You & I ✅

Část 35 - Děsivý sen

Byl večer a Liam s Harrym už vyrazili napřed do místního baru. Byli v L.A. a měli po vystoupení. Rozhodli se, že si zajdou na skleničku. Niall ještě musel do sprchy a Louis si vyřizoval nějaké telefony a zprávy. Když dokončil hovor s rodiči, Louis vešel do pokoje zjistit, jak na tom Niall je. Tentokrát neměli společný pokoj, každý spal odděleně, ale i tak měli pokoje hned vedle sebe.

„Nialle? Už jsi hotovej?" Louis bez zaklepání vešel do Niallova pokoje. Když uviděl Nialla, hned strnul na místě. Niall zrovna vycházel z koupelny s ručníkem kolem pasu. Kapičky vody mu ještě stékaly z mokrých vlasů a stejně tak po celém jeho těle. Louis se musel pevně chytit futer dveří a cítil, jak se mu tváře zalily ruměncem.

„Lou.. Jak se mají rodiče?" Loui jeho otázku ani nevnímal. Musel očima projíždět Niallovo tělo. Dej si radši facku Louisi! Co ho máš co takhle očumovat? Když nic neříkal, Niall otázku zopakoval.

„Co? Jo ehmm... Mají se fajn. Pozdravují tě" Niall se usmál a začal se prohrabávat v oblečení. Louis na něj nepřestával zírat. Už chtěl dodat „můžeš jít klidně takhle", ale hned svá slova spolkl.

„Díky. Co si mám vzít na sebe?" Otočil pohled Niall na Louise, který se už trochu vzpamatoval. Uklidil si telefon do kapsy u kalhot a přešel k Niallovi. Hned se mu zatočila hlava, když ucítil vůni Niallova sprchového gelu. Ježíši... Niall měl na půlce postele naházené oblečení. Louise ale ani tak nezajímalo oblečení, ale to, jak Niall voněl. A taky, že stál tak blízko něj. Louis se kousl do rtu. Zase jsi mu neodpověděl. Přestaň o něm takhle přemýšlet a radši mu poraď...

„Tohle" Loui ukázal na černé kalhoty, které Niallovi zvýrazňovaly jeho nohy a pak na bílé tričko s americkou vlajkou. Niall ohodnotil Louisův výběr očima a opřel si bradu o pravý hřbet ruky. Louis sledoval, jak přemýšlí a polilo ho nehorázné horko.

„Jo, to vypadá dobře..." Přikývl Niall a ještě dodal

„Díky Lou" Natáhl ruku a položil ji na Louisovo rameno. Louis projel očima jeho ruku od zápěstí až po rameno. Ach Nialle...

„Rádo se stalo Nialle" Zašeptal Lou a když Niall nechal ruku klesnout, podíval se mu do očí. Niall udělal to samé u Louise. Nakonec si Lou neodpustil onu poznámku na Nialla, kterou měl v hlavě.

„Ale mohl bys jít klidně takhle" Ukázal na Nialla a zavadil tak o jeho hruď. Niall zrudnul skoro hned a usmál se.

„Jediný, komu se to takhle líbilo, bys byl ty a ostatní by mě měli za blázna" Tak tos uhádl, ale já bych si nestěžoval, pomyslel si Lou. Ten na to ale nic neřekl.

„Nechám tě převléct. Počkám..." Niall ho ale jemně chytl za ruku s tetováním uzlu nekonečna a také mnoha dalších.

„Proč bys měl někam chodit?" Louis musel na Nialla vyvalit oči. Vážně řekl to, co teď řekl?

„Já ... Já - jen... Chtěl jsem ti nechat soukromí... Dát soukromí? Neočumovat tě?" Koktal Louis a musel hned nadávat sám sobě, jak příšerně byl nervózní. Ale z čeho vlastně? Že tě Niall snad vzrušuje nebo co? Nebo že jsi z něj tak mimo? Že ho miluješ?

„Ale prosím tě. Viděl jsi mě takhle víckrát, než moji rodiče. A to už je co říct, když s nimi jsem žil poměrně delší dobu, než jsem byl v kapele" Louis už čekal, že řekne „žil jsem s nimi delší dobu, než s tebou", ale oni spolu nežili. Niall měl svým způsobem pravdu. Jenže pokud ho uvidí takhle dneska, nebude to jako předtím. Stěží mohl ovládat svoje city k němu.