Mr. Cold

77.

Harry

Po ranní sprše, která se neobešla bez bližšího kontaktu nás obou, mi zavolal jeden z mých mužů, kteří pro mě pracovali. George měl na starost zjišťovat vše, co se děje kolem a informovat mě.

,,Co je!,, Křiknu do telefonu jak už je mým zvykem. Mohu se v mnoha věcech změnit, ale v mnoha taky ne.

,,Pane? Tady George. Zjistili kde jste a jsou na cestě k vám. Musíte slečnu odtamtud ihned odvést,, Řekne pohotově a mě se začne vařit krev v žilách.

,,Co?! Jak mohli zjistit kde je! Vždyť tohle je nedobitná pevnost! Kde se to sakra dozvěděli!,, Vykřiknu nahlas, ale potom se ztiším když mi dojde, že by mě mohla Nell slyšet.

,,Získali na svou stranu jednoho z vašich lidí,, Promluví a já rázem ztuhnu. To ne!

,,Koho,, Řeknu už klidněji a z hrůzou čekám, kdo to je. Obávám se jediného...
Že to je někdo, kdo toho věděl příliš.

,,Marcus, pane,, Odpoví a já se musím posadit. Cože?! Marcus?! Byl to můj hlavní tajemník a ví úplně všechno.
Tohle se už netýká jen Nell nebo mě.
Tady už jde o můj majetek, firmu. Všechno.

,,Okamžitě zablokujte všechny karty, vymažte hesla a historie. Všechno zrušte! A zavolejte do Ruska a připravte triskáč!,, Řeknu rázně a ukončím hovor... Musím ji okamžitě odvést do Ruska. To je jediná země, kde bude v bezpečí. Doufám. Jsem maximálně nasraný! A Marcuse vlastnoručně zabiju o to se postarám. A až je budu mít všechny v rukou, tak je zabiju jednoho po druhém. Vyplením ten jejich spolek mrknutím oka. Mám totiž jeden velký trumf, o kterém nikdo neví, ani Marcus... A ten později využiju. Rozhodně vím, že se to neobejde bez přestřelky. Takže vybavím mé muže tím nejlepším, co mám k dispozici pouze já... Miluju totiž zbraně. Ihned co jsem vše zařídil jsem se vydal za Nell do zahrady. Rozhodně jí nebudu říkat co se děje, nechci ji stresovat, takže si prostě uděláme výlet.

,,Je tady krásně,, Promluví když si všimne mé přítomnosti za ní.

,,Je tady sice trochu chladněji, ale jinak je to tady krásné. Ta příroda,, Rozplívá se nad krásou téhle země a já k ní pomalu přistoupím zezadu a obejmu ji kolem jejího útlého pasu.

,,Víš kde je ještě krásněji?,, Položím jí otázku a políbím na líc. Ona se jen mírně pootočí a čeká, až budu pokračovat.

,,V Rusku. Je to tam vážně úžasné a příroda je tam skoro netknutá,, Dopovím a ona se ke mně otočí čelem.

,,Rusko? Ale vždyť to je tak daleko a je tam zima,, Řekne a já v duchu přemýšlím jak ji přesvědčit, abychom tam jeli bez toho, aniž bych jí musel říkat pravý důvod proč tam chci jet.

,,Ale je to tam vážně krásné. Notak. Chci tě tam vzít,, Řeknu a chytnu ji pevně za boky, ale ona se zanedlouho odtáhne.

,,Něco se děje Harry?,, Položí mi otázku, kterou mě zcela zaskočí.

,,Co? Ne. Jen jsem myslel, že bychom si mohli udělat výlet,, Odpovím a podívám se jí zpříma do očí.

,,Já myslela, že jsme tady na výletě. I když jsme utíkali před nějakými lidmi,,
Promluví a podezíravě si mě prohlédne.

,,Já nikdy před nikým neutíkám. UJen jsem tě chránil,, Ohradím se a zvysoka se na ni podívám.

,,No tak dobře. Uděláme si tedy výlet,,
Řekne a stále si mě prohlíží. Mám takový pocit, že mi to moc nevěří, ale hlavně, že pojede.

,,Super. Tak se jdem sbalit a jedem,, Vyhrknu a ona jen pozvedne obočí čehož si už nevšímám a táhnu ji zpět do domu...

Nell

Po rychlém sbalení jsme ihned nasedli do auta a jeli rovnou na letiště. Přijde mi to nějaké divné. Proč mě chce někam brát, když jsme sotva přijeli. A ještě do Ruska? Proboha co tam? Vím, že je to krásná země, ale Harry o Rusku nikdy dřív nemluvil. A je to tak daleko.
Jestli se něco děje a Harry mi to zase neřekl, tak mě to opravdu zklame. Slíbil mi, že mi bude říkat všechno. Nechci samozřejmě, aby mi říkal úplně vše, ale některé důležité věci ano. Přijeli jsme tedy na letiště a tam na nás čekalo veliké letadlo. Vypadalo však jinak než všechna letadla, která jsem doposud viděla. Bylo prostě... Nevím. Jiné...
Nastoupili jsme dovnitř a ihned po vzletu se Harry odebral do jedné z místností, pokud se tomu tak dá říkat.
Ano, tohle letadlo je velice velké...

,,Mňam Harry... Mají tady dokonalé jídlo,, Řeknu s plnou pusou když asi po deseti minutách konečně přijde.
Jen se usměje a sedne si ke mně. Vezmu jednu jahodu v čokoládě a dám mu ji do pusy, potom se k němu nahnu a dám mu dlouhý polibek. Jemně mě chytne kolem pasu a já se na něj obkročmo posadím. Začnu jej líbat zatímco on se dostává svýma rukama pod mé šaty. Lehce laská mou pokožku stehen a pokračuje čím dál víš. Lehce odhrne látku mých šatů a přitáhne si mě ještě blíž čímž způsobí, že má můj plný hrudník přímo u jeho obličeje... Přesune své ruce na má záda a pomalu rozepne zip. Vyprostí má ramena a poté i celou hruď a břicho. Jemně líbá můj krk a přitom vždy trochu zmáčkne má prsa. Zanedlouho mi sundá i podprsenku a já jsem před ním na půl obnažená.

,,Jsi tak krásná,, Vydá ze sebe a než se naději, už jsem ve vzduchu a nese mě neznámo kam... Poté mě pomalu položí na postel a nepřestává mě líbat. Chová se jako bych byla z porcelánu, jako by se bál, že se mi něco stane. Sundám jeho košili a nemohu se přestat dívat na jeho silnou hruď. On už mi však mezitím stihl vysléci šaty úplně. Snažila jsem se mu dát dolů kalhoty, ale vzhledem k jeho vzrušení to bylo zcela nemožné. Pomohl mi tedy a kalhoty si stáhl i se spodním prádlem. Byl velmi vzrušený. Rychle mi stáhl i poslední díl spodního prádla a svou délkou se jemně otřel o můj vchod čímž jsem se neubránila hrdelnému vzdechu.
Na jeho tváři se objevil úšklebek a celý proces zopakoval znovu.

,,Teď tě pomiluju zlato,, Řekl sladce a mě z té vší něžnosti naskočila husí kůže. Přivřela jsem oči a on se do mě pomalu a jemně dostával. Přitáhla jsem si ho k sobě blíž a omotala nohy kolem jeho boků čímž jsem ještě víc prohloubila naše spojení. Bylo to tolik dokonalé. Plné něžnosti a lásky. S člověkem, kterého nejvíc miluji a na kterém mi nejvíc záleží...