Mr. Cold

59.

Harry

Už uběhl týden od toho, co Nell odmítla mé pozvání na večeři. Byl jsem tak zatraceně naštvaný. A ještě víc mě vytočilo to, jakým způsobem mě odmítla, nebo spíš mého asistenta.
Nevyhodil jsem ho. Kdysi by už dávno dostal padáka, ale za tu dobu co byla Nell pryč jsem se stačil zamyslet nad tím, co jsem udělal špatně. Tedy kromě toho, že jsem ji podvedl. Do teď jsem si to nepřestal vyčítat. Ta ženská jenom využila situace a já jí podlehl. Ale to není jediná věc, kterou jsem podělal. Svou práci miluju a nikdy na mou firmu nenechám dopustit. Travím zde všechen svůj čas, jsem nevyléčitelný workoholik a do své práce jsem dal takřka celý svůj dosavadní život.
Potom ale přišla Nell a úplně mě pobláznila a od práce i odváděla. Čím víc jsem k ní cítil, tím méně jsem se práci věnoval. Podle ní jsem tam byl neustále a to byla další příčina rozpadu našeho vztahu. Nikdy předtím jsem vztah neměl, jen bezvýznamné románky na jednu noc. Nikdy jsem k nikomu nic necítil. Obecně vzato každý kdo mě potkal nebo o mně slyšel říká, že nemám city ani páteř. Vlastně je to pravda, ale takového člověka jakým jsem teď ze mě udělal život. Až Nell mě dokázala změnit, tedy aspoň v soukromí. S ní jsem se cítil opravdu chtěný a milován. Milovala mě takového jaký jsem... Bezcitného, bezpáteřního, zlého a chyby neodpouštějicího podnikatele.
I když mě milovala takového jaký jsem, vím, že ji mé chování k lidem vždy trápilo. Ona je totiž můj úplný opak.
Je milá, laskavá a snaží se všem vždy pomoci. Na každého se usmívá a dodává optimismus. Dohromady jsme byli něco jako magnet, ona byla kladný pól a já záporný. Vlastně jsem si ji ani nezasloužil, nedával jsem jí svůj čas, pozornost a tak to po pár letech vzdala. Už dávno bych za ní šel a omlouval se. Pravdou ale je, že jsem zbabělec. Nikdy mě ničí odmítnutí nezajímalo, toho jejího se však hrozím. Také vím, že by mě nikdo neodmítl, ona však ano. Nezajímá ji, že mám peníze, moc nebo že se mě každý bojí, ona jediná mě byla vždy schopna odmítnout a říct mi do očí co si myslí. A to bylo to, co se mi na ni vždy líbilo. Radši už nebudu přemýšlet nad tím, co všechno se mi na ni ještě líbilo, protože to vždy skončí stejně. Začnu přemýšlet nad hříšnými činy, které bych s ní nejradši právě dělal. Teď bych spíš měl přemýšlet nad tím, jak ji získat znovu zpět, ale vím, že to nebude jednoduché.