„Ell, neplakej. Už je vše v pořádku. Jsi v bezpečí semnou." Kolísá semnou Jason, ale můj pláč nejde zastavit. A tak mě dál drží ve své náruči a šeptá mi uklidňující slova do ucha.
„Lepší?" Zeptá se mě po nějaké době, kdy už přestanu vzlykat.
„Ano."
„Jsi v bezpečí, Ell. Nikdy nedovolím, aby se ti něco stalo."
„Já vím. Jen jsem vystrašená z téhle věci. Držela jsem v ruce zbraň a střílela jsem jako smyslu zbavená."
„Viděl jsem to a jsem na tebe vážně hrdý."
„Skončí někdy tohle?"
„Ano, jakmile je najdeme, tak už to bude dobrý. Slibuji."
„Dobře."
„Pojedeme domů, dobře?" Zeptá se mě.
„Ano. Jsem unavená." Slezu z jeho klína a sednu si zpět na sedačku spolujezdce....
Jason už dva týdny pátrá po tom gangu, který ho postřelil a který nás honil. Na druhou stranu je taky ukázkovým manželem. Každé ráno spolu snídáme a večeříme. Večer většinou zůstáváme spolu v apartmánu a povídáme si, nebo se koukáme na filmy. Dnes by se měla vrátit Gréta z Londýna a s ní by měla přijet i má rodina. Teda jen má matka, Pheobe a John. Jason schválil, že mohou být u nás celé tři dny, které zde v Chicagu pobydou. Pattie s Jazzy naplánovaly nějakou společnou rodinou večeři, která by se dnes u nich měla konat. Těším se na své sourozence. S Pheobe si moc často netelefonuji, takže se těším na to, až si budu s ní moc popovídat. A s mou matkou a Johnem jsem také dlouho nemluvila.
...„Madam, je na cestě vaše matka a sourozenci." Přijde zamnou do knihovny Gio.
„Děkuji, už jdu." Usměji se na něj a odložím knížku na stolek, který se nachází vedle velkého černého křesla.
„Ell!" Vykřikne John a řítí se ke mně z výtahu.
„Johne, ahoj!" Mačkám ho v objetí.
„Jak se máš?" Zeptám se ho.
„Jsem trošku unavený z té cesty, ale jinak se mám dobře." Vycení na mě své zoubky.
„Tak to je dobře." Postavím ho zpátky na zem, a obejmu Pheobe.
„Jak se má moje drahá sestra?" Zeptám se jí.
„Unaveně, ale zároveň šťastně, že s tebou strávím pár dnů."
„Něco spolu naplánujeme." Usměji se na ní.
„Matko." Obejmu ji.
„Eleanoro." Obejme mě zpět. Opět formální oslovení.
„Jaký by let?" Zeptám se.
„Dlouhý a náročný. Ten časový posun je na nic." Zívne si má matka.
„Tak pojďte, ukážu Vám vaše pokoje." S Jasonem jsme se dohodli, že mou rodinu uložíme do pokojů pro hosty, které se nacházejí v dolním patře. Má matka s Johnem budou mít pokoj vedle knihovny a Pheobe hned vedle. Chtěla jsem, aby měla pokoj sama pro sebe.
„Gio, dones jim prosím zavazadla do pokojů."
„Zajisté." Pokývá mi hlavou a vezme nejdříve kufr mé matky a Johna....
„To si vařila ty?" Zeptá se mě má matka, která zrovna dojedla oběd. Rozhodla jsem se, že připravím oběd, protože budou mít po cestě určitě hlad.
„Ano, nechutnalo ti?"
„Bylo te velmi dobré." Pochválí mě. To bylo snad poprvé v životě, kdy mě za něco pochválila.
„Děkuji."
„Naučila ses vařit sama?"
„Ne. Nejdřív mi pomáhala Gréta, ale poté jsem začala vařit sama."
„Dobře. Jsem unavená. Půjdu si na chvíli lehnout i s Johnem. V kolik je ta večeře u Pattie?"
„V 7 večer. Vyzvedne nás Jason."
„Skvělé. Tak pojď Johne. Půjdeme si na chvíli odpočinout." Chytne ho za ruku a odejdou do svého pokoje. V jídelně zůstanu jen já a Pheobe.
„Všechno dobrý s Jasonem?"
„Ano. Jason je velmi ohleduplný."
„To jsem ráda. A nějaké nové věci ve vašem sexuálním vztahu?"
„Máme spolu nějaké večerní sexuální chvilky, ale sex zatím ne."
„Proč ne? Na co čekáš?"
„Já nevím, Pheobe."
„Měla bys nad tím zapřemýšlet. Jason určitě nebude čekat roky." Pohladí mě po ruce.
„Já vím, že nebude, ale stále se bojím. Všechno je pro mě nové. Dříve jsem se ho bála. Bála jsem se jeho dotyků. Teď už mi nevadí. Nevadí mi ani se s ním líbat nebo mít něco víc intimnějšího, ale co se týče sexu, tak toho se bojím."
„Říkám. Měla bys na tom víc zapřemýšlet. Půjdu se na chvíli lehnout. Jsem také unavená. Děkuji za oběd, bylo to vážně dobré." Usměje se na mě a také odejde.
Já začnu sklízet ze stolu a všechno špinavé nádobí dávat do myčky. Opravdu by mě Jason nechal, kdybych ho nechala čekat na sex? Říkal mi, že mi dá čas. Pheobe má pravdu. Jason nebude čekat věky. Musím to udělat, co nejdřív....
„Jak se máš, Ell?" Zeptá se mě Pattie. Před chvílí jsme dorazili do domu McCann a nyní všichni sedíme u stolu a povídáme se. Jsem ráda, že Pattie nepozvala žádnou sestřenici ani Jasonovu babičku. Jsem si jistá, že by měli otázky na náš sexuální vztah a to je v této chvíli opravdu nevhodné. V čele stolu se Pattie, po její levé ruce je Jazzy a vedle Jaxon. Jason sedí po její pravé ruce a já hned vedle něj. Vedle mě se usadil malý John a naproti němu sedí Pheobe. Matka sedí naproti Pattie, v čele stolu. Pheobe se od začátku návštěvy mračí. Asi nejspíš proto, že byla usazena hned vedle Jaxona, kterého nenávidí.
„Mám se dobře, jak se máš ty?"
„Samá práce, drahá. Každou chvíli něco zařizuji. Jeremy mi před měsícem dovolil si otevřít svůj vlastní kosmetický salón, takže se teď hlavně starám o něj." Odpoví mi.
„To je báječné. Určitě ho navštívím."
„To jsem ráda, Ell. Napadlo mě, jestli by ses nechtěla do toho zapojit. Jazzy má ještě školu, takže ta má svých starostí dost."
„Ráda se zapojím, děkuji." Vřele se na ní usměju.
„Tak si pak někdy zavoláme a celé to probereme."
„Budu se těšit."
„A jak se máš ty Jane? Jak se máte v Anglii?" Zeptá se Pattie mé matky.
„Frederico se rozhodnul, že budeme pořádat plesy každý pátek i sobotu. Takže celý týden nedělám nic jiného, než zařizuji výzdobu, občerstvení, pozvánky, a tak. Chtěla bych mít jeden týden, který bych měla jen sama na sebe, protože je toho na mě opravdu hodně."
„Jeremy také dříve konal plesy každý víkend a já to měla celé na starost. Pak jsem mu řekla, že jestli chce další plesy, ať si je zařizuje sám a od té doby děláme ročně jen dva plesy."
„O jednom si mi už říkala, že?"
„Ano. Vánoční ples, který je za čtyři měsíce. Doufám, že dorazíš s celou svou rodinou."
„Ráda, Pattie, děkuji za pozvání." Vřele se na ní má matka usměje.
„A co ty Pheobe, jak se ti daří?" Zeptá se jí Pattie.
„Snažím se studovat, a pak mě čeká nejspíš to, co mou sestru. Budu se muset vdát."
„Tvůj otec ti už našel manžela?"
„Ano, ale budeme mi představen až mi bude 18."
„Proč si mi to neřekla?" Zamračím se na ní.
„Nebyl čas."
„Aha." Ublíženě se na ní podívám a svůj pohled sklopím na stůl. Po stolem mě chytne za ruku Jason a mírně jí zmáčkne. Je tu vždycky pro mě.
„Tak budu přát jen to nejlepší. Už se nám nese jídlo." Koukne Pattie do dálky, odkud jdou dvě služebné a nesou v rukou pekáče s jídlem.
„Přeji dobrou chuť." Řekne Pattie a všichni začneme jíst....
Po večeři jsme se přesunuli do obývacího pokoje a povídali si. S Pattie jsme se domluvily, že až odjede má rodina, tak přijdu k ní do salónu a pomůžu jí s designem. Jason s Jaxonem se na chvíli vypařili bůhví kam, ale když se vrátili, Jason si sedl vedle mě a celou dobu nad něčím přemýšlel. Chtěla jsem, aby mi řekl, co se děje, ale naznačil mi, že teď není vhodná doba. Malý John se celou dobu nudil, ale poté mu Jazzy zapnula pohádku v televize a byl klid.
„Dnes byl dlouhý den." Řeknu, když už ležím v posteli a Jason si obléká své pyžamo.
„To tedy ano."
„Od té večeře jsi nějaký zamlklý. Děje se něco?"
„Jen nějaké pracovní věci. Nemusíš si dělat starosti, Ell."
„Ale já vidím, že si ty starosti děláš a nechci, aby si v tom byl sám."
„Není to nic důležité. Neboj." Usměje se na mě a lehne si vedle mě do postele.
„Dobře, ale kdyby něco, tak mi to řekni, prosím."
„Řeknu." Políbí mě na čelo.
„Přemýšlela jsem, Jasone."
„Nad čím?" Svraští obočí.
„Nad námi."
„Nad čím přesně?"
„Až odjede má matka se sourozenci, můžeš si mě vzít."
„Dobře." Políbí mě na rty a přitáhne si mě do náruče. Zhasne lampičku a lehne si. Pheobe měla pravdu. On to chce a není důvod čekat.Rozhodla jsem se, že tedy založím účet na instagramu. Založím ho během příštího týdne, protože si potřebuji ještě promyslet, co všechno budu chtít zveřejňovat. Přeji hezký večer
xx Adél xx
ČTEŠ
Secret✔️
FanfictionNeměla jsem ráda svůj život. Chyběla mi milující rodina. Otec byl pořád v práci nebo zavřený ve své pracovně a matka se starala o všechny plesy, které konal můj otec. Já jsem si musela postačit se svou mladší sestrou Pheobe a mladším bratrem Johnem...