chapter five

702 39 6
                                    

„Danielle!" Vykřikl Louis, jakmile se hnědovláska zjevila ve dveřích. „Kde si byla?"

Dívka se usmála: „Klid, Louisi. Jenom jsem se usmiřovala s otcem.

Mladík se na ní nedůvěřivě podíval: „Cože? To ještě žiješ?"

Danielle protočila oči a povzdechla si. I když ještě před týdnem na otce nadávala, teď jí vadilo jenom to, když měl někdo nějakou narážku. Prostě... Prostě Danielle.

„Klid, Louisi." Svlažila ho vražedným pohledem. „Teď už na mého otce neřekne nikdo ani jedno křivé slovo," Danielle se k němu pomalu přibližovala a Louis začal couvat. Jakmile narazil do stěny, nasucho polkl. Dívka se teď tvářila doopravdy hrozivě. „Odteď, je to můj táta a nikdo, opakuji nikdo, na něj neřekne ani jedno křivé či urážející slov, jinak zažije peklo," udělala dramatickou pomlku. „Vyjádřila jsem se jasně?"

Louis se podíval do jejích rozzlobených očí a naprázdno polkl: „A-ano."

Danielle se od něj odtáhla a na tváři se jí roztáhl úsměv, zloba z očí vyprchala. „Skvěle! Tak, jdeme jíst?"

Louis se podivil nad náhlou změnou jejího chování, ale radši to nechal být. Nechtěl Danielle naštvat ještě víc...

///\\\

Měsíc uběhl jako voda a Danielle ani nemrkla, a už byl předvečer jejího prvního koncertu.

Byla nervózní. Doopravdy strašně moc, a ani nevěděla, jestli to zvládne. Tenhle večer měla poprvé vypustit první písně ze svého alba, které se mělo dostat na trh v druhém měsíci turné, a měla obavy, jestli se její nové písně vůbec budou jejím fanouškům líbit.

„Tak co? Čeká tě první koncert, tak jak je?" Přisednul si k ní Niall a objal jí kolem ramen. Působil šťastně, až skoro natěšeně na tento koncert. A nikdo se mu nemohl divit, po té dlouhé pauze se mu muselo už po vystupování stýskat.

„Ale," skoro rukou mávla Danielle. „Jenom mám nervy v kýblu. Ale co ty?"

Blonďák jako kdyby neslyšel její poslední otázku.

„Nemáš proč být nervózní," začal jí uklidňovat. „Budeš skvělá," usmál se a přitiskl jí k sobě. „Jenom se nadechni, zhluboka a popadni ten mikrofon a jdi dobývat svět!" Vykřikl a Danielle v tu chvíli dostala záchvat smíchu. A Niall se k ní za chvilku přidal.

Dívka se ale tím smíchem snažila zamaskovat to, že je v jeho přítomnosti ještě víc nervózní, než byla předtím. Sice se s ním cítila naprosto úžasně, ale zároveň byla nervózní. V nohách jí brnělo, v břiše jako kdyby se něco svíralo a cítila každé bouchnutí svého srdce.

„Díky," řekla, když se oba dva uklidnili. „Cítím se líp."

„Tak to je jasný," zazubil se Niall. „Ale víš, co ti ještě pomůže?"

Danielle jenom nevědomě zavrtěla hlavou a podívala se do jeho očí, kde se objevila jiskřička ďábelství.

„Naše zásoby!" Vykřikl a hnal se do kuchyně.

Danielle se jenom usmála: Jejich zásoby byla tajná skrýš, kam si ještě před jejím příchodem ukládal všechny svoje sladkosti, aby je kluci nenašli. Jakmile ale hnědovláska začala sdílet s nimi stejnou domácnost, do této skrýše přibyly i další oblíbené sladkosti, které z velké části byly i sladkosti z Česka.

Dívka ani nestihla dvakrát mrknout, a Niall už se vracel s plnou náručí gumových medvídků, sušenek, čokolády, ale i oplatek z České republiky. Dívce se rozzářily oči. Poslední měsíc ještě dolaďovala album a management jí nastolil jídelníček (o kterém klukům samozřejmě neřekla), takže neměla na tyhle oplatky a medvídky čas a ani je teď nesměla. No každopádně teď nemohla odmítnout, protože by to Niallovi mohlo přijít podezřelé.

That Boy || One Direction FanFicKde žijí příběhy. Začni objevovat