dalšího? Pomyslela jsem si. Bez jediného slova ne odvezl k němu domů a zase nás zamčel v pokoji. Doufala jsem, že už se ty včerejší muka nebudou opakovat. Ach jak jsem se mýlila! Řekl mi:
,,Teď budeš moje děvka navždy. Každý pondělí tě vyzvednu před školou. Taky si spolu trochu užijeme a pak te odvezu zpět ke škole. Ty mi za to budeš vždy první pracovní den sloužit!
A upozorňuji tě, jestli to někomu, komukoliv, řekneš, zabiju tvou matku a pak toho tvýho ořecha, a ty se na to budeš dívat. A nebude to rychlá smrt, ale velmi, velmi pomalá. A pak zabiju tebe. Je ti to jasný?'' přikývla jsem a on na důkaz, že vše myslí vážně, vzal nůž.
Myslela jsem si, že mi neublíží. Další omyl. Rychlým pohybem mě řízl do ramene, kousek nad lopatkou. Nikdy se to pořádně nezahojilo. Mám tam jizvu. Nakonec vzal moje vlasy a z mých vlasů po prdel udělal mikádo. Pak mě přinutil k dalšímu sexu.
Hned druhý den jsem šla ke své gynekološce s nechala si předepsat antikoncepci.
Od té doby pro mě sem každé pondělí jezdí a vozí mě k nim domů. Tedy skoro každé pondělí. Pravidelný sex vynechal asi třikrát, tehdy byl někde pryč. Ale on si to vynahradil jiný den. A když mám měsíčky, musím ho uspokojovat jinak.
A ty šrámy na zádech? Včera si chtěl opepřit sex hračkami. Přesněji řečeno, pouty a bičem. Ránu jsem dostala vždy, když nebyl spokojený s mým výkonem.''

Bill
Vyslechl jsem ji. Ani jednou jsem ji nepřerušil. Čím víc jsem toho ale slyšel, tím větší chuť jsem měl dát tomu hajzlovi jednu přes držku.
,,Proč to děláš?'' zeptal jsem se po chvíli. Kate se na mě podívala jak na idiota.
,,Protože jakmile jednou nebudu stát před tou školou, jede k mamce a zabije ji! On je toho schopný, Bille!'' po tváři jí stékaly slzy. Chvíli jsem se na ni koukal jako na zjevení. Ona tam jen tak seděla a vzlykala.
Stoupnul jsem z křesla a přisedl si vedle ní. Rukama jsem jí objal. Ona si po chvilce lehla na mou hruď a já ji hladil po vlasech. Cítil jsem, jak se pomalu uklidňuje.
,,Promiň.'' řekl jsem najednou. Kate se posadila a uslzenýma očima se podívala na mě. Zase jsem se v těch očích začal ztrácet.
,,Za co se omlouváš?'' nechápala.
,,Promiň, ze jsem ti dělal ty naschvály. Já, kdybych to věděl...''
,,Mlč!''zarazila mě. ,,Ty se nemáš za co omlouvat. Já děkuji, že jsi me vyslechl.'' a políbila mě na tvář. Pak se mi zase položila na hruď a mělce dýchala.
,,Ale...'' zkusil jsem znovu.
,,Pššššt. Nic neříkej.'' poprosila mě.
,,Měl bych už jít. Než se vrátí tvoje mamka.'' zkusil jsem znovu. Nechtěl jsem odejít, ale chtěl jsem nechat Kate taky chvilku osamotě.
,,Ne!'' vykřikla a se zděšením v očích se na mě podívala. ,,To nesmíš! Potřebuji tě tu!''
Jen jsem pokýval hlavou na znamení, že zůstanu.