Mr. Cold

68.

Harry

Hned od Nell jsem se vrátil domů a hledal Monicu. Nemůžu s ní už dál být. Stejně se mnou byla jen pro peníze a já to samozřejmě moc dobře věděl už od začátku, ale bylo mi to jedno. Stejně jsem ji nemiloval, měl jsem ji jenom... Abych jak to říct nestarádal.
A i tak jsem neustále myslel na Nell...
Vejdu tedy do místnosti kde jsem si jistý, že ji najdu. A takyže tam byla... Šatna.

,,Ahoj,, Pozdravím ji když si skládá zase nový pár bot na polici.

,,Kde jsi byl? Celou dobu jsem tě sháněla,, Řekne a snaží se mě políbit.

,,Měl jsem toho hodně v práci,, Odvětím a setřesu ji ze sebe načež se na mě překvapeně podívá.

,,Jsi pořád v práci a mě už to začíná lézt na nervy... Nemůžu se trápit, jinak se mi začnou objevovat vrásky a to bych ti nedarovala,, Řekne uštěpačně a já se nestačím divit jak moc je hloupá. Myslel jsem si, že je inteligentní a chytrá, ale očividně jsem se spletl.

,,Musím si s tebou promluvit,, Řeknu aniž bych jakkoli reagoval na její předešlou poznámku.

,,O co jde?,, Promluví nezaujatě a prohlíží si své nově upravené nehty.

,,Jde o tebe... A o mě,, A jakmile tuto větu dokončím, vzhlédne ke mně a upoutá na mne svou veškerou pozornost.

,,Bože Harry... Ty si mě chceš vzít!,, Vypískne a pověsí se mi kolem krku.
Co?! Vzít?! Nikdy!

,,Cože?! Ne!... Já se s tebou rozcházím.
Je konec,, Domluvím a ona mě pustí.

,,No tak to teda není! Žádný konec! Ne!,,
Rozkřičí se a poté jí začnou téct slzy a rozmazávat se velká vrstva makeupu, kterou má na sobě. Nad její reakcí se jen lhostejně usměji a pozoruji ji.

,,Se mnou se nemůžeš rozejít! My patříme k sobě, takže zavři zobák!,, Křikne na mě znovu a její chování mě velmi rozčílí.

,,Vypadni! Stejně jsem tě měl jenom do postele!,, Zařvu na ni a ona sebou trhne.

,,A já tebe na peníze!,, Zakřičí, otočí se na podpatku a nasupeně odkráčí pryč.
Tak to bych měl. Teď už jsem se jí zřejmě zbavil. Už jen zbývá získat spátky Nell. To už ale nebude tak lehké... Myslím.

Monica

Hajzl! Takhle mě odkopnout! To jsem ještě nezažila. Však neví, že mu to vrátím. Možná jsem s ním byla kvůli peněz, ostatně jako s každým mužem, ale to co mi řekl mě tolik urazilo.
Tss... Jenom do postele? Fajn. Jak chce.
Moc dobře vím, že to je kvůli té nicce!
Nechápu co na ni vidí je tak. Obyčejná.
A ta postava. Nízká a plné tvary. Hrůza.
A ještě se ani pořádně nemaluje. Beztak by to ani neuměla. Možná je dobrá v posteli když to tak Harry dělá. Vezmu si všechny věci, co jsem z něj dostala a odkráčím pryč z toho jeho sídla. Ale já mu to vrátím. Rozhodně to nenechám jen tak...

Nell

Další pracovní den a já jsem za něj víc než vděčná. Vždyť jsem teď mohla být bez jakéhokoli příjmu a skončila bych bůhvíkde. Nachystám si tedy vše potřebné a také se pustím do rekonstrukce výlohy. Myslím si, že už je to vážně potřeba.

,,Dobrý den,, Pozdraví mě osoba jakmile už jsem zpět u pultu. Výzdoba už je hotová a tak mohu dál obsluhovat zákazníky. Zdvihnu tedy pohled a na místě zkamením. Přede mnou stojí Monica a... Brečí?

,,Zdravím, přejete si?,, Promluvím po chvíli s překvapením v hlase.

,,Ano já... Nemůžeme jít do soukromí?,,
Popotáhne a znovu se rozbrečí. No výborně! To mi tady ještě chybělo.
Nechci se s ní bavit.

,,To nepůjde, mám práci,, Odbiji ji a ona začne nanovo ronit slzy. Bože...V duchu převrátím oči vsloup.

,,Prosím. Je to důležité,, Zavzlyká a podívá se na mě... Povzdychnu si a prohlédnu si obchod. Nikdo tady skoro není.

,,Tak dobře,, Vydechnu a rozejdu se směrem dozadu do místnosti pro zaměstnance. Sednu si do křesla a ona s odporem ke zdejšímu nábytku naproti mně. Tak rozmazlená...

,,Tak mluvte, nemám moc času,, Řeknu a čekám co z ní vyleze.

,,Opustil mě... Doslova mě odkopl,, Řekne a já se napnu jako struna. Žeby ji Harry nechal?

,,Aha,, Zareaguji a nic neříkám.

,,Ale nevíš co mi řekl. Bylo to hrozné,,
Štve mě jak mi jednou vyká a potom zase týká fakt... I přesto jsem chtěla vědět co se stalo.

,,A co vám tedy řekl?,, Položím jí otázku a ona začne brečet.

,,Řekl... Řekl, že mě měl jenom do postele...,, Snaží se mluvit mezi pláčem.
Cože? To že řekl? To přeci... Nemůže být pravda.

,,A co hůř... Řekl, že všechny co kdy s nima byl, měl jenom na sex a nic víc... Já to věděla. Věděla jsem, že je krutý, ale že až tak moc to jsem netušila,, Řekne a já pouze mlčky sedím a pozoruji ji.
Ne. To ne. To přeci nemůže být pravda. Všechny? Měl mnoho žen? Ale mě si přeci vzal. Ale co to jak byl neustále pryč? I v noci a vrátil se někdy až ráno?Co když nebyl v práci jak vždy říkával.
Monica se postaví a podívá se na mě uplakanýma očima.

,,Myslela jsem, že mě miluje, ale jak jsem se dozvěděla od ostatních žen které měl, prý to tak dělá a pak když ho přestanou bavit, najde si způsob jak se jich zbavit,, Dořekne poslední větu, rozloučí se se mnou a odejde. To přeci... To ne. Ale co když je to pravda a... Ona mluvila i s jinými ženami? Byla jsem mezi nimi i já? Měl mě také pouze na jednu věc? Nejistota a nepříjemný pocit ovládli mé tělo a já se nebyla schopna na nic soustředit. Co když měla pravdu?
Musím pravdu zjistit.