Můj (NE)známý bratr ||Harry Styles FF||

19. Slibuju...

HARRY

Odcházím s kluky do bufetu pro něco k pití. Kupuji si kafe a pak vodu na potom. Sedám si ke klukům ke stolu, kde už se Niall láduje jídlem.

,,Kde je ten hamburger?"zeptám se nevěřícně. Niall poklepe na svoje břicho.

,,Cccc-co jak můžeš tak rychle jíst?!"zeptám se, znovu nevěřícně. Pouze pokrčí rameny. Kluci už mají taky po chvíli dopito a dojedeno, takže se vracíme zpátky do nahrávačky. Už na chodbě ale slyšíme hlasitou hudbu. Nevím proč, ale ta melodie je mi povědomá. Kluci se na sebe začnou otáčet. Všichni opatrně nakoukneme do místnosti. Nemůžu uvěřit svým očím....To je Eady!! Už vím odkud tu melodii znám. Tu hrála Eady na střeše na kytaru. Má nádherný hlas. Zpívá bez jediné chybičky. Její barva hlasu je naprosto originální a úžasná.

,,Pche a pak že zpívá jako prase."uchechtnu se pro sebe. Kluci na ní uchváceně zírají. Eady vyzpívává zrovna nějaké výšky. Potom písnička končí a my zůstáváme stát jako opaření. Pak to prolomí Liam.

  ,,No páni...To bylo ÚŽASNÝ!" hlesne a začne tleskat, hned potom se k němu přidáváme i my.

EADLYN 

Pomalu otáčím hlavu doleva. Kluci tam stojí a mohutně tleskají. Co mám dělat?! Chyťte mi někdo hlavu, ať mě nikdo nevidí. Pomalu slezu z pódia, vezmu si telefon a počkám až přejdou kousek ke mě. Zhluboka dýchám.

,,O tomhle pomlčíme jasný!?"zeptám se ustrašeně.

,,Ale Eady máš neskutečně nádhernej hlas a-"začal Louis.

,,Nechci aby o tom někdo věděl!"zarazím ho.

,,Ale proč?"zeptá se nechápavě Liam. Zírám na ně nevím co jim mám říct. Protože má trému a ještě k tomu se do toho malinko motá i moje nemoc CHOPN! Ne to jim rozhodně říkat nehodlám!

,,Prostě proto!"řeknu a odejdu do akvárka. Kluci na mě chvíli ještě koukají a pak jdou zpátky ke svým mikrofonům. Zapínám telefon, dávám si do něj sluchátka a pouštím si svůj oblíbený seznam písniček. V tom zaregistruji vedle sebe pohyb. Trhnu sebou a prudce otočím hlavou. Hošánek si sedá vedle mě na židli a podává mi kafe. Ano kafe tak moc ho potřebuju!

,,Díky."špitnu jenom, sundám si sluchátka a upřu pohled na sklo.

,,Takže zpíváš jako prase jo?"uchechtne se.

,,Hele jestli se hodláš bavit o tomhle, tak můžeš zase odejít!"prsknu a pokynu rukou na dveře.

,,Ne tak promiň."řekne omluvně. Jen kývnu a zase koukám před sebe. To bylo zlý jen chce vědět proč nezpívám. Zaslouží si vysvětlení a ne to že ho budu vyhánět.

,,Strach."řeknu bez jediného vysvětlení a opustím akvárko a rychlím krokem mířím k toaletám. Zde se opřu o umyvadlo a kouknu na sebe do zrcadla. Už je to tu zase. Snažím se popadnout dech, ale nejde to. Jsem tak naštvaná, že já kráva začala vůbec zpívat! Musíš se uklidnit! Jinak už se nenadechneš!! Snažím se, ale nejde to! Opravdu se nemůžu nadechnout! Dochází mi energie a svalím se na studené kachličky pode mnu. Začínám kašlat krev. To ne další záchvat ne!!

,,Eady!"slyším Harryho hluboký hlas.

,,H-aarr-y!"zasípu a upadám do temnoty...

Slyším zvuky, no vlastně spíš hlasy, ale oči nechávám zavřené. Do nosu mě bodne ostrý puch desinfekce. Takže je to jasné jsem po záchvatu...V nemocnici. Znovu se zaposlouchám do rozhovoru.