10.

6.3K 206 1
                                    

,,Ahoj,, Pozdravil mě Harry s úsměvem vysedajíc z jeho auta, aby mi mohl opět pomoci nasednout. Gentleman. Pomyslela jsem si.

,,Ahoj, tak můžeme jet,, Pokusila jsem se o vlídný úsměv. Během cesty bylo témeř ticho, jen zvuk motoru a tiché tóny příjemné hudby. Ani jeden z nás toho moc nenamluvil. A potom jsme zastavili před obrovskou bránou kde Harry něco řekl do elektronického zařízení. Pak už jsme pokračovali v cestě, hned co se brána otevřela. Páni. Tak veliký dům jsem ještě neviděla.nTo je celé jeho? Tak na to bych neměla ani kdybych pracovala celý život. Každopádně byl ten dům nádherný.

,,To je tvoje?,, Zeptala jsem se a snažila se zakrýt úžas.

,,Ano je. Líbí?,, Položil mi otázku zatímco jeho tvář zdobil mírný úšklebek. Zřejmě byl mou otázkou pobaven.

,,Je to... Pěkné. To jsi taky navrhoval ty?,, Pokračuji když už stoupáme po honosném schodišti k obrovským vchodovým dveřím.

,,Jo. Vlastně jsem to navrhl celé,, Řekl lhostejně.

,,Je to hezké. Máš talent,, Ocením jeho schopnosti.

,,No já... Díky,, Přijde mi zaražený.

,,Z čeho jsi tak překvapen?,, Nevím proč se diví.

,,Já jenom... Nebývám zrovna typ člověka, kterého často chválí za jeho práci,, Oznámí a já mohu v jeho očích vidět náznak lítosti. Ale jen mírně.

,,Aha. Každopádně se ti to povedlo,,

,,Díky,, Odpoví už veseleji. Po tomto dialogu se už protahuji kolem otvírajíc mi dveře Harryho a já mohu vidět tu nezvyklou krásu a velikost.

,,Páni,, Jsem uchvácena. Vypadá to tu tak zatraceně dobře a draze. Uslyším za sebou tichý smích. Řekla jsem to nahlas? Sakra! Asi jo! Otočím se na něj a mé tváře naberou mírně červené barvy.

,,To je v pořádku Nell, jsem rád, že se ti tady líbí,, Řekne s úsměvem.

,,Dobrý večer pane Stylesi, a... Oh vidím, že dnes máte hosta... Večeře už je připravená,, Dopoví postarší paní v elegantním, avšak kuchařském oděvu.

,,Děkuji Greetho,, Řekne, aniž by se na ni podíval. Jeho oči neustále spočívali na mé osobě. Jakmile odešla, pomohl mi ven z kabátu.

,,Dneska ti to sluší,, Zašeptal mi do ucha když mi sundával bundu. Byl tak blízko. Po těchto slovech se mi hned udělala husí kůže.

,,D-děkuji,, Jsem z něho malinko v rozpacích. Co se to děje...

,,Večeře byla vynikající. Bylo to opravdu výborné. Děkuji,, Dopověděla jsem načež on se hned usmál.

,,To jsem rád... Pojď, něco ti ukážu,,
Nastavil svou ruku ke mě. Mám ho vzít za ruku? Nevím.

,,Ale no tak Nell. Neboj, já tě nekousnu,, Zasměje se Harry a za chvíli  se usměji také a přijímám. Naše dlaně se dotknou a rozejdeme se do nitra tohoto dokonalého domu.

,,Jsem rád, že jsi přišla,,

,,Eh... Jo,, Nemám odpověď, jsem až příliš zaneprázdněná myšlenkou, že se držíme za ruce a kráčíme já ani nevím kam. V cizím domě. S cizím mužem.

,,Pojď,, Popožene mě otevírajíc dveře na terasu.

,,Tak. A teď zavři oči,, Řekne mile.

,,Harry, víš já...,,

,,Notak, Nell,, Udělá na mě psí oči a mírně vysune spodní ret. To jako vážně?

,,Tak dobře,, Jemně se zasměji a zavřu oči.

,,Nedíváš se?,,

,,Ne Harry, Nedívám,, Zasměji se jeho otázce.

,,Fajn,, A já můžu z jeho hlasu cítit že se usmál taky.

Harry:

,,Můžeš,, Pošeptám jí do ucha a mohu cítit, jak jí naskočí husí kůže z mé blízkosti.

,,Páni Harry, to je krása,, Řekne ohromeně a otočí se na mě. Je tak krásná. Probleskne mi myslí.

,,Smím prosit?,, Řeknu významně a natáhnu k ní svou ruku.

,,Jistě,, Řekne možná trochu stydlivě.
Na nic už nečekám a přitáhnu si její tělo blíž k tomu mému. Sice nehraje hudba, ale ani jednomu z nás to nevadí.
J

akmile dotančíme, chytnu jemně její bradu mezi ukazováček a palec tak, aby se mi dívala do očí.


,,Zůstaň tu dnes se mnou,, Řeknu tak potichu jako bych se bál, že můžu jedním slovem vše zničit.

,,C-co?,, Zakoktala a vytřeštila na mě své velké pomněnkové oči.

,,Prosím Nell, nechoď dnes pryč,, Prohlásím už mírně prosebně.

,,Al-ale t-to nejde já... Kde bych spala a...,, Nedokončila větu. Byla příliš zaskočená.

,,Mohla bys spát se mnou. Teda spolu... Jako ne tak... Um, víš jak to myslím,, Sakra! Zpanikařím.

,,J-já...,,

,,Ne, promiň. Neměl jsem se tě ptát, omlouvám se,, Odstoupím od ní. Je mi jasné, že jsem ji vystrašil. Zvoral jsem to!

,,To je v pořádku,, Řekne konejšivě a chápavě a já se na ni otočím.

,,Nell?,, Položím otázku a znovu se k ní přiblížím.

,,Ano?,, Odpoví velmi nervózně. Jenom mlčky pozoruje a čeká co udělám nebo řeknu.

Nell:

Na mou otázku mi Harry však neodpoví a začne se ke mě pomalu přibližovat. Co to dělá?! Ozývá se mi pořád dokola v hlavě. Jakmile je už ale opravdu, možná až nebezpečně blízko, podívá se na mé rty, mírně nakloní hlavu a políbí mě.
V tu chvíli nejsem schopna se ani hnout. Vnímám pouze jeho jemné polibky a taktéž ruce, které se nepravidelně pohybují po mých zádech.

Mr. ColdKde žijí příběhy. Začni objevovat