12.

6.2K 170 0
                                    

Harry:

Když jsem se ráno probudil, Nell ještě spala. Ležela uvelebená v mé náruči a spokojeně oddychovala. Musím se na ni neustále dívat, aspoň jsem teď měl chvíli si ji pořádně prohlédnout. Je tak nádherná když spí, je krásná při čemkoli co dělá. Stejně ale pořád nevím co se se mnou děje. Když jsem s ní, jsem nejšťastnější na světě, ale když není v mojí blízkosti nebo si jenom někam na chvíli odskočí, chybí mi. Je to divné, ještě nikdy v životě jsem takový pocit nezažil. I když moc o tom nevím,nejsem zrovna emocionálně založený člověk.
Mé myšlenky ukončí nepatrný pohyb vedle mě.

,,Dobré ráno,, Usměji se na ni.

,,Um... Ahoj,, Pokusí se o úsměv, ale jde vidět, že je ještě trochu zmatená. Asi to chce zvyk.

,,Jak jsi se vyspala. Doufám, že dobře,,

,,Mm... Jo. Spalo se tu výborně,, Prohlásí protahujíc si své po ránu ztuhlé tělo. Já si ji však hned stáhnu zpět do objetí.

,,Harry. .Pře-staň... N-o ta-k,, Směje se Nell na celou místnost když ji začnu lechtat.

,,A co za to,, Rozesměji se.

,,Ne-evím t-o je jedn-o,,

,,Fajn, půjdeme spolu zítra na večeři,, Navrhnu jí a ona s radostí přikývne a obdaruje mě jedním z jejich dokonalých polibků.

,,Harry?,, Zeptá se mě Nell když jen tak ležíme v posteli a mazlíme se. Naše skoro nahá těla jsou na sebe těsně nalepena a její odhalený hrudník tvoří jakýsi příjemný tlak na mých prsou.

,,Ano?,, Podívám se na ni a jsem nucen se neustále usmívat.

,,Já... Eh my teď spolu jako... Chodíme?Nebo... Jenom bych chtěla umm... Vědět jak to myslíš,, Zeptala se a sklopila hlavu dolů. Byl jsem trochu zmatený, já sám jsem nevěděl co to vlastně je. Ale věděl jsem jednu věc na sto procent. Nechci ji ztratit.

,,Jo,, Řekl jsem jednoduše.

,,Co?Co jo?,,

,,No mohli bychom spolu být kdybys chtěla,, Pokusil jsem se o přesvědčivý úsměv.

,,Vážně?,, Byla překvapená, ale šťastná.

,,Ano,, Nell už jenom vypískla a radostně se na mě svalila. Začala mě líbat.

,,Miluji tě, Harry,,

,,Eh,, Vyjde ze mě jen. Je pro mě dost divné slyšet tato slova. Nikdy mi je nikdo neřekl.

,,Počkej tady,, Oznámil jsem jí a dal pusu na nos načež se ona zachychotala.

,,Dobře, ale pospěš,, Usmála se a zavrtala se zpátky do peřin. Byla tak roztomilá. Hned jak jsem se vrátil zpátky se snídaní,položil jsem obrovský tác plný jídla na matraci.

,,Páni. Snídaně v posteli,, Její oči zářily, poletovaly tam malé jiskřičky.

,,Jo, doufám, že ti bude chutnat,, Usmál jsem se a dal jí jednu velkou pusu.

,,A ty nebudeš?,, Zeptá se udiveně.

,,No víš já moc nesnídám,,
,,Ale měl bys, je to zdravé,, Pokrčí rameny dívajíc se hladově na tác načež se do toho hned pustí.

,,To je tak výborné,, Řekne s plnou pusou a já se musím pousmát nad jejím apetitem.

,,To jsem...,, Nestihnu větu dopovědět, protože mi v puse přistane kousek jídla.

,,Já vím. Jsi rád, že mi chutná a taky že chutná, ale teď jez,, Pokračuje bez řečí zatímco mi vkládá jídlo kousek po kousku do úst.

,,Vidíš? Snídáš,, Prohlásí vítězoslavně a už hledá další kousek. Já jí to však nedovolím. Odsunu tác o kus dál a ji si přitáhnu naopak blíž.

,,Stačilo by se mi na tebe jen dívat,, Povídám, zatímco se sobě díváme hluboce do očí.

,,Mě taky,, Řekne jednoduše. Pohled na ni je velmi zábavný, je totiž uplně mimo a v tranzu z mých jemných doteků na její sněhově bíle pokožce, potom ji políbím.

,,Řekni mi Nell... Choval se někdy někdo k tobě tak jako já?,, Narážel jsem na toho idiota Marka. Potřeboval jsem vědět, že už na něj zapomněla. Potřeboval jsem vědět, že je jenom moje.

,,Ne,, Je stále mimo, ale to mi stačí, protože je mimo ze mě.

,,To je dobře,, Políbím ji a ona polibek ještě víc prohloubí. Po snídani jsme se převlékli, dali do kupy a já mohl Nell odvést domů. Jakmile jsme dojeli před budovu, vystoupili jsme, abychom se mohli rozloučit.


,,Takže zítra? Vyzvednu tě v sedm a...,, Podíval jsem se na budovu za námi.

,,Budeš spát u mě,,

,,D-dobře,, Promluví a já ji naposledy políbím.

,,Tak ahoj,,

,,Ahoj,, Řekne jen a už mizí za velkými tmavými dveřmi, které při otvírání i zavírání vydávají nepříjemné zvuky.
Chtělo by to nový byt... Pomyslel jsem si když jsem nasedl do auta a vyjížděl směr práce... Je sice víkend, ale nemám co dělat tak se alespoň zabavím.

Mr. ColdKde žijí příběhy. Začni objevovat