84.(Epilog)

3.7K 114 15
                                    

Nell

Je to již pár dní co jsem opustila mou minulost s ním... Během těch let, co se toho tolik událo, jsou zde ještě věci, které nemám zcela vyřešeny. Ano, vymazala jsem si jeho číslo, společné fotografie a veškeré věci, které byly s ním jakkoli spojeny jsem vyhodila nebo se jich prostě nějak zbavila... Jedna věc mi ale stále zůstavá. A to jsou vzpomínky. Vzpomínky, které nejde nikam zahodit, nejde je spálit. Zůstanou už navždy v mé hlavě. Bylo jich mnoho. Některé jsou dobré a mnoho jich je i špatných. Nic s tím však nenadělám. Musím se prostě pokusit zapomenout...
Vrátila jsem se zpět do svého starého bytu a teď už musím začít hledat práci.
Musím začít znovu. Otevřít novou kapitolu svého života... Bez něj...
Právě přišla pošta, je to zvláštní, protože mi moc nechodí tak jsem zvědavá co mi přišlo... Vytáhnu tedy ze své bytové schránky dopis. Nic víc mi nepřišlo. Dojdu zpět domů,posadím se na kuchyňskou linku a psaní otevřu a začnu jej číst...

Drahá Nell,

Ani si nedokážeš představit jak se právě teď cítím. Vím, že se každý z nás cítí jinak, ale špatně. Nevím to jistě, ale myslím si, že se cítiš být zrazená a zničená... A já se cítím tolik poníženě.
Ponížil jsem se před tebou na samé dno a vím to moc dobře. Odjela jsi tak rychle a pár dní mi trvalo než jsem si uvědomil, že z mého života odcházíš už napořád. Ale... Vůbec se ti nedivím. Možná ano, ale to proto, že jsi to neudělala už dávno. Já se teď snažím žít nějaký ten život a rozptyluji se prací. Ano, vím jak moc jsem stavěl svou práci na první místo a tebe zanedbával. Uvědomil jsem si však až příliš pozdě,bže to nejhlavnější jsi byla pro mě ty. Sice to tak nevypadalo, ale opravdu jsi byla a za tím si stojím. Jen jsem to neuměl dávat dost dobře najevo... Doufám, že se ti teď lépe daří. Přeji ti hodně štěstí ať zvládneš dodělat tu školu. A kdo ví... Možná až už ze sebe a z toho všeho dostanu infarkt, budeš to třeba ty, kdo bude můj doktor. Teda... Doktorka Nell.
Zní to pěkně. Jdi si za tím, protože já vím, že ty to zvládneš. Jsi velmi nadaná a chytrá, tak to nezahoď. A třeba taky jednou napíšeš svou vlastní knihu jak sis vždy přála... Ale nepíšu ti jen proto, abych ti říkal jak jsi chytrá a bystrá. To ty jistě víš. Chci se ti omluvit za vše co jsem ti kdy provedl.bA i když vím, že mou omluvu nepřijmeš, doufám, že se to stane aspoň za několik let. Můj život je bez tebe teď tak prázdný,bale možná to bude znít zle... Jsem rád, že jsem tě nechal jít. Můžeš si splnit všechny své sny a také tak mám jistotu, že už ti nikdo neublíží. Chci, abys věděla, že teď už jsi opravdu v bezpečí. A jediný kdo byl nebezpečím pro tebe jsem byl já sám. Nikdy jsem si tolik neuvědomil, že jediný před kým tě musím chránit jsem já. Teď už se ti ale nic nestane, tedy aspoň ne ode mě... Buď na sebe opatrná Nell. Dávej na sebe pozor. A i když už se zřejmě neuvidíme, chci abys věděla, že ty jsi byla to nejlepší co mě mohlo v životě potkat. Tak ti tedy přeji hodně štěstí do nové kapitoly tvého života. Buď už jenom šťastná, to je důležité. Já tě chtěl sice udělat šťastnou, ale nepodařilo se mi to.bTak doufám, že teď už budeš zažívat život takový, jaký jsi chtěla...
Tak tedy sbohem. A... Miluji tě.

Harry

Se slzami v očích zmuchlám papír do klubíčka a hodím jej před sebe na zem.
Už ho nikdy nechci vidět. Zničil mi život, mou radost z bezstarostného žití. Rychle seskočím z linky, vezmu ten cár papíru do rukou a hodím jej do koše.
A teď už jsem se ho zbavila úplně...

Harry

,,Ne!,, Křiknu hrubým hlasem na naprosto neschopného asistenta. Za tento týden je to už čtvrtý a všichni jsou pořád tak neschopní. Od té doby co odešla Nell to jde se mnou od desíti k pěti... Celý den a celou noc nepřetržitě pracuji a tvrdému alkoholu se taky nevyhnu. Vrátil jsem se do svého starého způsobu života. Tedy až na jednu věc... Nedokážu být už s žádnou jinou ženou než s Nell. Což znamená, že jsem neustále ve stresu a v napětí a nemám žádné jiné rozptýlení ani patřičné uvolnění. A to vede k tomu, že jsem pořád neskutečně naštvaný a podrážděný. Poslal jsem jí před několika dny dopis, ale nevím jestli ho četla nebo rovnou vyhodila. Musím se vzpamatovat. Už odešla tak proč si to pořád nechci připustit. Raději se už vrátím zase k práci. Tohle budu dělat až do konce mého zatraceného života...

Mr. ColdKde žijí příběhy. Začni objevovat