Mr. Cold

78.

Nell

Po úmorném čtrnáctihodinovém letu jsme konečně dorazili na ruské národní letiště. Byl to opravdu dlouhý a náročný let, ale veškerý komfort, který nám byl díky Harryho letadlu dostupný mi tu dobu přeci jenom trochu zkrátil.
Ještě než jsem vystoupila z letadla, prohlédla jsem se a upravila v zrcadle. Potom už jsme mohli vyjít ven. Harry mi nabídl rámě jako bylo jeho zvykem a já jej jako vždy přijala. Vždy byl velice galantní a choval se jako pravý gentleman a to je jedna z mnoha věcí, které jsem si na něm zamilovala...
Jakmile jsme vyšli z letounu, čekalo tam na nás auto spolu s dalším doprovodem, který nás zřejmě bude doprovázet na cestě za ubytováním. Už se opravdu nemohu dočkat až si lehnu do postele a v klidu se vyspím, přeci jenom letadlo je vcelku hlučné a i když tam byla postel, nijak zvlášť jsem se nevyspala. Dalším překvapením však pro mne bylo to,bže jsme odlétali ráno a přiletěli také velmi brzy takže jsem teď trochu ze všeho zmatená. Časový posun je zde poměrně velký a jde to znát. A ještě k tomu všemu ta ukrutná zima. Je tady snad dvacet stupňů pod nulou. Už se těším do hotelu. Věřím však, že až se trochu vzpamatuji z tohoto prostředí, ukáže mi Harry všechny krásy zdejší země. Přesuneme se tedy k autu a muž, jež doposud stál u vozidla mi s úsměvem otevře dveře. Vřele mu poděkuji a posadím se do vyhřátého auta.

,,Jsi unavená?,, Zeptá se mě po chvíli Harry a já se na něj podívám.

,,Uhm,, Přitakám jen a přitulím se k němu co nejblíž, načež obmotá své mohutné ruce kolem mého těla a políbí mě do vlasů. Vdechuji jeho příjemnou vůni každou buňkou a zanedlouho se mi zavřou samou únavou oči...

Harry

Nell mi usla v náruči a já nemohu přestat myslet na to, že jsem jí zase lhal.
Chci ji ale ochránit a jinak to nešlo.
Jsem sám na sebe naštvaný! Kdybych ji držel dál od společnosti a lidé by se nikdy nedozvěděli, že má se mnou vztah, nic z toho co se děje teď by se nestalo... No... Nejsem zrovna oblíbený mezi lidmi. Všichni by mě nejraději viděli v base. Ale všechny peníze, které mám jsou vydělány legálně. To co už dělám mimo firmu je něco jiného. Šlo čistě jen o moc, žádné peníze jsem nepotřeboval. Musím se Andrei a jejího fotra zbavit. A to navždy. Po dlouhé cestě jsme konečně dorazili k jednomu z mých domů.

,,Nell? Jsme tady,, Promluvím tiše na dřímající krásku v mé náruči. Jen něco zamručí, ale po chvíli zdvyhne hlavu a podívá se z okna.

,,Páni... To je... Hotel?,, Položí otázku do neznáma a s údivem si prohlíží to, co je před námi.

,,Ne zlato, to je můj dům,, Zasměji se a můj úsměv se ještě více rozšíří při pohledu na její výraz.

,,Ty máš domy snad všude... Máš nějaký i na Měsíci?,, Položí mi otázku a přitom už vystupuje z auta.

,,Kdo ví,, Uchechtnu se a chytnu ji za pas jakmile se k ní připojím... Vejdeme dovnitř a tam už na nás čeká můj personál. Ihned nám pomůžou a vezmou Nell do jídelny na něco k snědku. Já se mezitím odeberu do pracovny. Doufám, že už George něco zjistil...

,,Georgi? Tak co... Máte něco nového?,,
Začnu mluvit do telefonu ihned po tom, co přijme hovor.

,,Ano pane, momentálně ztratili vaši stopu a zůstali v Norsku. Další muži už tam mají namířeno. A až je chytí, převezou je do Anglie... Tam už se budete moct rozhodnout, co s nimi,, Dopoví a má nervozita stoupá. Doufám, že se vše povede tak jak má, jinak zabiju nejen je, ale i ty idioty co něco zkazí.

,,Fajn! Informuj mě o všem, co se dozvíš jasné?!,, Promluvím do telefonu a posadím se za můj pracovní stůl.

,,Rozumím,, Odvětí George a já vzápětí hovor ukončím. Konečně. Zbavím se té mrchy a toho jejího fotra. Pomstím se jim za vše, co mi kdy provedli. Ale nejvíc budou pykat za to, že mi chtěli sáhnout na to nejcennější... Nell.
Po chvíli se odeberu na chodbu a zamířím do její ložnice. Předpokládám,
že je natolik unavená, že si šla hned po jídle lehnout. A nemýlil jsem se... Když jsem vešel dovnitř, naskytl se mi pohled na její tělo zahalené do bílých saténových přikrývek. Její rozpuštěné vlasy volně ležely na polštáři a já si ani kvůli tomu všemu co se děje nestačil všimnout, jak značně jí vlasy povyrostly. Její blonďaté lokny se různě kroutily do všech stran a s každým světlem, které zachytily, odrážely zlatavý odlesk do prostoru tohoto pokoje. Pomalu jsem k ní přešel a posadil se na okraj postele.
Dal jsem jí jeden pramen vlasů z obličeje za ucho a jemně ji pohladil po tváři.

,,Nikdy nedovolím, aby ti kdokoliv ublížil. Nikdo ti neublíží to ti slibuji. Jsi to nejcennější co mám a už nikdy si tě nenechám vzít. Jsi můj dokonalý čistý anděl... Nevinná bytost, kterou musím chránit, i kdyby mě to mělo stát cokoli.
Jsi můj úlomek ráje. Božský a posvátný,, Dopovím tiše a políbím ji na tvář a poté na čelo. Pomalu se zvednu, ještě jednou se na ni podívám a z pokoje odejdu...