That Boy || One Direction FanFic

chapter twenty five

„Děkujeme, Bratislavo! Hezkou noc!" Vykřikl Niall naposledy do mikrofonu a poté se společně se zbytkem kapely vydal do zákulisí, kde už na ně čekaly jejich přítelkyně a Danielle, která se nadšeně usmívala a očí jí jiskřily jako po každém koncertu.

„To byla skvělá show," pochválila je hned hnědovláska a kluci se jen usmáli. Viděla přes padesát jejich koncertů, ale stejně z každého byla nadšená tak moc, jako kdyby na něm byla poprvé.

„Děkujeme," usmál se Louis a políbil El do vlasů, která se unaveně opřela o jeho rameno. Bylo toho už nějak moc a ona se nemohla dočkat, až se vrátí do Anglie a užije si trochu klidu.

„Tak, a teď se jede domů," usmál se Niall a v tu chvíli přelétl Adeline přes obličej takový zvláštní stín. Nadechla se: „Víš, zlato, já tady budu muset ještě chvíli zůstat."

Všichni zůstali jako přimražení stát a koukali na dívku, jako kdyby spadla z višně. Celý jejich pobyt v Česku a na Slovensku museli poslouchat jenom její neustále remcání o tom, jak je to příšerné a že se nemůže dočkat svého komfortu.

„Proč?" ptal se pohotově Niall a ona měla co dělat, aby se nezačala smát. Na to by nikdy nepřišel.

„Víš, všiml si mě tady jeden módní časopis. Byl by to dobrý start mé kariéry, víš," vytasila Adeline dlouho připravovanou lež. Inu, ono na tom ani moc lži nebylo. Ředitel módního časopisu si jí doopravdy všiml, ale ne kvůli jejímu talentu a charisma, ale jen kvůli tomu, že s ním byla ochotna spát jen kvůli tomu, aby zveřejnil její fotky.

„Proč chceš začínat kariéru tady? Proč ne doma? Mohl bych promluvit s několika lidmi, a měla by si mnohem lepší podmínky než v tomhle zapadákově ve středu Evropy, kde jsou lidé bez vkusu. Bez urážky, Danielle," řekl jen tak okrajově, ale hnědovláska na něj koukala s otevřenou pusou. Možná tady nebyly nejlepší podmínky pro start celosvětové kariéry, ale Česko i Slovensko jsou úžasné a krásné země a nemělo by se o nich takhle mluvit. A ještě když Niall ví, jak tahle země pro Danielle znamená. Zakroutila hlavou a odešla. Nechtěla to dál poslouchat, teď jí doopravdy naštval.

A nebyla jediná, která po téhle jeho větě odešla. Hned jakmile se zavřely dveře za ní, k odchodu se odebrali úplně všichni, kteří do té doby naslouchali rozhovoru. Kluci doopravdy nemohli uvěřit, co se to s tím blonďákem děje. Tohle by neřekl o žádné zemi, a ještě říct, že tu jsou lidé bez vkusu... Vždyť tím vlastně i urážel fanynky. Dobře, možná všichni trošičku přeháněli, ale byli unavení po koncertě a Niall s Adeline je doopravdy štvali. Kéž by se rozešli...

„Asi bychom si měli zabalit," řekl Harry, když se všichni kromě hádající se dvojice ocitli před arénou. „Sbalte si kufry a letadlem odletíme do Londýna."

„A to tu necháte tour bus jen tak být? Co řidič? Ten bude muset jet zase zpátky do Anglie?" Divila se Danielle. Harry se na ní vážně podíval.

„A to chceš radši sdílet další dva dny ve stísněném prostoru s Adeline?" Dívka polkla, tahle představa se jí vůbec nelíbila.

„Kdy že letí letadlo?" Vyhrkla rychle. Všichni se zasmáli a pak se vydali vykonat kudrnáčův rozkaz.

///\\\

Danielle zavírala poslední kufr a otřela si pot z čela. Se všemi suvenýry a oblečením měla celkem tři kufry, a to ještě nepočítala housle s kytarou. Byla z toho docela nervózní, nikdy necestovala s tolika zavazadly. Jediná její útěcha bylo to, že jí se o kufry někdo postará. Nesnášela se za to, ale byla mnohem klidnější, když si nemusela hlídat všechny svoje zavazadla. Ona by tam určitě něco nechala.