Mr. Cold

4.

Nell:
Páni... Můj první den v mojí nové práci. Jsem trochu nervózní. Taky jsem si našla nějaké informace o tom Stylesovi. No... Jak bych to řekla... Působil velice přísně a vyzařovala z něj autorita, také byl velmi šarmantní to ano, ale můj typ to rozhodně nebyl...

,,Dobrý den,, Pozdravila jsem jej když jsem vešla do jeho kanceláře.

,,Neumíte klepat?! A prosil bych pane Stylesi pro příště!,, Je tak egoistický, pomyslela jsem si.

,,Ano promi...,, Skočil mi do řeči... Zase.

,,Potřebuji, aby jste mi donesla nějaké papíry z prvního oddělení.,, Pronesl, zatímco se díval do svého počítače.

,,Em... Jistě a... Jaké papíry? A kde je první...,,

,,Svými otázkami zatěžujte někoho jiného... Teď mám práci!,, Zase! Už zase mi skočil do řeči! Jsem tu teprve první den a už mi tenhle chlap leze na nervy!
Přesto jsem se však odebrala z jeho kanceláře a vydala se hledat to zatracený oddělení... Kdo to tu navrhoval proboha. Tahle budova má snad sto pater...

Po půlhodinovém hledání stojím konečně před obrovskými dveřmi s nápisem ,,První oddělení,, Konečně!
Hned jak vejdu dovnitř, už si to míří směrem ke mě ten pán co byl u Stylese když jsem zde byla poprvé.

,,No sláva, kde jste tak dlouho. Rychle tady máte ty papíry a doneste je panu Stylesovi.,,

,,Jistě, jistě... A vaše jméno? Já jsem Nell,, Slušně se představím.

,,Jerry,, Odpoví stroze.

,,Promiňte, ale to je Styles vždy takový?Nemohla jsem se ho na nic zeptat a pořád mi skáče do řeči,,

,,Nikdy se ho na nic neptejte slečno Nell. Nemá to rád. Jeho taktika je ,,neptej se a konej,,. Takže pokud budete mít nějaký problém, radši přijďte za mnou.,,

,,Chápu, děkuji. Radši už půjdu ať nemám problém,,

,,Huh... Obávám se, že už průšvih máte slečno. Měla jste mu to donést do deseti minut a vám to trvalo dobrých čtyřicet,, Uchechtne se Jerry. Sakra!

Harry:

Kde je tak dlouho! Ta holka si snad ze mě dělá srandu! Proč jsou všichni tak neschopní!!!

Ťuk, ťuk, ťuk... Doufám že to je ona jinak se tu už nemusí ani ukazovat.

,,Promiňte pane Stylesi, já...,,

,,Čekám na nějakou vaši smysluplnou odpověď!,,

,,No já...,,

,,Měla jste mi to donést MAXIMÁLNĚ do deseti minut a vy? Proboha vždyť vám to trvalo třičtvrtě hodiny!,,

,,Já se opravdu omlouvám, ale jsem tu poprvé a... Nevím, prostě se omlouvám.,, Popotáhla. To se mi tu jako rozbrečí?
Když jsem se na ni podíval a více zaostřil byla... Vystrašená... Sakra proč mi to vadí, má mi to být přece jedno!

,,Notak, přestaňte mi tady brečet a radši si vezměte kapesník tady,, Nabídl jsem jí a ona svou roztřepanou rukou přijala...

,,Dě-kuji...,, Byla vystrašená, působila tak...zranitelně a... Bože co to tady plácám je neschopná!

,,Fajn... Ehm tak teď běžte mám toho ještě mnoho,, Snažím se být klidný, ale v její přítomnosti mi to nejde. Co se to se mnou děje?!
Jakmile se zvedla a byla zády, upřel jsem svůj pohled na ni. Má tak dokonalé tělo...Její ženské křivky byly zahaleny do úzké černé sukně těsně nad kolena a její útlý pas zdobil bílý pásek, který se skvěle hodil k její bílé košili. Rozhodně neměla míry modelky, ale to bylo to co se mi na ní tak líbilo... A potom tu byla ještě jedna věc, její kratší blond vlasy, které se točily do přirozených loken... Vypadala tak nevině a zranitelně. A to mě na ní hrozně přitahovalo. Byla dokonalá... Dokonalá pro mě...

Ahojte 😊 Tohle je můj první příběh tak mi kdyžtak dejte vědět třeba co chcete změnit nebo tak... Ráda si to přečtu. Jinak doufám že se vám povídka bude líbit...😊❤️