29.

3.4K 127 0
                                    

Harry:

Páni, jsem tak rád, že Nell souhlasila. O žádnou služební cestu se totiž nejedná. Tak trochu jsem jí neřekl
pravdu. Vezmu ji do Paříže, je to město lásky a chci tam získat zpět její srdce.

,,Ahoj, jsi připravena?,, Zeptám se jí s upřímným úsměvem když stojíme na letišti. Jsem opravdu rád, že ji vidím.

,,Ano, jsem,, Odpoví jednoduše.

,,Tak půjdeme,, Řeknu trochu sklesle jakmile si všimnu jejího nezájmu.

,,Kudy to jdem?,, Zeptala se mě když jsme šli jinou cestou než obvykle.

,,Nepoletíme támhle tím letadlem,, Řekl jsem a ukázal na jedno z civilních letadel.

,,Cože? A jak tedy poletíme?,,

,,Poletíme mým letadlem,, Promluvím a ona se zastaví v chůzi.

,,My co?,, Je zmatená.

,,No, prostě mým soukromým letadlem,, Myknu rameny a ukážu na již připravený soukromý tryskáč na letištní ploše.

,,Ty... To je jako tvoje?,, Zeptá se překvapeně a já jen přikývnu a vedu ji dovnitř.

,,Dáš si něco? Mám zavolat personál?,, Promluvím a ona se na podívá.

,,Personál? Um... Ne to je v pohodě, díky,, Odpoví a opět si prohlíží interiér letounu.

,,Líbí se ti tu?,, Pokusím se nějak navázat konverzaci.

,,Je to tady pěkné, ale pořád nechápu, proč jedeme jen my dva,,

,,Jerry neměl dodělanou všechnu práci a... Ostatní se na to prostě nehodili,, Zalhal jsem.

,,Aha,, Řekla jen a už se dívala z okna na rychle míhající se mraky. Hned jak jsme přistáli, odebrali jsme se do hotelu a už rovnou jsem zaplatil pokoj, ale tak, aby to Nell neviděla, protože jsem ji řekl že to platí firma.

,,Oou...nTak se zdá, že budeme muset mít pokoj společně,, Řeknu na oko zklamaně.

,,Co?! Proč?,, Vyjeveně se na mě podívá.

,,Asi to spletli a dali nám apartmá dohromady,,

,,Super,, Řekne naštvaně a mě zabolí u srdce. Mrzí mě, že nechce být v mojí společnosti. Už neodpovídám a otevřu dveře toho nejluxusnějšího a nejdražšího apartmánu. Jakmile kouknu na Nell, stojí pouze uprostřed místnosti s pusou dokořáň.

 Jakmile kouknu na Nell, stojí pouze uprostřed místnosti s pusou dokořáň

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


,,Um,, Uslyším Nell když si lehnu večer vedle ní do postele. Je tu jenom jedna.

,,To jako budeš spát tady?,, Zeptá se.

,,No...Ano, nebo... Mám jít jinam?,, Tak moc mě to mrzelo, mrzelo mě, že mě u sebe nechce, že se k ní nemůžu přitulit. Ani se jí dotknout. Chybí mi to.

,,No... Asi... Tak já půjdu na gauč,, Dopoví a už se zvedá, moje ruce ji však zastaví a ona se na mě vyděšeně podívá.

,,Ne... J-já tam půjdu,, Řeknu a jdu si lehnout na gauč. Jsem tak zatraceně nešťastný. Jsem ve městě lásky s dívkou, kterou neskutečně miluji a kterou jsem zradil. Místo toho, aby jsme si to tu spolu užívali a byli jako ty zamilované páry tam venku, tak tady ležím na gauči, protože mě u sebe nechce a nesnáší mě.

,,Nell?,, Položím otázku do tmy a jakmile se mi odpověď nedostaví, zvednu se z pohovky a jdu k ní. Je tak krásná když spí. Říkám si když ji pozoruji. Nemůžu si pomoct a pohladím ji po tváři. Trochu se ošije, ale pořád spí. Opatrně si vedle ní lehnu a dívám se na ni. Pomalu a opravdu opatrně se dotknu jejího boku a jemně po něm přejedu. Jakmile se moje pokožka střetla s tou její, v břiše se mi vyrojilo tisíce neposedných motýlků. Tak moc ji miluji. Po nějaké době co jsem si ji prohlížel, jsem se opět vrátil na gauč a poté už jsem v klidu usl s pocitem, že je v bezpečí a blízko mně.

Mr. ColdKde žijí příběhy. Začni objevovat