Můj (NE)známý bratr ||Harry Styles FF||

10. Jídlo jako zbraně

Pomalu rozlepím své očka a překulím se na záda. Protáhnu si celé tělo a do toho si zívnu. Já mám hlad, že bych snědla i slona!!! To bych měla jít asi do kuchyně co? Kolik je vlastně hodin?  Co!? Jedna v noci a já mám hlad? S tím se musí něco udělat!
Opravdu, ale opravdu pomalu a líně se zvednu a jdu ke dveřím od pokoje. Mám hlad, ale vůbec se v té jejich kuchyni nevyznám... To chce někoho, kdo by šel za každých okolností na noční žranici se mnou. No napadá mě jediný člověk! Naill.
Myšími kroky se blížím k pokoji toho blonďatého a hladového skřítka. Pomalu otevírám dveře a koukám na jeho postavu roztaženou po celé posteli. Hmm jak ho asi vzbudit? Mám nápad...
Rychle a bez dalšího zbytečného přemýšlení mu skočím na postel a skáču a skáču.

,,Naille, vstávat já mám hlad a ty jdeš se mnou jíst. Vstááávej!!" Skoro křičím a skáču mu u toho po posteli. Naill se rychle probudí a vyskočí z postele. 

,,Ježiši Kriste, co tu chceš v tuhle... kolik je vlastně hodin?"řekne vylekaně a rozespale.

,,Je jedna v noci, já mám hlad a nevyznám se ve vaší kuchyni. Půjdeš přepadnout ledničku se mnou?"řeknu se štěněčím pohledem a slezu mu z postele.

,,Jasně, už jsi někdy viděla, abych já odmítl jídlo?!"ušklíbl se.

,,Ne a proto jsi a vždy budeš můj parťák v nočních svačinkách!"zasmála jsem se.

,,Jo to budu,"řekl a sevřel mě v obětí.

,,Tak jdem, ať nám na ten hlad neumřeš."pustil mě a rozešel se ke dveřím. Hned jsem ho následovala. Potichu jsme se vyplížili do kuchyně a otevřeli obrovskou ledničku, která nás svým světle ozářila. V lednici toho bylo plno, tak jsme začali náš útok. Ládovali jsme to do sebe a bylo nám jedno, že u toho vypadáme jako prasata. Bylo to boží, konečně jsem našla někoho kdo se mnou půjde jíst kdykoli.

,,Hej teď jsme jako Joker a Harley," zasmála jsem se s plnou pusou.

,,A právě žereme Gotham!"zasmál se i Naill.

,,Jo a já jsem Batman a jdu vás zabásnout."ozval se za námi chraplavý hlas a náhle se rozsvítilo. Oba dva jsme se rychle otočili. Můj pohled padl na Harolda, který byl nahoře bez a zpod džínů mu vylézaly černé boxerky od Calvina Klaina. Bože, jak ten byl sexy, ale radši jsem od něj svůj pohled rychle odvrátila a přesunula ho na Nailla. Ten měl svůj pohled také na mně. Celý obličej měl pokrytý čokoládou, karamelem, sýrem a šlehačkou. Podle toho, jak zkoumal můj obličej, hádám, že jsem vypadala velice podobně.

,,Takže co to tu provádíte, i když se to dá odhadovat."uchechtl se Harry.

,,No,"zasmála jsem se ,,já jsem měla hlad a tady Joker šel z donucení se mnou."dořekla jsem.

,,Ale moc jsi mě přemlouvat nemusela."rozesmál se Naill a odvrátil svůj pohled ze mě na Harryho, který nás pobaveně sledoval.

,,Co?"zeptala jsem se ho.

,,Nic."řekl Harry, dál nás sledoval a s těží zadržoval smích.

,,Jo, taak ty by jsi chtěl taky."uculila jsem se a nenápadně vzala do ruky šlehačku a vydala se k němu.

,,Hmm, a víš že ani ne!"začal se hned bránit. Yes, té šlehačky si nevšiml!

,,Nooo, tak to máš docela smůlu Hošánku!"zastavila jsem se těsně před ním a než se stačil vzpamatovat už měl celý obsah tuby se šlehačkou na hlavě.

,,Pokud vím,"odmlčela jsem se abych mu šlehačku rozpatlala ještě víc po obličeji ,,tak je to v tuhle chvíli tři dva pro mě!"chtěla jsem říct vážně, ale když jsem viděla jeho výraz propukla jsem v hysterický smích a odběhla zpátky za kuchyňský ostrůvek, kde se Niall válel po zemi a byl na tom podobně jako já.

,,To si neměla dělat!"řekl a v očích se mu zalesklo. Sakra! Na to jsem nepomyslela. Ale co, zas tak hrozné to být nemůže. S úšklebkem na tváři se rozeběhl k nám popadl tubu s čokoládovou polevou a v deseti sekundách byla všechna čokoláda na mém pyžamu s jednorožci.

,,Snižuju!"dodal s širokým úsměvem na tváři. Tak tohle, neměl Hošánek dělat. Chce válku, má ji mít!

Sesypala jsem se za kuchyňský ostrůvek, obmotala jsem si ruce okolo kolen a začala jsem předvádět že brečím a přitom jsem měla vedle sebe schovanou další tubu, pro změnu s karamelem. Ani jsem se nenadála a Harry u mě ve vteřince klečel.

,,Eady omlouvám se, já nevěděl že to pyžamo pro tebe tolik znamená. Co mám udělat, abych to odčinil?"omlouval se a já využila situace že byl blízko u mě a přidala mu na šlehačku polevu.

,,Už nic! Tohle mi stačí!"řekla jsem mu a sladce se na něj usmála.

,,Fajn, asi jsem si to zasloužil."připustil se neochotně.

,,Ano, já vím!"přitakala jsem s úšklebkem na tváři a zněla u toho jako hrozná potvora, ale zrovna u Stylese mi to tak moc nevadilo. 

,,Co to tu kurva děláte v půl druhý ráno?!"rozezněl se bráchův hlas na celou místnost. Pomalu jsem se otočila a spatřila Louise na schodech s rozcuchanými vlasy a vyjeveným výrazem.

,,Jen pro začátek,"začala jsem ,,není to jak to vypadá!"ujistila jsem ho.

,,Jo, no ono to vypadá tak, že jste se rozhodli s Niallem že vybílíte ledničku, při tom vás přistihl tady Harold,"ukázal na Harryho ,,ze kterýho jsi se ty rozhodla dělat dort a on ti to pak zkrátka vrátil tím že na tebe vylil čokoládu, takhle přesně to vypadá Eady!"dopověděl. Všichni jsme na něj s údivem zírali s otevřenou pusou.

,,Jo, tak je to přesně jak to vypadá!"přiznala jsem poraženecky.

,,Ne už asi pul hodiny vás tady pozoruju, musíte se naučit chodit s Niallem potichu! No, ale jinak jsem vážně netušil, že si budu muset hrát na staršího bráchu už takhle brzo." řekl mírně zklamaně Loui.

,,A teď se všichni mazejte umejt a spát!!" skoro až zařval Louis mega naštvaným hlasem, až mě to vyděsilo. Všichni jsme ho poslechli a začali se postupně přibližovat ke schodům, na kterých brácha stál. První šel Naill a brácha ho propálil pohledem, potom jsem šla já a Loui mi rty naznačil, že si potom promluvíme. Se sklopenou hlavou jsem pokračovala v cestě do schodů, nezajímajíc se o to, jestli za mnou jde Harry. 

,,Harry musíme si o něčem promluvit!" slyším ztlumený hlas mého bratra. O čem by mohl chtít s Hošánkem mluvit?? Netuším. 

Rozhodla jsem se to neřešit, jít se umýt a spát, ale stejně mi pořád vrtá hlavou o čem by se ti dva mohli bavit...