You & I ✅

Část 59 - Sladký domov

Nialler ho pravou rukou objal kolem ramen a druhou si s ním propletl prsty. Loui se pousmál a položil si hlavu na Niallovo rameno. Ni se zakřenil a usmál se, kdežto Harry ho sjel pohledem vraha. Moc dobře věděl, že bude Harry žárlit a proto to udělal v jeho přítomnosti.

„Měla autonehodu. Jela do práce, jenže moc silně pršelo a ona dostala smyk. Naštěstí měla jenom pár zlomenin a odřenin. Táta je u ní co je v nemocnici" Jen, co to dořekl, se Louis zvedl na nohy a napřáhl ruce směrem k Harrymu.

„Grupáč!" Pobídl ostatní k tomu, aby vstali. Jeho pohled však směřoval k Harrymu, který nechápavě povytáhl obočí. Nakonec se zvedli všichni tři a Louise div neumačkali. Niall to měl k němu nejblíž, proto Louise objal rukama kolem pasu a namáčkl se k němu jako pijavice. Harry se jen kousl do rtu, ale už taky objal Louise. Liam se namáčkl na Harryho a funěl mu do ucha jako pes. Hazza jenom protočil očima, ale nic neřekl.

„Už za dva dny máme letět do Států. Paul mi dneska volal, když jsem byl pryč. První koncert máme v Chicagu. Zbytek rozpisu nám dá v letadle" Řekl Harry, když se čtveřice pustila z objetí. Sedli si zpátky jako před objetím. Jenom s rozdílem, že Lou zabořil obličej do Niallovy hrudi a objal ho kolem pasu. Nialler se hlasitě nadechl a užíval si ten pocit.
„Co takhle jít dneska oslavit Louisův návrat?" Ozval se Liam, který už celý nedočkavý plánoval akci na večer. Ni si vzpomněl, že Louisovi neřekli o tom strašidelném domě na Fifth Street.

„Já bych šel" Přikývl Harry, ale odpověď závisela na Niallovi a Louisovi.

„Jsem pro. Loui?" Ten ale chvíli neodpovídal, proto Niall naklonil hlavu, aby mu viděl do obličeje. Usnul...
„Odnesu ho do pokoje" Řekl spíš sám pro sebe Nialler a objal Louise kolem pasu. Když se zvedal na nohy, málem se mu podlomila kolena, ale Louis se neprobudil. Ni opatrně položil Louise na jejich postel a chtěl odejít, aby ho nechal spát, ale... Lou ho najednou chytl za zápěstí a přitáhl ho k posteli. Nialler se taktak nezabil, ale rovnováhu ustál. Louis něco nesouhlasného zabrblal, přičemž nepřestával držet Nialla za zápěstí. Co teď? Ni nemohl nijak, než si lehnout zpět k Louisovi do postele.

Oběd tentokrát připravoval Liam, protože nechtěl rušit Nialla, který za celou dobu nevyšel ven z pokoje. I on na sobě cítil únavu a i přesto, že spal v pohodlnější posteli, než Louis, musel celý týden přemýšlet právě nad svým přítelem. Nemohl v klidu spát s myšlenkou na to, že Lou měl zástavu srdce. Liam připravil na oběd čínu s nudlemi a dokonce k nim nachystal hůlky. Harry už seděl v kuchyni a přemýšlel nad tím, kam večer půjdou. V Londýně znal hned několik míst, kam by mohli jít oslavit Louisův návrat, než vyrazí na dlouhé turné po Americe. Nialla probrala samozřejmě vůně jídla a taky hlad, který k tomu patřil. Nebyl ani pořádně probraný a už mu hlasitě kručelo v břiše. Tváře mu hořely jako při horečce, ale Louise jeho kručení neprobudilo. Vyprostil se z Louisova objetí a odešel do kuchyně. Ještě pořád se probouzel ze spánku, jenže vůně jídla ho cestou do kuchyně probrala jako studená sprcha. Mezi dveřmi do kuchyně mu zakručelo v břiše tak moc, že to znělo jako naštvaný medvěd. Harry přestal žvýkat a stočil pohled na Nialla, který se začal protahovat a odhalil tak svoje nahé břicho. Hazza vykulil oči, ale pokračoval v obědě. Liam připravoval momentálně porci pro sebe, takže si Harryho reakce nevšiml. Ještě to tak scházelo...

„Takže hlad tě přece jenom probudil, hm?" Rýpl si Liam, když si všiml Nialla, který se zhroutil na židli naproti Harrymu.

„Mohl bys přestat být tak upřímný Li?" Zachechtal se Niall a probodl Harryho očima. Ten se snažil nabrat na dřevěné hůlku kousek masa, ale ten mu pořád padal zpátky do talíře. Nialler zadržoval smích, k jeho štěstí před něj Liam už postavil talíř plný číny.

„Myslím, že ani nic jiného tě probudit nemohlo. Ještě řekni, že lžu" Bouchl ho Liam do ramene a i on si konečně sedl k jídlu.

„Nelhal jsi. Je to fakt dobrý! Kam teda večer půjdeme?" Jeho otázka směřovala na Harryho, který zběžně přikývl rameny. Měl vybraných pár míst, ale zatím se pevně nerozhodl.

„Mě napadl Dalston Superstore" Vmísil se do debaty Liam, který napíchl na hůlku kousek kuřecího masa.

„Jo, tam to není špatný" Přikývl Harry a hodil pohled na Nialla, který měl už půlku talíře prázdnou. Zarazil se s hůlkou u pusy, která překypovala rýží a podíval se prvně na Liama a pak na Harryho.
„Fajn, půjdeme tam" Nikdy jsem o tom podniku neslyšel. Harry má zřejmě oblibu navštěvovat místní bary a hospody. Ani bych se tomu nedivil v jeho případě...
„Jak je na tom Louis?" Zeptal se po chvilce ticha Harry, kdy jenom dojídali oběd. Bylo půl třetí odpoledne a v Londýně začínaly ožívat silnice a ulice. Lidé se vraceli domů z práce, takže od této hodiny začínalo být město zacpané a těžko dostupné jakékoliv dopravě. Ti, kteří šli pěšky, udělali nejlépe. Z velkého balkonu se do apartmá vkradlo pár slunečních paprsků, ale nebyl to žádný zázrak. Londýňané nebyli zvyklí na třicetistupňové léto a ani kdoví jak zasněžený prosinec. Byli zvyklí na déšť a chladné počasí. I když slunce prostoupilo do tohoto deštivé město, nedalo se mluvit o chození v kraťasech a tílkách. Město nemohlo nabídnout turistům teplé počasí, zato skvělo památkami a historií, za kterou se hnalo více lidí, než za oním počasím.

„Potřeboval odpočinek a taky spánek. Sám bych se týden v nemocnici nevyspal. Kromě toho si myslím, že vypadá mnohem líp, než před týdnem" Jenom, co Niall dořekl, se ve dveřích objevil Louis. Měl na sobě jenom kalhoty a vlasy mu trčely jako vrabčí hnízdo. Ni byl v ten moment rád, že dojedl oběd, jinak by mu nejspíš zaskočilo.

„My o vlku a vlk už se probral ze zimního spánku" Rýpl si Harry, který propaloval Nialla pohledem. Ten mu ale ani jeden z nich neopětoval, sám skenoval polonahé tělo Louise. Ten si sedl vedle něj na židli a během pár sekund měl Ni na svém stehně jeho ruku. Kousl se do jazyka, aby nezačal koktat nějakou blbost, ale tváře polité červení stejně nezamaskoval. Lou se pousmál, ale nijak svoje počínání nekomentoval. Tak už si zvykni, že tohle teď bude pořád. A ty děláš, jako bys ho dneska viděl poprvé.

„Co je k obědu?" Zeptal se Loui, jako by Harryho rýpnutí neslyšel. Liam se odebral k lince a nabral Louisovi plný talíř číny. Lou hladově zašilhal jeho směrem, když před něho Li dával talíř. Lou se pustil do jídla během chvilky.

„To už jsi chytil od Nialla žrací nemoc?" Haha, moc vtipný Hazzo... Nialler na něj v mysli poslal několik nadávek, které nikdy nikdo neuslyší a zakřenil se na svého kamaráda naproti sobě. Harry několikrát po sobě zamrkal.

Louis musel prvně polknout sousto, než odpověděl. „Tu zrovna ne... Ale je to po týdnu pořádné jídlo, co mám. Ne, že bych tam byl hlady, ale jejich jídlo se dalo porovnat s tím v base" Nialler jenom pomyslel na jídlo, které asi tak dávají vězňům a ošil se. Nechápal, že nedávají v nemocnici aspoň pořádné jídlo. Lou tam byl týden, navíc předtím sotva něco snědl. Chudák... Louis spořádal plný talíř číny během pěti minut. Opřel se pohodlně o židli a chytl Nialla za ruku. Spokojeně se usmál a střelil po svém příteli letmý pohled. Ni těžce polkl, jak kdyby měl v krku knedlík a jeho modré oči spočinuly na nahém hrudníku Louise Tomlinsona.

„Díky Liame" Poplácal ho Lou po zádech, když se natáhl pro jeho talíř a šel ho odklidit do dřezu. Než mohl někdo něco říct, rozezvonil se telefon. Všichni strhnuli a zaposlouchali se, čí mobil to je. Harry se ani neobtěžoval to pořádně zkoumat, protože měl na vyzvánění Best Song Ever. Niall se nad tím musel zasmát. Proč má na telefonu jejich písničku, když mu někdo volá? Navíc se dneska nechal ostříhat zrovna tak, jak vypadal v tom klipu. Nejspíš se mu hodně líbí... I když – není to trochu moc? Ni přestal přemýšlet, když se vedle něj Louis zvedl na nohy.

„Kdo mi může teď volat?" Zeptal se spíš sám pro sebe Lou a zamířil do jejich společného pokoje. Když se vracel do kuchyně, pořád mu zvonil telefon v ruce. Nechápavě se díval na display a znovu si sedl vedle Nialla.

„Tak kdo je to?" Vydechl Liam a všichni tři upírali zrak na Louise v očekávání jeho odpovědi.