Niall Horan začíná cítit k Louisovi něco víc, než jen přátelství. Ale všechno není tak jednoduché, jak se může zdát. Do cesty jim přijde nejen Louisova nemoc, ale i jeden člen 1D.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Niall se musel kousnout do rtu a cítil, jak se mu tváře polily červení. Krásnější SMS nikdy předtím nedostal. Louis mu ji napsal asi před hodinou. Jak to, že nespí? Niall nad tím nepřemýšlel. Musel si to přečíst asi třikrát, hlavně tu poslední větu. I já tě miluju Lou... Nechtěl ho ale teď otravovat a tak telefon položil zpátky na stolek. Pořádně se zakryl peřinou a cítil, jak se mu teplo rozlévá po těle. Teplá sprcha, suché oblečení a peřina mu zase poskytly pocit bezpečí, tepla a klidu. I když byla pravda, že i tam v tom domě mu trochu „pomohl" Harry. Ne, nemysli na něj už! Radši mysli na tu zprávu od Louise. Niall zavřel oči a snažil si přehrát ten sen, jak si bral Louise za manžela. Jenže spánek nepřicházel a tak se Niall mohl jen přetáčet z jedné strany postele na druhou. Zrovna, když se chtěl převalit čelem ke dveřím, ozvalo se tiché zaklepání na dveře. Niall myslel, že jen špatně slyšel nebo je ještě mimo z těch událostí v domě, takže neodpovídal. Ale klepání se ozvalo znova, tentokrát trochu hlasitěji. Ni vyklouzl z teploučkých peřin a přišoural se ke dveřím. Stál před ním Harry jen v trenkách.
„Děje se něco?"
„No víš já – nemůžu usnout" Niall hlasitě zívl a asi v ten moment mu došlo, že je Harry polonahý. K jeho štěstí byla všude tma, že sotva viděl kolem sebe. Ni se opřel obličejem o dveře a podruhé zívl.
„To já taky ne. Kvůli tomu jsi přišel?" Mělo by ti dojít, že zrovna kvůli tomu tady Harry je. Proč by jinak šel k tobě a říkal ti, že nemůže usnout? Začni radši přemýšlet Ni... Harry si projel rukou vlasy, které měl mít za pár hodin pryč. Nialler se nad tím musel zamyslet. I když za ten čas si na Harryho dlouhou hřívu zvykl, neuměl si ho přesto představit s krátkým účesem, který měl v době Best Song Ever. Nejvíc byl zvědavý, jak na to všechno zareaguje Louis s Liamem, kteří o tom neměli ani tušení.
„Vlastně jo... Nemohl bych dneska spát s tebou?" Niall vykulil na Harryho modré oči. Buď už spal anebo se ho Harry právě zeptal, jestli může spát s ním. Ne, nemůže se mi to zdát. Harry se na to opravdu zeptal. Ni koukal na Harryho s pootevřenou pusou, ale hned ji zavřel.
„Ty se bojíš?" Než stačil Harry odpovědět, oba dva uslyšeli odněkud z kuchyně neznámý šramot. Bohužel Liam byl u sebe v pokoji a navíc tam byla tma, takže to on být nemohl. Harry se podíval někam za sebe a kousal se přitom do rtu.
„Jo" Zašeptal Harry do tmy a kočičí oči upřel na Nialla. Upřímně, ten taky zrovna dvakrát neskákal radostí z toho večera v domě na Fifth Street. Ještě při pomyšlení na ten dům mu naskočila husí kůže. Jen nechápal, že zrovna Harry má strach. Nejspíš jeho „strachová hranice" taky překročila svoje meze. Vítej v klubu...
„No tak pojď" Niallovi se hlasitě rozbušilo srdce, když ustoupil na stranu a pustil Harryho dovnitř. Do nosu ho štípla nějaká vůně, těžko říct co to bylo. Ni netušil, jestli mít radost z toho, že se přestane aspoň trochu bát a možná konečně usne anebo mít smíšené pocity z toho, že má spát s Harrym v jedné posteli. V minulosti už tohle zažil několikrát a ne jen s Harrym, ale i třeba s Liamem nebo dokonce i se Zaynem, když byl ještě ve skupině. Jenže tenhle večer bylo všechno jinak. Hlavně Harryho chování bylo jiné a záhadné.
„Kam si chceš lehnout?" Utrousil Niall otázku, než zamířil k Louisově straně postele. Harry byl v tomhle ohledu dost zvláštní. Pokud bylo v pokoji okno, vždycky spal stranou k oknu už kvůli čerstvému vzduchu. Když byl pokoj bez okna, chtěl spát směrem ke dveřím. A pokud byla postel u zdi, spal stranou k ní. Prostě puntičkář Harry Styles...
V případě pokoje Louise a Nialla si moc vybírat nemohl. Postel byla uprostřed pokoje, kde nebylo okno a tak mohl spát jedině směrem ke dveřím.
„Třeba sem" Ukázal Harry na Niallovu stranu postele, kde naposledy spal tu noc, než Louise odvezl do nemocnice. Od té doby spal jedině na Louisově straně postele a snažil se vnímat Louise i v momentech jeho nepřítomnosti. Niall se došoural zpátky do peřin a přikryl se až po bradu. Těch pár minut u dveří ho akorát roztřásly zimou po celém těle. Cítil, jak Harry odkryl zbytek peřiny na druhé straně velké postele. I přes tu tmu, která se dala krájet, Niall viděl Harryho záda bez jediného kusu oblečení. Polilo ho horko, když si uvědomil, že je Harry jen v trenkách. Nebo je to tou peřinou? Před očima se mu zjevil ten večer, jak byl opilý, jak tančil s Louisem na You & I a oba dva zpívali. Pak Niall poprosil Louise, aby ho objal. Niall se zrovna nacházel na pozici, ve které byl Louis, když ho ten večer objal. A teď je tam místo něj Harry... Ni těžce polkl a chtěl se otočit zády k Harrymu, ale než to stačil udělat... Harryho ruka zajela pod peřinu a našla tu Niallovu. Blonďák se zarazil, když se dlouhého Harryho prsty propletly s těmi jeho. Přestává mě to už bavit! Ni vymanil Harryho ruku z té svojí, sedl si na postel, a aniž by něco řekl, rozsvítil světla. Harry přivřel kočičí oči a zamračil se.
„Zhasni ta světla Niallere" Otočil se směrem k Niallovi a dál přivíral oči kvůli otravnému světlu.
„Ne, chci si o něčem promluvit" Už fakt musím vědět, co to s Harrym celý den bylo. Sice je dávno po půlnoci, ale chová se pořád jako včera.
„Můžeme mluvit i po tmě" Vydechl Harry a jeho zelené oči si už jakž takž přivykly na světlo. Harry koukal na Nialla, přikrytý byl jen do půl těla. Odhaloval tak svá tetování na klíčních kostech, dvě vlaštovky na prsou, 17BLACK na pravou vlaštovkou, dva kříže s písmeny M a K a tetování na pravém rameni. Nemohl chybět ani motýl na hrudi.
Ni se přemohl, aby nesledoval Harryho odhalenou hruď a promnul si oči. „Na tohle musím mít rozsvícená světla a vidět ti do očí. Není to jen tak něco, o čem můžeme mluvit po tmě" Niallův hlas zněl vážně a tak se Harry opřel o paži a narovnal se v zádech.
„Nepočká to do rána? Je skoro jedna..." Harry zívl a pak zabořil obličej zpět do polštáře. Víčka mu těžkla, ale snažil se udržet oční kontakt s blonďáčkem. Niall věděl, že ráno si o tom už určitě nepromluví. Harry jde ke kadeřnici a soudě podle toho to hodlá udělat ještě předtím, než se Louis vrátí. Jako překvapení... A Nialler chtěl zajít pro Louise do nemocnice. Takže – kdy?
„Ráno si o tom už nepromluvíme. Ty zmizíš a já půjdu pro Louise..." Niall by nejspíš pokračoval v mluvení, ale zastavila ho natažená Harryho ruka.
„No tak počkat. Tohle jsme si nedomlouvali, pokud já vím" Niall si složil obličej do dlaní a počítal do pěti. Harry začínal být zase nepříjemný, už to byl zase ten starý Harry co před dvěma dny. Vlastně, ten Harry, co byl včera byl snad lepší.
„Doktor v nemocnici má moje číslo, takže z toho jsem pochopil, že já ho mám vyzvednout" Ukázal na sebe Harry a nepřestával sledovat Nialla kočičíma očima. Ale chtěl jsem to být já, pomyslel si Niall. S Harrym se nemělo cenu hádat.
„Myslel jsem, že -..."
„Jo tak tys myslel" Přikývl Harry sarkasticky a zavřel oči, protože ho začaly štípat od toho světla. Jo, je to zase ten starej Harry Styles. Chtěl jsem to tak vlastně? Sám nevím...
„Harry prosím, co se to s tebou děje. Řekni mi to... Včera jsi mě celé odpoledne propaloval očima, pořád jsi mě nějak ošahával a nevím co dalšího"
„Ale j-...."
„A proč sis zpíval Love You Goodbye?" Pokračoval Niall a ani nenechal Hazzu domluvit. Ten po téhle otázce otevřel smaragdově zelené oči a s pootevřenou pusou koukal na Nialla jako na nový svět.
„A proč ty jsi napsal You & I?" Opáčil Harry otázkou. Co? Proč teď mluví o You & I? To vůbec není k tématu.
„Co to s tím má společného?" Nechápal Niall, zatímco Harry se mu nepřestával dívat do očí.
„Podle mě hodně..." Zašeptal Harry a otočil se na Nialla zády. Ni se už chystal něco říct, ale slova se mu vytratila z úst. You & I je tři roky stará písnička a Harry se na to zeptá až dneska? Proč? „Harry já - ... napsal jsem ji kvůli neopětované lásce. Byl jsem zamilovaný, jenže nešťastně" Je to vlastně pravda? Sám se někdy ptám, kvůli komu jsem ji napsal.
