You & I ✅

Část 4 - Niallův sen

Musel to být Liam s Harrym. Přišli docela brzy, pomyslel si Niall, ale nahlas nic neřekl.

„Pssst... Když budeme potichu, třeba si budou myslet, že už spíme" Zašeptal Niall k Louisovi.

„Dobře" Souhlasil Louis a oba ztichli. Opravdu to byl Liam s Harrym. Jejich hlasy by poznali na sto honů. Práskli dveřmi tak, že Niall nadskočil.

„Hele nemlať s těma dveřma Liame! Probralo by to i mrtvolu" Křičel Harry. Niall povytáhl obočí. Harry tam řve jak hyena a nadává, že Liam práská dveřmi? Sám by se měl probrat.

„Sorry Harrolde" Oba vyprskli smíchy a smáli se jako malí.

„Ježiši, ti mají dost" Zašeptal Niall a promnul si oči. Louis si zakryl pusu oběma rukama a smál se, co nejvíc potichu to šlo.

„Pssst!" Napomenul ho Niall a chytl Louise za ruku.

„Mám pocit, že jsme tady nezvaní hosté, co se schovávají před vrahem" Niall sotva zadržel smích.

„Jsem rád, že ti ten smysl pro humor neodešel natrvalo" Ale neřekl to dostatečně potichu, protože v předsíni nastalo ticho.

„Teď jsem to podělal..." Zašeptal pištivým hlasem Niall a zakryl si pusu rukou. Louis sotva dýchal a stiskl pořádně Niallovu ruku. Ta ho začala po chvíli bolet, ale Niall na to kašlal.

„Cos tak zmkl Harry?" Vypadlo s Liama. Niall slyšel kroky k jejich pokoji. Potřetí už ne! V ten moment mu došlo, že zapomněl zamknout. Teď už bylo pozdě.

„Mám pocit, že je něco špatně..." Zahuhlal Harry a pak se ozvala rána. Liam se začal smát podruhé, tentokrát začal i chrochtat.

„Liame? Chrochtáš jako prase"

„A tys narazil do stolu" Vydechl Liam mezi záchvaty smíchu.

„Pitomče" Ohradil se na Liama Harry a zastavil se před Louisovým a Niallovým pokojem.

„Kam chceš jako jít? To není tvůj pokoj" Niall viděl Harryho stín pod prahem dveří. Srdce mu div nevyskočilo z těla. Louis se k němu mačkal čím dál víc.

„Fakt? Aha... Nějak jsem si to spletl" Harry se začal smát jako praštěný a pak jeho stín zmizel.

„Vypil jsi tam toho nejvíc" Potvrdil mu Liam. Niall si hlasitě oddechl a musel uklidnit svůj tep. Niall si počkal, až uslyší prásknutí dveří od Harryho pokoje a taky od Liamova. Trvalo to asi deset minut, než se oba spakovali do svých pokojů.

„To bylo fakt těsně" Hlesl Niall a otočil hlavu, kde byl Louis. Jeho oči si už zvykly na tmu. Louis měl zavřené oči a ležel vedle Nialla. Ten zkontroloval, jestli Louis jen spí. Jemně chytl jeho ruku do té svojí. Louisův tep byl klidný, takže z toho Niall usoudil, že jen usnul. Nemohl se dočkat, až usne i on. Oči se mu zavřely hned a Niall se ponořil do snu. Sice mu Louis nedořekl o tom, koho si v tom snu bral, ale... jeho sen byl dost podobný. Ani netušil, proč se mu zdálo něco podobného co Louisovi, ale nechtěl se z toho snu probudit. Niall stál v místnosti s oknem naproti dveřím. Rozhlédl se kolem. Nevěděl, v čím pokoji to je, ale připadal mu povědomý. Pak se otočil ke dveřím a tam stálo velké zrcadlo opřené o zeď. Niall se podíval do zrcadla. Měl na sobě smoking a červenou růži strčenou do klopy černého saka.

„Co to..." Vykoktal Niall a podíval se zběžně na svoje ruce. Na pravém prostředníčku měl stříbrný prstýnek. Jsem zasnoubený? Ale s kým? A proč mám na sobě smoking? Tyhle otázky mu vřely hlavou celou dobu. Sundal si prstýnek, aby třeba našel nějakou stopu, aspoň s kým je zasnoubený. Dal si dvě a dvě dohromady – on se má ženit. Zrovna teď! Niall nevěděl, co má dělat a už vůbec ne, kdo bude u oltáře. V krku se mu dělalo sucho, ale pak uslyšel kroky, které mířily k pokoji, kde zrovna byl. Pořád si nemohl vzpomenout, proč je mu ten pokoj povědomý. Přece jen ale našel něco, co mu to mohlo dokázat. Na okenní římse byly nějaké fotky. Niall je z dálky neviděl pořádně, jenže než si je chtěl stačit prohlédnout, dovnitř vešel Liam a Harry. I oni měli na sobě smokingy dost podobné tomu Niallovému. Konečně někdo, koho zná a může se zeptat, co se tady děje.