Můj (NE)známý bratr ||Harry Styles FF||

14. Špatné zprávy

Co to dělám? Proč tu stojím u jeho dveří a hodlám zaklepat a potom vejít? Protože se bojím a bratr má jiné věci na práci. říkám si, když klepu a otevírám dveře. Harry ležel na posteli a spokojeně oddychoval, mé klepání ho nevzbudilo.

,,Harry?"šeptám. Nic.

,,Harry?" jdu blíž k posteli. Pořád spí. Už stojím u postele a plně věnuju pozornost osobě ležící na posteli.

,,Hošánku, vstávej!"křiknu. Harry si s leknutím sedne.

,,Co tu děláš?"zeptá se otráveně.

,,No momentálně tu na tebe křičím!"uculila jsem se na něj.

,,No tak se na to vykašli a běž spát a křič na mě až ráno!"řekl a otočil se zády ke mě v předtuše, že jde spát.

,,To nejde!"řekla jsem.

,,A proč?"zase se otočil čelem ke mě.

,,Prostě to nejde!"zopakuji.

,,No nějakej důvod být musí! Tak proč?"zeptá se znova.

,,To je jedno!"kouknu na něj znovu. Nehodlám mu říkat, že se bojím bouřek!

,,Ježiši tak to prostě řekni!"řekne už docela podrážděně.

,,Ne!"

,,Ano!"

,,No ne!"křiknu naštvaně.

,,Jo! Řekneš to a to hned protože jinak jdeš spá-"

,,Prostě se bojím bouřek!"vykřiknu. Chvíli je ticho a pak se blýskne a hned vteřinu na to se ozve ten nejstrašnější hrom, jaký jsem slyšela. Vyjeknu a skočím Harrymu do náruče. Mám pocit, že venku řádí tornádo. Tisknu se k Harrymu, jako by celý můj život závisel na tom, že se ho budu držet.

,,Š-šššš, klid jsem tu s tebou. Bude to v pohodě. Nic se ti nestane jsi v bezpečí!"šeptá mi do vlasů. Další hrom, přitisknu se k němu ještě víc. Cítím jeho teplo.

,,Nepouštěj mě prosím!"naléhám vyděšeně.

,,-dy"dopoví Harry neslyším ho, protože v tu chvíli udeří další hrom. Strašně moc chci, aby ta bouřka byla pryč, ale to bych musela odejít i z tohohle pokoje, což se mi ani moc nechce...

Po půl hodině strávené v Harryho náručí a při každém zahřmění hromu trhnutí sebou, konečně bouře utichá. Můj stisk povoluje a mé svaly, které pracovaly jako o život, ochabují a já unavená a vyčerpaná okamžitě usínám.

SEN

Stojí přímo přede mnou...Harry!! Můj dech je mírně zrychlený a svou rychlost stále stupňuje. Popojde blíže ke mně. Naše obličeje jsou od sebe jen pouhých pár centimetrů. Teď už se můj dech úplně zastavil. Chci něco říct, ale jako bych ztratila schopnost mluvit. Nakonec se stejně nadechnu a promluvím:

,,Polib mě, Harry, prosím,Harry!!"

HARRY

Dívám se na ní už několik minut. Je překrásná! Bože, nad čím to zase přemýšlíš Harolde! Okřiknu sám sebe. Dle jejího výrazu soudím, že se jí zdá něco moc hezkého. O kom se jí asi zdá?

,,Polib mě, Harry, prosím,Harry!!" zamumlá. Wtf!!! Počkat. Opravdu se jí zdá o mně?! Začnu s ní jemně třást.

,,Eady, Eady vzbuď se!"šeptal jsem.

,,Hm?"ospale otevřela oči a pohled spočinul na mě.

EADLYN

Kurva!!!