Mr. Cold

17.

Doprdele! Kde může být?! Nikdo koho jsem se ptal ji neviděl! Jsem takový kretén! Hledám ji už přes hodinu a pořád nic, ale ještě více mě znepokojuje, že už je tma. Bojím se o ni. Tak strašně moc bych ji teď chtěl mít u sebe a říct jí jak hodně mi na ní záleží a je pro mne důležitá. Musím ji najít...
Po zhruba dvouhodinovém hledání si potřebuji odpočinout, a tak zajdu do prvního bistra, které uvidím.

,,Dobrý den, přejete si?,, Zeptá se mě asi osmnáctiletý mladík.

,,Jeden hamburger, hranolky a colu,, Nadiktuji co si přeji a jdu si sednout do jednoho z boxů. V chůzi mě však zarazí pohled na blond vlasy zdobené roztomilými kudrlinkami.

,,Nell?,, Zeptám se osoby sedící přede mnou a když se otočí, mé srdce náhle vynechá jeden úder.

,,Oh bože... Nell, ani nevíš jak moc jsem se o tebe bál, všude jsem tě hledal,,
Začal jsem chrlit slova zatímco jsem ji svíral v náručí co nejpevněji to šlo.

,,N-nech mě,, Zavzlykala a podívala se na mě uslzenýma očima. Bolelo mě vidět ji takhle.

,,Nemyslel jsem to tak. Opravdu,, Byl jsem nervózní, bál jsem se, aby znovu neutekla.

,,M-my-slel. Nech-ci tě u-ž zd-ržova-at. Jed-u dom-ů,, A ještě víc se rozplakala.

,,Ne, to ne Nell, nesmíš jet domů, co bych tady bez tebe dělal?,, Snažil jsem se odlehčit situaci, ale moc se mi to nedařilo.

,,J-já...,, Nedořekla když přišel ten kluk.

,,Tak tady jeden hamburger, hranolky a cola,, Podá mi mou porci na stůl.

,,Slečno, jste v pořádku?,, Zeptá se Nell když ji uvidí.

,,Nepleťte se do toho,, Promluvím podrážděně když se Nell nemá k odpovědi. Hoch už jenom zvedne ruce na gesto jakože je všechno v pohodě a odkráčí pryč.

,,Na, jez,, Položím před ni jídlo.
Ani se nehne a až se trochu uklidní začne mluvit.

,,Měl jsi pravdu. Já nemám na to, abych si jezdila na drahé dovolené po světě a kupovala neustále nové oblečení. Taky nemám na to, abych ti to, co jsi musel za mě zaplatit vrátila. Ale mám dvě věci, které jsou pro mě mnohem důležitější... A to svou hrdost a sebeúctu. Takže tě chci požadát už jen o jedinou věc. Už nikdy mě takto nesuď a už nikdy mě neurážej. Víš, každý má své možnosti a své standardy a jak jsem dnes mohla poznat, jsou pro tebe tyto věci asi hodně důležité,, Řekla s kamenným výrazem. Mé srdce teď momentálně zažívalo ty nejhorší pocity, které jsem ještě nikdy předtím neměl šanci poznat. Jakmile jsem však zvedl svou doteď sklopenou hlavu vzhůru, už se zvedala a chystala se odejít. Nesmím dopustit aby mě opustila. Řekl jsem si a rychle se rozběhl za ní na ulici házejíc na číšníka peníze.

,,Nell, počkej, stůj!,, Křikl jsem na ni a doběhl ji.

,,Co,, Otočila se na mne. Byla bez výrazu a její oči ztratily veškerou jiskru.

,,Prosím, nechoď,, Snažil jsem se ze sebe zadýchaně dostat.

,,Nevidím důvod proč zůstávat Harry. Nebo máš snad jiný názor?,,

,,Ano,, Řeknu a ona zvedne tázavě obočí.

,,Nemůžeš mě opustit prostě...,, Podívám se jí hluboce do očí a ona jen mlčky čeká co ze mě vypadne.

,,Tě potřebuji,, Doknčím větu a její výraz se změní, diví se. Není sama, taky se divím. Jsem Harry Styles, který nikoho nepotřebuje a nikdo mu nechybí, ona však ano.

,,C-co?,, Je zaskočena.

,,Ano Nell, potřebuji tě u sebe,, Byl jsem poprvé v životě opravdu zoufalý.

,,Vím, že jsem to zvoral, ale věř mi prosím, že to co jsem řekl si o tobě nemyslím,,

,,Jak ti to mám věřit Harry. No? Jak,, Plakala

,,Prostě mi věř a dej mi šanci ti to dokázat,, Držel jsem ji za obě ruce a díval se jí do očí. Tak moc jsem ji chtěl políbit, ale musel jsem počkat.

,,Já... Nevím,,

,,Prosím,, Zašeptal jsem a ona se na mne znovu podívala.

,,Já... T-tak dobře,, Řekla a já se musel přesvědčit, zda slyším dobře.

,,Opravdu?,, Řekl jsem s nadějí a ona přikývla.

,,Děkuju,, Mluvil jsem zatímco jsem ji zvedal do vzduchu a líbal v pevném objetí mé náruče. Konečně jsem slyšel její tichý smích.

,,Tak pojď už je pozdě. Vrátíme se zpátky do hotelu jo?,, Propletl jsem si s ní ruce a potom už jsme jeli zpět do hotelu...

,,Dobrou noc,, Pošeptal jsem Nell do vlasů a políbil ji když už jsme oba leželi nalepení na sobě v pevném objetí v posteli.

,,Dobrou Harry,, Znovu mě políbila a zabořila svou hlavu do mého krku.
Nedokážu ani popsat jak moc jsem šťastný, že jsem ji našel a nenechal odejít.