Secret✔️

1.

Uhladím si své modré šaty, které mi zde přichystala Amanda, naše služka. Mám ji ráda, prakticky mi v některých věcech nahrazuje mou matku. Své hnědé vlasy mám sepnuté do drdolu, který je perfektně uhlazen. Na obličeji mám naneseno trochu make-upu a oči mám zvýrazněné kouřovými stíny, za rtěnku jsem zvolila pouhý balzám na rty. Miluji perly, proto jsem celou večerní róbu doplnila perličkovými náušnicemi a náramkem z perliček. Nesnášela jsem podpatky, bolely mě z nich nohy, ale u nás doma jsme je musely nosit stále. Nesměly jsme nosívat džíny ani tepláky, pouze šaty. Vlasy vždy stažené a ne rozpuštěné, jinak bychom dostali vyhubováno. Nebavilo mě být stále doma, ale ven jsme směli je v doprovodu našich osobních bodyguardů. Alexe a Gabriela. Jsou to dva svalnatý, vysocí a blonďatý muži. Je s nimi zábava. Hrají s námi nejrůznější deskové hry a chodí s námi do kina. Jsou to dvojčata a já sama je beru jako dva moje starší bratry. Za týden mám oslavit své 19nácté narozeniny a já se vůbec na to necítím. Nikdy jsem nebyla v normální škole, protože já i moji sourozenci máme domácí školu, kterou nám zařídil otec. Nechtěl, abychom chodili mezi obyčejné děti, ale pravda je spíš taková, že se o nás bál, protože bychom nemohli mít s sebou bodyguardy. Nikdy jsem neměla kamarádku. Své problémy si říkáme jen se svou sestrou Pheobe, které je 17náct. Nikdy jsem nebyla v blízkosti kluka, který by byl stejně starý nebo jakéhokoliv muže, Alexe a Gabriela nepočítám, jsou semnou už od mých 10 let, v té době jim bylo pouhých 20 let, co je otec najal. Nepočítám ani otcovi společníky, protože jsou staří, a nebo ženatý. Nikdy jsem se nelíbala ani nebyla s nikým na rande. Chtěla jsem zažít ten život teenagerů, který často vidím v nejrůznějších filmech, ale na to už je docela dost pozdě, protože jsem už dospělá a včera jsem dokončila střední domácí školu. Teď už mě čekají pouze otcovo nudné plesy, na kterých se nudím, protože moji sourozenci tam nesmějí. Nebylo jim ještě 18náct let. Vždycky si Pheobe s malým Johnem hraje v herně v horním patře, kam hosté nesmějí.

„Ell, otec si tě žádá, než půjdeš dolů na ples." Vstoupí do pokoje Amanda.
„Proč? Něco jsem provedla?" Zeptám se ji udiveně. Vždyť jsem nic neudělala.
„To nevím, ale docela je to naléhavé."
„Už jdu." Naposledy se podívám do zrcadla a vydám se do otcovy pracovny.
Zaklepu na dveře a vyčkám na otcovo vyžádání
„Ano." Ozve se otcův pevný hlas z místnosti. Naposledy se nadechnu a stlačím kliku. Otec sedí za velkým stolem na židli a upírá na mě svůj chladný pohled. Nikdy se na mě neusmál ani mě nikdy nepochválil. Vždycky semnou mluví tvrdě a s tvrdým výrazem na tváři.
„Potřebuješ něco otče?" Zeptám se ho.
„Ano. Příští ples, který se bude konat příští sobotu bude na počest tvých 19tých narozenin."
„Opravdu?" Chtěla jsem ho obejmout, ale to bylo v naší rodině neslušné. Proto jsem se usmála od ucha k uchu.
„Ano. Také přiletí rodina McCann z Chicaga."
„Co je to za rodinu? A proč právě tato rodina?" Nikdy jsem to jméno neslyšela.
„Je to rodina, které je velice mocná. Ovládá celý východ USA. Chicago, New York, Boston, Washington, Boston i Atlantu."
„Proto je zveš? Protože jsou mocní?" Vyprsknu.
„Važ slova Eleanoro! Uvědom si, s kým mluvíš!" Bouchne pěstí do stolu.
„Ano otče, omlouvám se." Sklopím hlavu k zemi.
„Boss této rodiny, Jeremy McCann, má syna. Jasona McCanna, je to underboss a budoucí boss. Přiletí na ples oba dva a další členové této rodiny."
„Dobře, ale proč mi to oznamuješ?" Optám se. Pochopila bych, že mi oznamuje můj ples, ale proč mi povídá i o hostech? To nikdy semnou neprobíral.
„Nebude to jen tvůj ples, ale i Jasona."
„Má taky narozeniny?"
„Ne, ale bude to zásnubní ples." Napije se z hrnku, ve kterém je nejspíše káva. Můj otec je milovník kávy. Nechává si ji dokonce dovážet až z Číny.
„Takže s ním přiletí i jeho vyvolená?" Stále to nechápu. Proč si rodina McCann neudělá svůj vlastní zásnubní večírek? Proč ho budou dělat zároveň i s mýma narozeninama?
„Proč by měla přijet jeho vyvolená, když jsi to ty."
„Já!?" Zaleknu se a vykřiknu. Rychle si to uvědomím a přiložím ruku na své rty. Nikdy nesmíme před otcem křičet.
„Ano. S Jeremym jsme se dohodli, že se vezmete. Vezmeš si Jasona. Musíme se spojit s další rodinou. Jeremy potřebuje pomoc s Čínskou mafii a já s Ruskou. Spojíme vašim sňatkem síly."
Nechtěla jsem se vdávat. Chtěla jsem si vzít někoho, koho budu milovat a kdo nebude jako my. Nebude v mafii. Jenže to se nestane.
„Nebudu se vdávat." Zakroutím hlavou. „Nechci se ještě vdávat."
„To nebyla otázka Eleanoro! Dohodl jsem se s Jeremym, že na tvé 19nácté narozeniny oznámíte své zasnoubení! Pokud neuposlechneš, tak čekej následky. Teď jdi dolů na ples, za chvíli se též dostavím." Ukázal prstem na dveře od své pracovny. Nehádala jsem se s ním, protože jsem věděla, že by to dopadlo špatně. Proto jsem poraženě vyšla z pracovny. Na chodbě jsme se rozhodovala, jestli jít radši do pokoje a probrečet celou noc nebo uposlechnout otce a jít dolů na ples. Raději jsem se rozhodla pro druhou možnost, protože můj otec je neskutečný. Jednou, když jsem neuposlechla, tak mě zamknul v mém pokoji a já tam byla uvězněna tři dny. Nedostávala jsem vodu ani jídlo. Byl to trest za to, že jsem měla rozpuštěné vlasy. Bylo mi pouhých pět let. Bylo to strašné utrpení. Plakala jsem a bušila do dveří. Prosila jsem o pomoc, ale nikdo mi nepomohl, dokonce ani moje matka. Nechtěla jsem to znovu zažít, a tak jsem se vydala po schodišti dolů, kde se konal ples.
Bylo jasné, že se mě nebude ptát, jestli se chci vdávat. Byla jsem nejstarší dítě. Pheobe se vdávat ještě nesměla a Johnovi je teprve 8 let. Je to budoucí boss. Jeho slova budou právem a hlavně by si nemohl vzít muže. Budu si muset vzít Jasona za muže, abych ochránila své sourozence.
Dole v našem domě se to hemžilo lidmi, kteří popíjeli nejrůznější drinky a bavili se o obchodech nebo o dalších věcech. Nikdy jsem se o to nezajímala, ani jsem to neměla v plánu. Muži na sobě měli kvádra a ženy měly na sobě šaty, které už na pohled vypadali, že stáli mnoho peněz. U dveří stáli dva bodyguardi, kteří vítali hosty, kteří jim taktéž odevzdávali své zbraně, kvůli bezpečnosti. Bylo jasné, že mají i další zbraně, které mají ukryté tak, aby je nikdo neviděl. Je to tradice, která říká, že se tu hosté mohou cítit v naprostém bezpečí.
Potřebovala jsem se něčeho napít, protože z rozhovoru, který jsem před chvíli vedla se svým otcem, se mi dělalo špatně. Nechtěla jsem opustit Londýn ani své sourozence, které miluji nejvíce na světě. Nechci opustit toto deštivé počasí, které zde každou chvíli panovalo a já jsem na něj byla zvyklá. Nechtěla jsem být poslušná ženuška. Především jsem se bála samotného budoucího ženicha. Měl by to být syn samotného bosse, ale co když už mu je 40 let, je to tlustý mužík, který slyntá. U této představy jsem se ošila znechucením. Radši jsem si nalila do sklenky čistou vodku a dlouze se napila.
Celý ples jsem se nudila. Musela jsem si zatančit s několika muži a občas i na něco odpovědět. Těšila jsem se do postele, kam jsem se taky dostala, když bylo krátce po druhé hodině ranní. Otec říká, že je neslušné, když hostitelé odcházejí dříve z večírku než samotný hosté, proto vždy musím být na večírku až do konce. V pokoji jsem pouze ze sebe svlékla šaty, odložila šperky a sundala boty. Odlíčila se a skočila do postele, kde jsem po pár minutách zcela vytuhla myšlenkami na Jasona. Jak asi vypadá?