That Boy || One Direction FanFic

chapter two

Slunce už vycházelo a první ranní paprsky dopadaly na hnědovlásčinu tvář. Ta se překulila na bok a spala by dál, ale její hlava už protestovala, že už spala dost. Danielle chvíli sváděla bitvu se svým mozkem, ale nakonec mozek vyhrál a dívka zmučeně otevřela oči a v zápětí si je hned zakryla, protože jí oslnilo ostré sluneční světlo. Když si ale zvykla, posadila se na posteli a protáhla se.

V jejím pokoji to vypadalo jako po výbuchu umění. Celou zem měla pokrytou velkou plachtou, na které byly cákance všelijakých barev, vedle byly rozházené noty a opodál byla kytara a housle.

Povzdechla si a pokroutila hlavou nad svojí leností. Doopravdy to měla uklidit, ale komu by se chtělo? Ty barvy bude ještě potřebovat, ty noty musí mít po ruce, když přijde náhlá inspirace a housle s kytarou teď ještě nemá kam dát. Až skončí s malováním, namontuje si tam stojany.

Ano, Danielle si zařizovala tento pokoj podle sebe. Vlastně byl teď její, tak rozhodli kluci. Danielle sice nejdřív protestovala, ale nakonec jí přesvědčili a ona si ho teď personalizovala podle svých představ.

Už to všechno měla vymyšlený. Na jedné straně, kde jsou dveře, bude mít Irskou vlajku, po levé straně bude česká vlajka a po pravé anglická. A ta poslední stěna, kde má momentálně postel (a okna a dokonce i naprosto božský výklenek ve stěně) bude normálně bílá, možná tam ještě něco časem dodělá. Každopádně se nemohla dočkat, až to bude hotové.

Natáhla se pro nějaké oblečení a potom se ještě neupravená a nenalíčená vydala do kuchyně na snídani.

Podle úplného ticha v domě si byla jistá, že je jako první vzhůru a musela se pochválit. Protože většinou to byla ona, která vyspávala až do odpoledne.

Došourala se k lednici, odkaď vytáhla Nuttelu a ze zásuvky si vytáhla toust a talíř. Namazala si toust a s chutí se do něj chtěla zakousnout, ale někdo jí ho vytrhl z ruky a Danielle kousla do prázdna.

„Díky," usmál se Niall a znovu si provokativně kousl do toustu a labužnicky se usmál. „To je dobrota."

„Ty bastarde!" Vykřikla náhle Danielle a skočila na něj jako dravá šelma na svoji kořist. „Jak si představuješ jíst mi moji snídani? Dej mi to zpátky!" Danielle marně skákala do vzduchu a snažila se dosáhnout na Niallovu ruku, ve které držel ten toust. Holt Danielle zdědila po své matce nejen tvář, ale i výšku.

Niall se jí jenom potichu smál a neustále natahoval ruku výš a výš, aby na ni Danielle doopravdy nedosáhla. Byl prostě vyšší.

Dívka to po několika dalších neúspěšných pokusech vzdala a namazala si další toust a odešla s ním na gauč, aby věděla, že už jí ho Niall nesebere. Sedla si přímo naproti televizi a zapnula jí. Hned na ní vyskočil televizní bulvár, kde zrovna mluvili o nadcházejícím turné One Direction.

„Hele Nialle, jste v televizi!" Křikla na něj Danielle a blonďák se hned usadil vedle ní a zaujatě sledoval televizi. Vlastně tam neříkali nic zajímavého, jenom že se kluci zase vrací na scénu a že fanynky šílí, a tak dále. Dívka už to chtěla přepnout, ale poté zaslechla své jméno a ona se znovu zadívala na obrazovku.

„Danielle Felicity se k One Direction přidá jako jejich nová před skokanka. Otázkou ale zůstává, proč si One Direction vybrali jako před skokanku ji? Je tu snad nějaká spojitost mezi vycházející hvězdou a někým z kapely?"

Danielle už to nemohla snést a rychle to přepnula na jiný kanál. Ani ji nevadilo, co říkali o ní, jí spíš štvalo to, že kluky vlastně obvinili za to, že si jí vzali jako před skokanku jenom kvůli tomu, že je nějaká jejich osobní dě... lehká dívka. Ať si klidně urážejí jí, ale kluky ať nechají být. Jenomže si byla až moc dobře vědoma toho, že to tak lehce nepůjde.

„Je to jenom laciný bulvární pořad Danielle. Ani neměli peníze na to najmout nějakou pořádnou moderátorku, která umí napsat dobrou reportáž a ne takovouhle úplně stavebně špatně. Nic si z toho nedělej," přitáhl si jí do obětí a konejšivě jí políbil na vršek hlavy. „Stejně to nikde nesleduje."

„Máš pravdu," usmála se na něj. „Díky. Jenom si musím zvyknout."

„Není zač," usmál se na ní. „A teď, u kterého filmu jsme to byli?"

„Harry Potter." Danielle se ho ani neptala, prostě mu to oznámila a okamžitě onen film pustila. Doběhla do kuchyně pro nějaké bonbóny a pro zmrzlinu, a jejich sledování filmu mohlo začít.

///\\\

„Danielle? Jsi tu?" Lucile nakoukla do pokoje své kamarádky, ale postel byla prázdná. „Kde jen může být?" Proběhla jí myšlenka hlavou. Sešla schody a nakoukla do kuchyně. „Danielle?"

Zase žádná odezva. Přišla do obýváku a podívala se na gauč, odkud čouhala kštice blond vlasů.

Jak ty dva uviděla, musela se usmát. Oba dva leželi na gauči, Danielle se tiskla k Niallovi a ten jí objímal okolo pasu. Spali, a byli tak roztomilí, že si Lucile nemohla pomoct, a vyfotila je. Ale ani blesk a zvuk fotoaparátu ty dva nevzbudil.

Lucile tam ještě chvilku stála a čekala, jestli se třeba hnědovláska vzbudí sama, ale když uběhlo deset minut a pořád se nic nedělo, Lucile už musela zasáhnout.

„Danielle," zatřásla s hnědovláskou a ta jenom líně otevřela oči.

„Co je?" Zamumlala rozespale a ještě víc se přitiskla k tomu teplému objektu za ní.

„Za dvě hodiny nám letí letadlo, a jelikož ty tady na Niallovi spíš, tak to asi nestihneme."

Dívka po tomhle oznámení prudce vyskočila a vykuleně se podívala na svoji kamarádku. To do Česka letí už dneska?

Vyběhla do svého pokoje a zpod postele vytáhla již asi týden zabalený kufr. Rychle a hlučně ho snesla ze schodů, postavila ho vedle toho své kamarádky, a když si už oblíkala kabát, z obýváku se ozval hlas: „Danielle?!"

Dívka si povzdechla a podívala se na rozespalého Nialla, který se na ni vykuleně díval a v očích Danielle viděla i slzy.

„Ty odjíždíš? Kam?"

„Jedu do Česka, Nialle. Ale já si tam jedu jenom pro..." Chtěla mu to všechno vysvětlit, ale přerušil jí někdo nově příchozí.

„Danielle? Ty od nás odcházíš?" Zeptal se trochu vykolejeně Liam a postavil se vedle Nialla.

„Ne," zavrtěla Danielle hlavou a podívala se na Lucile, která celou tuhle situaci sledovala, ale nepronesla ani slůvko. „Jenom s Lucile jedem do Česka, abych si odtamtud přivezla nějaké věci, které tam nechci nechat."

„Počkat," zarazil se Liam. „Ty se tam chceš vrátit? Ty se... nebojíš?" Chtěl to říct úplně jinak, ale nakonec uznal, že to takhle bude pro dívku méně bolestivé.

Danielle se usmála: „Ne, nebojím se. Už se od něj nenechám komandovat. Vezmu si svoje věci a vypadnu od tamtud. Máme už zarezervované letadlo, jsme tam doopravdy jenom na otočku."

Kluci vypadali, že si trochu oddechli, ale ne úplně.

„Nechceš, abychom jeli s tebou?"

Lucile se zasmála: „Sice by Danielle milovali za to, že do Česka konečně přivedli aspoň nějakou část One Direction, ale nebudeme si lhát... Společně s Danielle byste vzbudili až moc velkou pozornost. Už takhle cestujeme na tajňačku, s váma by nám to asi neprošlo. Bez urážky," snažila se jim to vysvětlit. A oni museli uznat, že by se to bez povšimnutí asi neobešlo.

„Tak mějte hezkou cestu," obejmul je obě dvě Liam a poté i Niall.

Danielle si vzala svůj kufr a společně s Lucile se vydaly na letiště.

Čaute!

Tak jsem tady s další kapitolou a celým srdcem doufám, že se vám líbila. Zatím je to takové klidné, ale nebojte... Rozjede se to. (A snad se to autorce povede, ale to už je jiný problém)

Užijte si posledních několik hodin beze školy a mějte se krásně!!

Miluju vás <3

Vaše Sophie