Mr. Cold

9.

Sobota ráno:

Nechce se mi vstávat. Kolik je vůbec hodin? Jsem tak unavená, moc dobře jsem se nevyspala. Je to divné být tu tak sama, jsem zvyklá se vždy k někomu přitulit. I když... Mark nebyl zrovna mazlící typ... Když tak nad tím teď přemýšlím, on vlastně ani nebyl romantik. Proč se mnou vlastně byl?Vždyť jsme spolu ani nespali. Ano je to tak, jsem ještě panna. Prostě jsem to ještě nechtěla, ikdyž vím, že už mi je devatenáct a taky vím, že to po mě Mark chtěl, ale prostě... Nevím, je to asi jedno. Měla bych už ale vstávat...

Dokončila jsem svůj myšlenkový pochod a podívala se na hodiny. To už je půl jedné?! Zadivila jsem se když jsem pozorovala ručičku na hodinách, které ukazovaly čas 12:32.
Sakra úplně jsem zapomněla! Dnes jdu k Harrymu na večeři!
Co si vezmu na sebe?! Možná něco najdu ve skříni. No... Nemám toho moc, většinu jsem zdědila nebo koupila ve výprodeji. Moje nejdražší oblečení vůbec je asi moje pracovní uniforma, kterou mi Harry dal hned první den.
No prostě ne každý si může dovolit nakupovat nejnovější módní výstřelky světových značek. Prostě si vezmu to nejlepší, co mám...

Po mém snídaňoobědě jsem se ještě vydala nakoupit nějaké potraviny a různé nezbytné věci, protože jsem doma neměla fakt nic.

,,Dobrý den paní Moorová, jak se dnes máte?,,  Pozdravila jsem starší dámu za kasou.

,,Oh ahoj Nell. To víš, jak se asi může mít stará žena, jsem ráda, že něco aspoň dělám,, Usměje se na mě. Tahle paní je moc hodná.

,,No jo. Tak já už půjdu. Tak naschledanou. A řekněte Maxovi, že si pro něj zítra přijdu. A děkuji.,, Usměji se také.

,,Jo jo, už se na tebe těší. Ahoj,,
Max je pes paní Moorové a já si aspoň trochu přivydělávám jeho venčemím. Mám ho moc ráda. Jakmile jsem došla domů, vše jsem si vybalila a dala každou věc tam kam patří. To už jsou čtyři?! No jo cesta pěšky hold trvá o trochu déle. Měla bych se asi připravit...
Tak fajn. Co si vezmu na sebe. Hmm, žeby tohle? Ne! To se nehodí! Oh a co tohle. To by šlo. Ale když jsem si to oblekla vypadalo to... No prostě příšerně! Sakra! Už bude čtvrt na šest a já pořád nejsem oblečená! Už to mám!Ty šaty co jsem si nedávno pořídila. Sice ve výprodeji, ale nemám jinou možnost. Popadla jsem ještě zabalené šaty, oblékla si je a spěchala do koupelny kde jsem si jemně udělala make-up a svázala vlasy do úhledného výčesu. Potom už jenom vše zkontrolovat v zrcadle a jsem připravená. Rychle jsem sešla dolů, aby se Harry nemusel škrábat po schodech. Není tady totiž výtah. Jakmile jsem vyšla ven, uviděla jsem z dálky přijíždět Harryho auto. Bylo přesně šest.