Mr. Cold

13.

Dnes je den večeře s Nell, tak jak jsme se domluvili včera. Hmm, co zvolím na dnešek? To co vždy. Sako, košili a tak dále. Včera jsem toho v práci stihl hodně. Udělal jsem i nějaké věci, které měla udělat Nell. Chci, abychom měli vše brzy hotové, poněvadž se bude blížit naše ,,služební,, cesta do Milána. Už se těším, konečně tam nepojedu sám. Chtěl bych jí to oznámit dneska při večeři. Ale už dost řečí, jdu se připravit.
Fajn... Po dlouhém vybírání jsem konečně hotov. Ještě klíčky od auta a můžu jít. Když jsem přijížděl k bytům kde bydlí, už tam čekala...

,,Ahoj. Můžem?,, Pozdravil jsem ji a políbil.

,,Jo, jedem. Už se těším. Kam pojedeme?,, Usmála se na mě a polibek mi opětovala.

,,To je tajemství,, Záhadně se usměji.

,,Fakt?,, Vypadá natěšeně. ,,Tak to se těším ještě víc,, Poposedne si, aby se jí sedělo pohodlně.

,,A potom mám pro tebe ještě jedno překvapení,, Vyzdvihnu obočí.

,,No tak jedem, rychle,, Zasměji se nad její dětskou nedočkavostí. Jakmile dojedeme na kopec, všimnu si zaraženého výrazu Nell.

,,Jé... Kopec,, Snaží se vypadat, jakože se jí tu líbí.

,,Neboj. Pojď,, Uchechtnu se a pomáhám jí s auta.

,,Hele, jestli mě chceš znásilnit a zakopat tak je tohle to nejlepší místo,, Řekne tlačíc se na mě co nejvíc to jde.

,,Zakopat? To ne... Ale o tom zbytku si ještě promluvíme,, Poslední větu jsem se snažil říct možná co nejvážněji.

,,C-co? T-to přece...,, Vytřeštila své oči.

,,Ale notak, Nell,, Rozesměji se.

,,Přece jsi tomu neuvěřila,, Zvážním však když vydím její stále vylekaný výraz. Chytnu ji za obě ramena.

,,Nell... Já bych ti přece nikdy neublížil. Nikdy. Rozumíš?,, Povídám zatímco se jí dívám hluboce do očí.

,,Já vím. Ale už to nikdy neříkej. Vylekal jsi mě,, Povzdychne si.

,,Promiň,, Řekl jsem jednoduše.

,,No dobře... Ale jenom proto, že jsi to ty,,

,,A?,,

,,A protože tě miluju,, Usměje se a políbí mě. Miluju se s ní líbat. Je to ten nejlepší pocit.

,,Tak pojď,, Chytnu ji kolem ramen a společně vykračujeme osvětlenou lesní cestou...

Nell:

Když dojdeme na konec cesty, objeví se před námi nádherný dům. Páni dům uprostřed lesa. Super.

,,To je krásné. Jak jsi to tu našel?,, Jsem ohromena.

,,Je to můj dům zlato, nebylo težké sem trefit,, Uchechtne se.

,,Cože? Ty máš dva domy?,, Nepřestává mě překvapovat.

,,Ne, mám jich mnohem víc,, Řekne a už vstupujeme dovnitř.

,,Oh,, Bylo vše co jsem na to řekla. Nemám na to co říct. Bylo to zde však moc krásné. Úplně jiné než u Harryho doma. Dřevěné nižší stropy a zdi. Krásné schody... Prostě vše tu působilo tak útulně.

,,Prosím madam,, Posadí mě a ihned si sedá naproti. Na stole je už připraveno jídlo, které vypadá úžasně.

,,Vypadá to skvěle,, Zkonstatuji

,,Jo to jo. Tak dobrou chuť,, Pustíme se do jídla. Po večeři už se oba osprchujeme a když přijdu do ložnice, Harry už je v posteli a něco ťuká do mobilu.

,,Pojď ke mně,, Natáhne ruce, abych se k němu mohla přitulit.

,,Mmmm,, Zavrním spokojeně když se probírá mými vlasy.

,,Příští týden jedu na služební cestu,, Oznámí mi.

,,Mm?,, Dělá mi tak dobře když mi laská vlasy.

,,Pojede se do Milána,, Pokračuje.

,,Páni super,, Řeknu jenom, protože vím, že se mě to netýká. Tedy až na to, že se s Harrym dlouho neuvidím.

,,Letí nám to v úterý, nějaké věci jsem už stihl v práci udělat včera večer,,

,,Nám?,, Zeptám se zmateně a zdvihnu hlavu. Usmívá se na mě.

,,Ano Nell... Letíme tam spolu,, Jeho úsměv se ještě víc rozšíří a ukáže své dokonale rovné bílé zuby a roztomilé ďolíčky.

,,To jako vážně?,,

,,Ano,, Políbí mě na nos.

,,Harry, moc tě miluju. Děkuji, že mě vezmeš s sebou,, Povalím se na něj a začnu ho všelijak laskat a líbat. Jsem tak šťastná. Ležím teď v posteli s mým nejmilovanějším člověkem a za dva dny mě čeká cesta do Milána. Můj život momentálně nemůže být
lepší.