Secret✔️

12.

Když vyjdu ven před barák, Jason sedí ve svém černém autě a obličej mu ozařuje mobil. Pomalou chůzí se vydám k autu a snažím se uklidnit, už tak zrychlený, dech.
"Jsi v pohodě?" Zeptá se mě Jason, když potichu nastoupím do auta.
"Ano, jsem v pohodě." Zachraplám.
"To vidím. Co se děje, Ell?" Ell? On mi poprvé řekl Ell a ne Eleanoro.
"Jen mě má sestra nejspíš nenávidí." Znovu se rozpláču.
"Proč si to myslíš?"
"Řekla mi hodně špatné věci, Jasone. Řekla mi stejné věci, které říká moje matka."
"Určitě to tak nemyslela. Možná je jen zlomená, že odcházíš. Potřebuje čas a bude to v pohodě. Ano?" Pohladí mě po tváři a svou ruku nechá na mém rameni.
"Snad ano, budu doufat." Souhlasím s ním.
"Má moje budoucí manželka hlad?" Usměje se na mě šibalsky Jason a nastartuje auto.
"Docela ano. Dala bych si nějaké těstoviny a Tiramisu, prosím." Udělám na Jason štěněčí pohled a on na mě vykulí své karamelové oči.
"Řekla jsem něco špatně?" Zarazím se v pohybu, když si chci zapnout pas.
"Jen mě zarazilo, cos řekla. Vždycky ses vyhýbala tomu, abys šla semnou do společnosti, nebo aby si byla semnou sama. Najednou chceš jít někam, kde dělají italské jídlo a celá záříš. Vlastně si souhlasila, že si zajdeme spolu na jídlo, což mě velmi těší."
"Asi jsem pochopila, že to nemá cenu. Musíme se naučit spolu vycházet, protože budeme spolu žít a budeme manželé, takže se snažím být optimistická a doufám, že to takhle bude i z tvé strany. A už jeďme, protože nás možná někdo pozoruje z okna a vypadá to, že to budeme moje matka." Odfrknu si a konečně zapnu pas.
"Jak si přejete, madam." Zasměje se Jason.

Dost mě překvapila Jasonova nálada. Přestal mi říkat Eleanoro, ale říká mi Ell. Začal se dokonce i smát a přijde mi uvolněný. Bojím se, jak dlouho mu to vydrží, ale budu doufat, že dlouho, protože takovýhle Jason se mi líbí. Překvapila i moje změna nálady. Ze sekundy na sekundu jsem přestala brečet kvůli Pheobe a začala jsem se těšit na společnou večeři s Jasonem.

Jason zaparkoval u jedné restaurace, která vypadá velmi útulně a italsky už z venku.
"Je to tu hezké." Pochválím jeho výběr.
"Děkuji. Mám to tu celkem rád." Pomůže mi Jason vystoupit z vyhřátého auta, chytne mě okolo pasu a vydá se do restaurace, kde budeme dneska spolu večeřet.
"Dobrý večer, stůl pro dva." Řekne Jason číšníkovi, když vejdeme dovnitř.
"Dobrý večer, pane McCann, jak si přejete. Pojďte prosím zamnou."  Číšník nás vede přes celou restauraci až na druhou stranu, kde se nachází velké francouzské okno, ze kterého jde vidět na zahradu, které je ozářena světýlky. Jason mi pomůže usednout na mou židli a poté usedne na tu svou.
"Nechám Vám zde nápojový a jídlení lístek. Zachvíli se vrátím pro Vaší objednávku." A číšník odejde.
"Na co máš chuť teda?" Zeptá se mě Jason.
"Dala bych si špagety Bolognese a nějaké růžové víno, ale nevím které, nevyznám se v tom."
"Máš radši sladší?"
"Ano."
"Dobře, nějaké ti vyberu."
"Děkuji." Pousměji se na něj. "Co si dáš ty?" Dodám.
"Asi taky ty špagety, ale k tomu vodu, protože budu řídit." Odtrhne oči od lístku, aby se na mě mohl podívat.
"To chápu."
"Máte vybráno?" Zeptá se číšník, kterého jsem ani nepostřehla, když přicházel.
"Ano, dvakrát špagety Bolognese. Pro slečnu sklenku růžového Lambrusca a pro mě jemně perlivou vodu, prosím." Řekne Jason naší objednávku.
"Dobře, děkuji." Zapíše si číšník naší objednávku a odejde zpátky za bar, odkud přišel.
"Máš rád italskou kuchyni?" Pokračuji v konverzaci.
"Ano, ty?"
"Naprosto ji miluji. Naše kuchařka dělá vynikající lasagne. Před měsícem mě začala učit vařit, tak je mohu někdy udělat. Nikdy jsem v Itálii nebyla, ale ráda bych se tam podívala, protože chci ochutnat pravou italskou pizzu. Tys byl někdy v Itálii?"
"Byl jsme v mnoha zemích, kvůli obchodu. Rád tě do Itálie vezmu." Pousměje se na mě Jason.
"Děkuji. Půjdeš zítra do práce?"
"Ano, proč se ptáš?"
"Chtěla jsem jen vědět, jestli budu doma sama nebo ne."
"Budou tam moji bodyguardi."
"Vždyť jo." Posmutním.
"Co se děje?"
"Nic." Usměji se na něj křečovitě.
"Dáme si jedno pravidlo. Pokud ti něco bude vadit, tak to řekneš, ano?"
"Ano." Pokývám na tuto pravidlo hlavou, které se mi líbí.
"Tak a teď mi řekni, co tě trápí?"
"Určitě máš velký byt a nechci tam být sama. Chápu, že tam bude ochranka, ale budu se tam nudit."
"Tak já ráno zavolám Jazzy a ta by přijela. Je teď tady v Anglii, protože něco vyřizuje pro otce, tak by se určitě ráda zastavila a poznala tě. Já se pokusím vrátit, co nejdřív."
"Líbíš se mi takhle."
"Jak jako takhle?" Zeptá se mě nechápavě Jason.
"Jsi uvolněný a milý. Byla bych ráda, když se ke mně takhle budeš chovat."
"Pokud nebudeš dělat problémy, tak v tom problém nevidím."
"Problémy? Jaké problémy?"
"Když tě poprosím, abys zůstala doma, tak abys opravdu doma zůstala. Jsem mafián. Mám spoustu nepřátel a nechci, aby se ti něco stalo."
"Dobře, nebudu dělat problémy."
"Děkuji. Teď už nemluv nesou nám jídlo a pití." Usměje se na mě Jason.

Nyní už sedíme v autě a jedeme k Jasonovi domů. Když jsme dovečeřeli, tak Jason hned zaplatil a odešli jsme. V autě je příjemné ticho, kdy slyšíme jen zvuk motoru a necháme se oba dva unášet svými myšlenkami. Trošku se bojím, jestli Jason dodrží své slovo...
Jasonův byt se nachází ve vysokém, několika patrovém domě, který už z venku vypadá, že v něm bydlí jen lidi, kteří jsou opravdu movití. Vjedeme do podzemních garáží, kde jsou jen zaparkovaná auta typu BMW, Audi nebo Range Rover. Jason mi po zaparkování pomůže vylézt z auta a vede mě k výtahu, který nás dostane k jeho bytu. Cítím, jak je můj žaludek scvrklý nervozitou a já teď lituji, kolik jsem toho snědla. Chtěla jsem ještě Tiramisu, ale ta by se do mě nevešla. Ve výtahu Jason zmáčkne číslo 20, což je poslední patro tohoto domu a tam se nejspíš nachází jeho byt, který si tu zařídil jen kvůli mně.
"Neklepej se, je to v pohodě." Řekne mi Jason u ucha a svými rty se mírně otře o mé ucho, až mi naskočí husina.
"Já...Já nejsem nervózní." Zakoktám.
"To vidím." Zasměje se Jason na celý výtah.
"Jsi nervózní?"
"Možná trochu. Je to zvláštní, nikdy jsem nebyla ve společnosti, kde bych byla jen já a muž."
"To je dobře, protože já budu jediný muž, který se tě bude dotýkat. To si pamatuj Ell." A položí svou ruku na můj zadek, který lehce zmáčkne. V tu chvíli cikne zvonek od výtahu a mě poskočí srdce. Nervozitou nebo Jasonovým provokováním?