Mr. Cold

28.

Když jsem se ráno probudil, postihla mě neskutečná bolest hlavy. Zase jsem pil. Jsou to už tři dny od toho co mě Nell opustila a já mám pocit, že to nezvládnu. Moc mi chybí. Chybí mi její úsměv, tvář, tělo.nProstě všechno. Taky už nepřišla dlouho do práce, telefony mi nebere a nemůžu se dostat ani k ní domů. Mám o ni strach. Vydal jsem se jako obvykle do práce a hned co jsem vešel do kanceláře, udeřila mě do nosu známá vůně. Mohu s jistotou říct, že má nejoblíbenější. Tahle vůně mohla patřit pouze jediné osobě. Vešel jsem potichu do její kanceláře a spatřil jsem to nejkrásnější stvoření, které mi tolik chybí.

,,Ahoj,, Snažil jsem se na sebe opatrně upozornit.

,,Ahoj,, Pouze přikývla a vrátila se zpět ke své práci.

,,Dlouho jsi tady nebyla. Nebrala jsi mi telefon, měl jsem o tebe strach,, Řeknu a ona se na mě podívá, její oči jsou tak prázdné.

,,Já vím,, Řekne jednoduše a opět ode mě odvrátí pohled.

,,No... Jsem rád, že jsi přišla,, Pokusím se o úsměv, ale její pohled o mně ani nezavadí. Jen lehce přikývne a už neodpovídá. Odeberu se proto z její a kanceláře a mířím zpět do mé...

Nell:

Hned co odešel, zpustil se mi z očí další vodopád slz. Celou tu dobu co jsem nebyla v práci jsem probrečela doma pod peřinou. Nejhorší na tom všem je, že ho stále miluju. Tak neskutečně se mi po něm stýská, ale nemůžu. Nemůžu ho vzít zpět. Ne po tom, co mi udělal. Jessicu jsem tady už neviděla, doslechla jsem se, že dostala výpověď. Aspoň se už na ni nebudu muset dívat, bylo by to pro mě ještě horší.

,,Zdravím slečno,, Vejde ke mně usměvavý Jerry.

,,Taky zdravím, jak se máte?,, Pokusím se usmát.

,,No já se mám dobře, ale co vy? Byla jste nemocná?,,

,,Eh... Nebylo mi dobře, ano,,

,,No tak snad už je to lepší. Jo a máte zajít za Stylesem, něco po vás chce,, Řekne jen a už mizí za dveřmi. No super. Co po mně může chtít?

,,Chtěl jsi se mnou mluvit?,, Zeptám se když k němu přijdu.

,,Um... Jo... Posaď se,, Usměje se, ale já vím, že to není ten úsměv, na který jsem byla zvyklá.

,,Za pár dní se bude konat další služební cesta a... Tak jsem myslel... Že bys mohla jet taky,, Oznámí a zvedne pohled.

,,Já... To nevím,, Nemůžu si tu cestu dovolit věděla jsem to.

,,Um víš... Všechno to bude platit firma i mně takže...,, Nechal větu volně vyjít.

,,Aha a... Kdo by jel?,,

,,Jenom já a... Ty,, Dopoví a zadívá se dolů na své ruce.

,,A-ha. Harry, víš to asi...,, Nedopovím větu když začne mluvit.

,,Neboj, nebudeme se moc setkávat. Teda pokud bys to sama nechtěla a... Pokoje b-budou zvlášť,, Zakoktá se při poslední větě.

,,V tom případě dobrá,,

,,Vážně?,, Optá se nevěřícně.

,,Jo... A jestli už je to vše, půjdu zase pracovat,, Dořeknu a už se zvedám z křesla.

,,Jo jo, běž,, Řekne s nepatrným nadšením v hlase a já mizím opět ve své kanceláři.