Secret✔️

20.

Můj stav se po pár dnech zlepšil a doktor souhlasil s tím, že už nemusím jen ležet v posteli. Pustila jsem se do příprav svatby, protože jsem ještě nic neměla připraveného. Každý den jsem byla s mou matkou, Pheobe, Jazzy a Patti. Všechny mi pomáhaly, abych na nic nezapomněla a nezbláznila se z toho. Včera jsem si šla vybrat šaty. V salóně jsme strávily asi tři hodiny, protože jsem si nemohla vybrat. Po úmorném svlékáním a převlékáním, si návrhářka vzpomněla, že má ještě jedny šaty a byla si jistá, že jsou to ty pravé. Měla pravdu. Jednoduché šaty, ale šaty přesně pro mě. Bílé šaty s ramínky, menší výstřih do V, ramínka a korzet zdobí květy, které jsou i na pár místech na sukni, která je lehce načechraná. Šaty, které jsem si přála. V salóně si vybraly šaty i Jazzy s Pheobe. Pheobe mi jde za svědka a Jazzy za družičku. Jelikož je svatba do bílé a starorůžové barvy, obě dvě se sladily to takových barev. Má matka i Pattie mi oznámily, že šaty už mají, takže si nic zkoušet nemusí.

Zítra se vdávám a dnes mám svou rozlučku se svobodou. Moje i Jasona matka pozvaly veškeré tety a sestřenice, aby to semnou mohly oslavit. Problém je ale ten, že jich budu znát jen pár. Jasonova matka, Patti, mi i řekla, že se vždycky na rozlučkách probírají tradice, které jsou v jejich rodině. Matka bohužel o žádných rodinných tradicích rodiny McCann neví, takže nevím, na co se mám připravit.
S Jasonem jsem se viděla vždy jen večer, kdy jsme šli oba spát. Nevím, co celé dny dělá, ale nejspíš hledá toho chlapa, který mě postřelil. Naše konverzace byly rychlé a jednoduché. Řekli jsme si vždy jen pouhé ahoj, lehli si do postele, kde jsme usínali v objetí. Když jsem se ráno vzbudila, Jason byl už vždycky pryč. Nevím, co ho trápí nebo jestli se něco děje, ale tyhle rychlé konverzace, ani se nedá říct, že to nějaká konverzace je, mě iritují.

„Gréto, doufám, že se dnes přidáš k nám. Samozřejmě i se svou sestrou." Řeknu naší služebné, když se vrátím domů. Byla jsem zkontrolovat místo, kde se zítra koná celá svatba. Potřebovala jsem zkontrolovat, jestli je vše hotové a na svém místě.
„Děkuji za pozvání, Ell, ale je to neslušné, abych já jako služebná byla na vaší rozlučce. A kdo by vás obsluhoval?"
„Je to moje rozlučka. Já si určím, kdo tam bude a kdo ne. Obsluhu jsem už dávno zařídila." Usměji se na ní.
„Skonči dneska dřív. Jeď se domů vyparádit a v sedm tě tu budu očekávat i s tvou setru." Dodám.
„Dobře, ráda dorazím, drahá." Vřele se na mě usměje.
„Potřebuješ s něčím pomoc? Dala jsem ti docela velký seznam, co má být připravené."
„Byla tady má sestra Olivie, která mě občas tady zaskakuje. Pomohla mi a už je vše přichystané. Chybí mi akorát prostřít. To teď udělám, a pak pojedu domů se připravit."
„To je v pořádku, Gréto. Já to udělám. Mám teď spoustu času. Jeď domů se připravit a taky si odpočinout."
„Já to udělám, Ell." Mávne nad tím hlavou.
„To je rozkaz, Gréto. Prosím, jeďte si domů na chvíli odpočinout."
„Dobře, děkuji. Jsi velmi laskavá, Ell. Budeš skvělou manželkou a v budoucnu i matkou." Pohladí mě Gréta na tváři.
„Děkuji. Teď už běž." Usměji se a převezmu si od ní zástěru, abych se nezašpinila.
Gréta mi už připravila veškeré nádobí na linku, které je i vyleštěné. Na lince jsou taky ubrousky, květiny a ubrus, který chci mít na stole. Před několika dny jsem požádala Jasona, jestli by mohl sehnat nějaký velký stůl, který by se dal místo stolu, který byl dřív v jídelně. Bohužel nás nebude jen šest, ale rovnou třicet. Splněno. Budu muset pak Jasonovi poděkovat, že splnil mou žádost a nezapomněl na mě.

Je půl šesté a za chvíli se začnou scházet moji hosté. Po hodině jsem měla stůl naaranžovaný a poté jsem se začala hned chystat. Na sobě mám nové starorůžové šaty, které mi končí u kolen a skvěle mi rýsují mou postavu. Koupila jsem si je předevčírem, kdy jsem byla nakupovat s Phoebe a s Jazzy. Celý out-fit jsem doladila botami, které jsou stejné barvy jako šaty a perličkovými náušnicemi. Nechci si udělat ostuda před Jasonovo rodinou.
Výtah cinkne a dveře od výtahu se otevřou. Nevím, kdo vstoupil do bytu, protože jsem v kuchyni a kontroluji, co napekla Gréta se svou sestrou Olívií. Poprosila jsem Gia, bodyguarda, který stojí u dveří, že až bude vědět, že někdo z mých hostů je nahoru do bytu, ať mi dá vědět. Nic mi neoznámil. Rychle se přesunu z kuchyně do chodby, abych viděla, kdo dorazil. Na chodbě spatřím Jasona, který o něčem diskutuje s Giem. Když zaznamenají pohyb v místnosti oba dva se podívají na mě.
„Ahoj Jasone." Pozdravím ho.
„Ahoj drahá." Usměje se na mě, ale svůj pohled zpátky přesune na Gia.
„Jsme dohodnutý." Pokyne na něj a Gio mu toto gesto zopakuje.
„Ano, pane." Dodá.
Jason se vydá ke mně a políbí mě na čelo.
„Vypadáš nádherně, Ell."
„Děkuji. Co děláš doma?"
„Potřebuji si sbalit pár věcí. Přesunuji se pak do hotelu, kde bude zítra probíhat svatba. Dneska tam mám rozlučku se svobodou."
„Dobře. Nechám tě, si sbalit. Přijď pak zamnou, se rozloučit. Budu v kuchyni ještě něco připravovat." A vydám se zpět do kuchyně, abych ještě mohlo zkontrolovat, jestli je v kuchyni víno, o které jsem žádala. Sice se ve víně nevyznám, ale má a Jasona matka ano, tudíž mi poradily.
„Slečno jsou tady dámy, které jste si najala, jako obsluhu na dnešní večer." Přijde zamnou Gio.
„Děkuji. Pusť dámy dál, hned jsem tam."
Měla jsem v plánu pozvat Giu na dnešní rozlučku už dlouho, ale bylo mi jasné, že budeme potřebovat nějakou obsluhu, takže jsem si najala dvě slečny, které to za ní vezmou.
„Dobrý den, slečny, mé jméno je Eleanora Black. Najala jsem si vás na dnešní večer. Určitě jste už byly seznámeny s tím, o co tu dnes půjde a co budete dělat, že?" Usměji se na obě slečny. Obě dvě jsou v bílém kostýmku a vlasy mají sepnuté, jak jsem žádala. Obě dvě mohou být staré jako já. Na pohled vypadají mile a schopně.
„Dobrý den, paní Black, mé jméno je Claire a kamarádka se jmenuje Bianca. Obě dvě víme, že se jedná o vaší rozlučku se svobodou a naším úkolem je vás obsluhovat u stolu." Pousměje se na mě Claire, která má světlejší vlasy, než Bianca.
„Přesně tak. Pojďte zamnou, ukážu vám, kde co je a taky vám vše vystvětlím." A vydám se zpět do kuchyně.

„Ell, já teda odcházím." Přijde do kuchyně Jason, kde jsem s Biancou a Claire a vysvětluji jim, jak to bude probíhat.
„Ano, drahý. Zrovna tady holkám vysvětluji, jak to bude probíhat."
„Na co sis je najmula? Nebo co je to za holky?" Zamračí se na mě Jason.
„Pozvala jsem Grétu i Olívii. Chci, aby seděly s námi u stolu."
„Víš, že se to nesluší, aby tvé podřízené seděli u stolu."
„Já vím, ale mám je ráda a odvádějí skvělou práci."
„Dobře, nechci se s tebou hádat." Políbí mě na čelo.
„Chtěla jsem ti poděkovat, že si nechal připravit ten větší stůl."
„Myslel jsem na to celou dobu. Nemáš za co."
„Uvidíme se zítra?" Zeptám se s obavami v hlase.
„Proč bychom se neměli vidět?" Zasměje se.
„Třeba si to rozmyslíš." Myknu rameny.
„Určitě si to nerozmyslím, Ell. Zítra už budeš touto dobou Eleanora McCann." Zazáří mu oči.
„Ano. To máš zcela pravdu. Tak utíkej, ať na tebe nečekají. Uvidíme se zítra u oltáře." Políbím ho na rty. Dost dlouhou dobu, jsme neměli takovou chvilku, kdy bych ho mohla v klidu políbit. Teď je mi i jedno, že za námi stojí ty dvě slečny a nejspíš náš pozorují.
„Užij si to a zítra, krásko." Políbí mě ještě jednou a vydá se z kuchyně pryč. Pozoruji jeho siluetu, která se vzdaluje. Když mi sejde z dohledu, otočím se zpět na Claire a Biancu a je mi jasné, že jsem červená až na zadku.
„Ehm... je vám vše jasné?" Zeptám se jich.
„Ano, slečno." Odpoví obě naráz.

„Slečno, první hosté už přicházejí." Řekne mi Gio.
„Dobře, jdeme na to." Nadechnu se a poté prudce vydechnu.

Po vydatné večeři, kterou připravila Olívie s Grétou, mě všechny donutily, abych začala otevírat dárky, které mi přinesly.
Jako první dárek jsem otevřela od jedné Jasonovo sestřenice. Jednalo se o bílé svatební fotoalbum, kam si budu moc vložit svatební fotografie.
„Teď otevři můj." Zatleská Jazzy a podá mi dárek od ní.
„Trošku se bojím, cos koupila." Řeknu upřímně.
„Neboj se a otevírej."
„Tanga? Podprsenka? Podvazky?"
„Musíš nějak Jasona nažhavit." Poví mi Jazzy.
„Ehm.. děkuji, Jazzy." Falešně se na ní usměji a rychle přejdu k dalšímu dárku. Tohle je moc trapné.
„Ten je od nás." Poví mi Pattie a Jasonova babička.
„Co je to?" Podívám se na ten kus látky.
„To je korzet na svatební noc." Vysvětlí mi Patti.
„Och, jasně, děkuji." Pousměji se na ně.
„A dost dárku, pojďme si povídat o svatebních tradicích, které se musí dodržet." Řekne další Jasonova sestřenice.
„Máš pravdu, Camilo." Přitaká Patti.
„Máš vybraný korzet?" Zeptá se mě Camila.
„Nemám, ale teď jsem ho dostala."
„Ten mít musíš." Dodá.
„Proč?" Zeptám se jí.
„Jason ti ho musí sundat tak, že ho roztrhne pomocí nože." Poví mi Jasonova babička.
„Och." Zrudnu.
„Mezi další tradice naší rodiny patří i to, že pokud nejsi před svatbou panna, nejsi součástí naší rodiny. Při vaší první manželské noci ti Jason musí vzít panenství a ty to dokážeš tak, že druhý den si naši muži přijdou pro prostěradlo, které se ukáže všem ve společenské místnosti, kde se bude konat oběd." Vysvětlí mi Pattie.
„Fuj, to je nechutný." Řekne Pheobe.
„Ale je to tradice." Zamračí se na ní Pattie. Svůj zrak přesunu na svou matku, která sedí hned vedle, po mé pravé ruce, ale podle jejího pohledu jde poznat, že o tomhle zvyku neměla tušení. Věděly jsme obě dvě, že musím být panna, ale tohle?
„Dost. Když bude nějaká další tradice, tak mě na to Jason během svatby upozorní." Přeruším všechny. Nechci tohle poslouchat. Je to nechutný a já začínám mít ze zítřejšího dne strach. Co když jsou jejich tradice ještě horší?

Je už jedna hodina ráno a já se konečně dostala do postele. Okolo dvanácté tu zůstala jen má matka a sestra, se kterými jsem se domluvila, že jsem přijdou zítra v devět hodin ráno a společně se přesuneme na místo svatby, kde se budu chystat.

Spíš? -Jason
Blikne mi zpráva na mobilu.

Ne. -E

Už jste skončili? -Jason

Ano. Teď jsem se dostala do postele. Ta postel je moc velká, abych tu spala sama. -E

Zítra už budeme spolu. -Jason

Ano. -E

Spi sladce, má budoucí manželko, uvidíme se zítra u oltáře. – Jason

Dobrou noc, Jasone. -E

Mobil odložím na konferenční stoleček a ponořím se do říše snů.

xxAdélxx