You & I ✅

Část 30 - Tajná složka

Měl štěstí, autobus mu málem skřípl nohu do dveří. Když došel do apartmá, pořádně mu zakručelo v břiše. Šel si udělat nějaké jídlo, i když nebyla ještě doba oběda. Připravil si palačinky, polil je javorovým sirupem a nahoru nastříkal trochu šlehačky. Snědl je během chvilky a ještě to všechno zapil pořádnou dávkou mléka rovnou z krabice. Liam přímo nesnášel, když někdo pil mléko rovnou z krabice, ale zrovna teď tu nebyl, takže to Niall mohl porušit. Niall si všiml Louisova notebooku, který ještě pořád měl v kuchyni. Zůstal tady od doby, co na něm napsal ten dlouhý příspěvek a pak ho už nikam neuklidil. Niall si vzpomněl na Louisův telefon, takže by nerad ještě pročesával jeho počítač, ale s tím už nemohl udělat takovou katastrofu, jako s tímhle. Niall tedy otevřel Louisův notebook. Vyskočila na něj fotka jeho s Louisem na tom večírku, kde měli na sobě oba obleky. Niall bílý a Louis černý. Co tady vlastně chceš najít Nialle? Nějaké vyznání lásky od Louise? Nebo nějaký důkaz, že tě miluje? Tohle nemá žádný smysl... Na ploše měl Loui tolik složek, že byla sotva vidět ta fotka. Hudba, playlisty, koncerty, filmy, seriály. To nebylo to, co Niall hledal. Prošel očima složku po složce, až se zarazil u jedné s podivným názvem – L+N. Samozřejmě ho hned napadlo – Louis + Niall, ale proč by si takhle pojmenovával složku? I tak ji otevřel.

Mnoho fotek jeho s Louisem. Většinu z nich znal, byly tam fotky jak z koncertů, tak z klipů a taky ze soukromí nebo z nějakých akcí. Na konci fotek byl textový dokument. Niall se kousl do rtu. Nečti to, nečti to! Zase se s toho vyklube nějaký průser. Louis je i tak na tebe naštvaný. Niall už jeho notebook zavíral, ale... Přemohlo ho to a dokument otevřel. Srdce mu poskočilo jako divé, když uviděl na začátku – Drahý Nialle. To napsal Louis pro něj? Ale proč? Niall se pustil do čtení.

Drahý Nialle,

vlastně ani nevím, proč tohle všechno píšu. Jsme spolu skoro každý den, takže mi tohle přijde nesmyslné. Přesto ti to chci napsat. Nechci to psát jako nějakou závěť nebo tak něco. Spíš se vypisuju sám sobě, i když jsem tě oslovil hned na začátku. Promiň, jsem nervózní...

Jsme spolu ve skupině tolik let a já jsem se i tak neodvážil ti něco říct. Když jsem tě viděl poprvé a vlastně tě ani neznal, bylo to ještě úplně vedlejší. Když jsme se začali poznávat kvůli skupině, už jsem věděl, že to není jen tak něco. Asi nechápeš, o čem mluvím. Omlouvám se. Neumím se v tomhle nějak moc dobře vyjadřovat, protože jsem to nikdy vyjádřit nemusel. Ne k tobě... Nejsem žádný spisovatel a plácám nesmysly, ale třeba se k tomu hlavnímu dostanu.

Víš sám moc dobře, že jsem měl nějaké známosti za tu dobu, co se známe. U jedné z nich jsem mohl říct, že jsem ji miloval. Brianna... Jenže její povaha se změnila. Není to ta Brianna, kterou jsem znal ze začátku. Když jsem ji pozval na večeři kvůli našemu výročí, ani si nevzpomněla. Zlomila mi tím srdce. Mysli si co chceš, ale nemiluju ji. Vlastně to byla láska na první pohled, ale časem jsem si uvědomil, že s ní jsem jen ze soucitu. Aby nebyla naštvaná, že to já jsem ten, kdo jí dává kopačky. Musel jsem snést spoustu věcí. Řvala na mě, nesnášela mě, ale já jsem to tak nebral. Proč bych měl mít city k němu, koho vlastně nemiluju. Stala se pro mě neznámou osobou, a když jsem nebyl s ní, byl jsem šťastnější, než když mi byla po boku. Možná někdy na začátku jsem si nás dva představoval jako rodinu, dokonce i s dítětem. Teď vím, že to už si nikdy nepředstavím.

Abych už přešel k tomu, proč tohle píši... Když jsme měli turné po Evropě, měl jsem mnoho snů. Možná se ptáš, o kom se mi asi tak mohlo zdát. O tobě... A nebylo to jen tak něco, čemu by ses zasmál, a já se smál s tebou. Byly to sny, které už něco znamenaly, i když ne doopravdy. Zdálo se mi, že si tě beru za manžela. Jak jsme spolu. Jak mi říkáš „Miluju tě". Jak mě objímáš, líbáš... Ne, vážně jsem si to nevymyslel. Zdálo se mi to a já jsem z těch snů nikdy nechtěl probudit. Bohužel jsem musel a pak jsem jen viděl tebe a myslel na ty sny s tebou. Tak moc mě bolelo, když jsem se musel držet a neříct ti aspoň jeden z nich. Bál jsem se tvé reakce. Určitě by ses tomu jen zasmál a řekl, že jsem vtipný. Takhle by to být nemělo Nialle. Když vidím tvůj úsměv, slyším tvůj smích, dívám se do tvých modrých očí, cítím tvoje doteky, mám pocit, že mi exploduje srdce. Mám v břiše ten lechtivý pocit tisíců motýlků na sobě. Nemůžu popadnout dech, srdce mi bije jako splašené a já nemůžu vlastně vůbec nic. Jen se na tebe dívat a mít tenhle pocit uzavřený v sobě. Chci přijít za tebou a říct ti, co k tobě cítím. Co k tobě cítím už tak dlouho. Zabíjí mě to, je mi na nic, že to není tak jednoduché. Žárlím na všechny kolem sebe, když jsou s tebou a já nemůžu. Nesnesu pomyšlení, že jsi ode mě tak daleko a já nemůžu být vedle tebe. Když nemáme turné, jsou to ty nejhorší dny mého života. Myslím jenom na tebe, na tvůj smích, na všechno. Počítám dny, kdy tě zase uvidím a padnu ti kolem krku. Chtěl bych být s tebou napořád. Nikdy se neodloučit. Nemůžu bez tebe žít. Nemohl bych bez tebe žít ani na jednu sekundu. Moje hlava je jen plná tebe a moje srdce bije jen pro tebe. Zastavit to nemůžu, i kdybych sebevíc chtěl. Je to jako rozjetý vlak, který nemůžeš zastavit. Miluju tě. Miluju tě strašně moc. Ano Nialle Horane, miluju tě. Klidně bych to zakřičel do světa! Tak moc tě miluju a chci tě. Jsi pro mě všechno krásný, co jsem si kdy přál. Ty jsi byl moje přání, když jsem házel minci do fontány. Přál jsem si být jen s tebou. Je to asi dost troufalé přání, ale to jediné chci. Nic víc. Ať bych byl kdekoliv, přál bych si jen tebe vedle sebe. Nikdy tě nepřestanu milovat Nialle. Jsi v mém srdci napořád.
Tvůj Louis

Niall si to musel přečíst asi třikrát. Nemohl uvěřit, že tohle napsal Louis. Jemu... Opravdu jemu. Miluje ho. Niallovi se zatočila hlava.

„On mě opravdu miluje" Niall byl pořád mimo. Rád by věděl, kdy tohle Louis napsal, ale nad tím momentálně nepřemýšlel. Louis tady prostě napsal, že ho miluje. Bože Louisi, ani nevíš, jak se mi ulevilo.