That Boy || One Direction FanFic

chapter six

Fanoušci se rozkřičeli a Danielle se jenom s úsměvem dívala a užívala si ten dokonalý pocit. Zase byla na pódiu a nemohla svůj úsměv dostat z tváře. Nebudu lhát, chybělo jí to.

„Jak se dneska máte?!" Vykřikla stále s úsměvem a zasmála se, když všichni začali křičet, že skvěle, úžasně, dobře a tak dále.

„Tak to je super. Co byste chtěli slyšet jako první?"

Všichni najednou ztichli a Danielle se ušklíbla. Nemohli vědět názvy jejích písničce, protože její nové album ještě nevyšlo. A díky Taylorovi ho měla tak dobře zabezpečené, že se k tomu nikdo nemohl dostat. Hodně jí záleželo na tom, aby to bylo překvapení.

„Nic?" Zase žádná odezva. Takhle tichou arénu neslyšela dlouho." A co takhle něco z mého nového alba?"

Ozvalo se šokované nadechnutí, ale poté se zase ozvaly výkřiky radosti a souhlasu. Pro hnědovlásku to byla jasná odpověď.

„Tak si dáme třeba... With you alone?" Navrhla, a i když nikdo neměl nejmenší ponětí jaká písnička to je, jaká je melodie, anebo jaké jsou slova, byli nadšení. Danielle jenom kývla na hudebníky a ti začali hrát.

(Tento text prosím berte s rezervou. Nejsem žádná textařka, ale snažila jsem se, tak to snad nebude tak zlý.)

„You make me feel like an explosive,

full of weird emotions.

I am afraid when it will explode,

then you will find how I feel.

Don't even try to understand,

you will never know...

How I feel with you alone,

When you are getting close."

Dozpívala první sloky a nemohla si to užívat víc. Byl to její první koncert. První píseň, kterou prezentuje svým fanouškům. Na tohle vystoupení se extra připravovala a doufala, že se jí povede na sto procent. Zatím se dobře držela choreografie, kterou se jí choreograf snažil naučit, ale i když Danielle byla na tanec velmi talentovaná, vždycky do sestavy dala něco svého, anebo se úplně odpojila od zbytku tanečníků. Byla si jistá, že po zbytek koncertu je nebude potřebovat. Chce, aby tohle bylo jenom mezi ní a obecenstvem.

Nenechala se rozptylovat, a pokračovala dál. Nastal čas na refrén.

„My heart beats fast and then I know,

It's hard, and you will never know.

How I feel with you alone. When we are alone!

The way you always smile at me, it just feels like a magic trick.

And now we're here, as always seems, that you make me complete.

Oh, baby, I think you will never know...

How I feel with you alone."

Dav přímo šílel. Dívky a chlapci v obecenstvu si okamžitě zamilovali tu melodii, ten text a hlavně celou tu show, kterou se Danielle snažila udělat. A samozřejmě i její hlas.

Danielle dozpívala druhou sloku a druhý refrén, a dav už zpíval s ní. Potom ale dívka udělala něco, co nikdo nečekal.

Jeden z tanečníků k ní přitančil s jejími houslemi a ona v jediném okamžiku si zastrčila mikrofon a kalhoty, nasadila si housle a začala hrát. Aréna byla nadšená, a když se Danielle soustředila na hru, vnímala tu atmosféru. Jakmile skončila mezihra, housle zase svěřila tanečníkovi a pokračovala ve zpěvu.