Proč?

Konec

Proč je život tak krutý?
To nikdo neví. Kdyby byl ale mírnější, kdo by se pak ze svých chyb poučil? Kdyby nikdo neschytal rány, všichni by byli stejní. Nikdo by pak nerozeznal, co je zle a co dobře. Co se smí a co ne. Proto jsme se vyvinuli z opic, aby jsme to dokázali rozeznat. To nás liší od zvířat. Ta schopnost soucítit, když někomu život podkopne nohy.

Proč milovat?
Milovat znamená najít někoho, kdo vám rozumí a s kým si dokážete rozumět i beze slov. Milovat je vlastně jen slovo, dokud není někdo, kdo tomu slovu dá určitý smysl. Díky tomu se dějí zázraky.

Proč trpět za lásku?
Pokud někoho milujete, musíte projít zkouškou. A proč tedy za lásku trpět? Protože když trpíte, ale i tak stále milujete, to je pravé vítězství. Není to vyhrát bitvu ani najít poklad. Vítězství je umět milovat. A tomu se musí přinést oběti. Jen někdo dokáže něco obětovat. Ale když to dokáže, otevře se mu svět plný zázraků a hlavně lásky.

Proč já?
Osud je magický. Neviditelnými šňůrami nás přiváže k někomu jinému a ať chceme nebo ne, díky těmto šňůrkám se děje to, co se děje. Potkáváme toho, koho potkáváme. Takže proč já? Protože mi to tak osud nakázal. A bojovat proti osudu se nedá, a když se o to nekdo pokusí, špatně to dopadne. Nejde vymazat, co se stalo, ale dokážeme určovat, co se dít bude. To MY jsme osud. To MY píšeme, co se bude dít dál. To MY pykáme za činy, které jsme provedly. To MY dokážeme odpouštět a milovat. To MY si pořád dokola ubližujeme a poté prosíme o odpuštění.