31.

6.8K 154 9
                                    

„Uvidíme se večer." Políbí mě na rty a vstoupí do výtahu.
Když jsem se ráno probudila, tak Jason ještě vedle mě spal. Stalo se to jen párkrát, kdy jsem se probudila dřív než on, a tak jsem si to náramně užívala. Gréta měla přijít až po obědě, a tak dělání snídaně zbylo na mě. Udělala jsem nám lívance s javorovým sirupem. Na tác jsme postavila pro mě konvičku s čajem a Jasonovi hrnek ranní černé kávy a talíř s lívanci. Poté jsem se i s tácem odebrala zpět do ložnice, kde už Jason byl vzhůru a psal něco na telefonu. Nikdy jsme s Jasonem nesnídali v posteli, takže to byla naše další premiéra, kterou jsem si velmi užívala. Po snídani bohužel musel Jason zase do práce. Doprovodila jsem ho alespoň k výtahu a já jsem zůstala v bytě jen s Giem.
„Budu v knihovně." Řeknu Giovi, který mi pokývne hlavou, na znamení toho, že mě slyšel.
Chtěla jsem zavolat Pheobe, ale pak mi došlo, že v Londýně mají ještě noc. A tak jsem si vzala svůj macbook, který jsem zde měla na stole a začala vyhledávat recept na narozeninový dort. Jason totiž bude mít za dva týdny narozeniny. Zatím pro něj nemám nic koupeného a ani mě nic nenapadá, ale chci mu i upéct dort. Je těžké vybrat něco Jasonovi k narozeninám. Má totiž tolik peněz, že si může koupit všechno, na co si jen ukáže.
„Jazzy, ahooj." Vytočím Jazzy číslo, abych se jí zeptala, co bude letos kupovat bratrovi k narozeninám.
„Ahooj, Ell. Copak se děje?"
„Co budeš Jasonovi kupovat k narozeninám?"
„Ještě nevím. Jasonovi je těžké něco vybrat. Ale máti bude pořádat narozeninovou oslavu jako každý rok. Není to ani tak narozeninová oslava, jako předvádění se před ostatními, že máme spoustu peněz."
Řekne Jazzy znechucením.
„O tom se Jason nezmínil. On mi ani neřekl, že bude mít narozeniny. Zjistila jsem to až od vaší matky."
„Jason nemá rád své narozeniny, protože většinou se jeho narozeniny neslavily. Zakázal to otec. Až když už byl dospělý, tak se začal konat každoročně tento ples na počest jeho narození."
Vysvětluje mi.
„Aha. Takže tyhle narozeniny musí být trošku odlišný, co ty na to, Jazzy?"
„Nevím, jak to myslíš."
„Jsou to jeho první narozeniny, kdy jsem jeho manželkou. Měla by to být narozeninová oslava, ne nějaký ples, který ani Jason nechce."
„Měla bys to asi říct naší mámě. Už to začala chystat."
„Myslíš, že je to blbý nápad?"
Zeptám se jí s obavami v hlase.
„Ne, je to hezký nápad, který si myslím, že Jason vřele uvítá."
„Jsi doma?"
„Ano, jsem. I máma je doma. Tak přijeď a hned si o tom popovídáme."
Nabídne mi.
„Dobře. Upravím se a přijedu."
„Tak zatím."
Rozloučí se a hovor utichne.

„Gio, kde jsi?" Zeptá se hlasitějším hlasem.
„V obývacím pokoji, madam." Odpoví mi.
„Pojedeme k McCann." Řeknu mu, když ho najdu sedět na pohovce, kde si čte noviny.
„Ano, madam."
„Dej mi chvíli. Upravím se." A odejdu do šatny, abych se mohla obléknout.
Venku je ještě typické zimní počasí, které se ale pomalu dává na ústup. Až příští měsíc začne konečně jaro. Rozhodnu se, že si na sebe vezmu džíny, zelenou halenku, vysoké černé kozačky a černý delší kabát. Konečky vlasů si natočím a na obličej si nanesu trochu make-upu.

...

„Ráda tě vidím." Vřele mě vítá Pattie v jejich vstupní hale.
„Já tebe taky, jak se máš?"
„Ale dobře, má drahá. Sice trošku v presu a vystresovaně, ale zvládám to."
„Nějaký problém se salónem?"
„Je toho hodně, co se týče zařizování. Většinou se ani nemůžu rozhodnout, jakou značku šamponu chci podporovat nebo jakou chci barvu ručníků." Zasměje se.
„A jak si vlastně daleko?"
„Už je toho hodně udělané. Tvá matka mi velmi pomohla, ale pořád je toho hodně." Povzdechne si.
„Kdyby něco jsem tu stále pro tebe."
„Určitě tě budu potřebovat, až budeme vybírat zaměstnance."
„Velmi ráda se stanu porotou."
„Och, skvělé. Tak pojď, dáme si spolu kávu. Jazzy už na nás čeká." A vede mě do zimní zahrady.
„Ell." Objímá mě Jazzy.
„Ahoj Jazzy." Objetí ji opětuji a posadím se vedle ní na pohovku.
„Pověřila jsem Irinu, aby nám připravila nějaké menší pohoštění a uvařila nějaký dobrý oběd. Doufám, že na oběd zůstaneš?" Zeptá se mě Pattie.
„Velmi ráda, děkuji za pozvání."
„Mohla by si mi i pomoc s Jasonovou oslavou narozeniny." Nabídne mi Pattie
„O tom jsem s tebou chtěla mluvit." Začnu.
„Pokračuj." Pobídne mě.
„Letos je to poprvé, co Jason slaví narozeniny a už není svobodný. Vím, že děláte jeden velký ples, který je na počet jeho narozenin a zvete mnoho lidí, ale chtěla bych, aby oslava byla hlavně o Jasonovi. Neber mě špatně, není to nic proti plesu, ale chtěla bych uspořádat něco víc rodinného."
„Že by se sešlo jen pár lidí?"
„Přesně tak. Jasonova a má rodina. Pár dalších nejbližších."
„Nezní to špatně." Usměje se na mě Pattie. Uff, myslela jsem si, že bude na mě naštvaná.
„V létě bych poté chtěla uspořádat nějakou velkou garden party. Byla by to oslava našeho prvního výročí s Jasonem."
„To je skvělý!" Vypískne Jazzy.
„Sice jsem to ještě neřekla Jasonovi, takže to s ním budu muset probrat, ale mně to přijde jako dobrý nápad."
„Ano, je to opravdu dobrý nápad, Ell. A kde chceš slavit Jasonovo narozeniny?"
„U nás doma. Myslím, že nás nebude tolik, takže se do apartmánu všichni vejdeme. Mám i v plánu péct Jasonovi narozeninový dort."
„Ty budeš péct?" Zamračí se na mě Jasonova matka.
„Ano."
„Proč to nenecháš upéct nějakého cukráře?"
„Protože nám doma normálně vařím, a dokonce i čas od času peču, tak bych chtěla zkusit upéct i Jasonovi dort."
„A co Gréta? Ta nic nedělá? Tohle je její práce. Ona by měla vařit, uklízet a starat se celkově o celou domácnost."
„Děláme to spolu."
„Neměla by ses ponižovat."
„Proč ponižovat?"
„Tohle mají dělat služky, ne manželky bossů."
„Baví mě vařit a uklízet. Nemám, co na práci, tak se starám o moji domácnost."
„S tímhle tedy zásadně nesouhlasím." Odsekne Pattie a odejde pryč.
„To jí to tak moc vadí?" Otočím se na Jazzy.
„Nevím. Nečekala bych od ní takovou reakci. Ona totiž snad nikdy neuklízela ani nevařila. Dokonce si sama ani nenalije pití do sklenice. Všechno za ní dělá Irina. Myslela jsem si, že tě bude spíš v tomhle obdivovat."
„Aha."
„Nic si z toho nedělej, Ell. Má matka to potřebuje vstřebat, a pak už to bude dobrý. Spíš mi řekni, jak si představuješ tu Jasonovu oslavu?" Změní téma. Jazzy je opravdu skvělá holka.
„Asi bych to nedělala tajně. Dneska to oznámím Jasonovi a zeptám se, jak by to chtěl. Pak bych začala nějak plánovat. Ale určitě bych chtěla, aby byla pozvána jen moje rodina, Jasonova rodina, a pak jen ti nejbližší."
„Myslím, že to Jason přivítá."
„Co mu teda koupíš k těm narozeninám?" Zeptám se jí.
„Jasonovi jsem každý rok kupovala nějaké barevné kravaty, ale pak jsme si všimla, že nosí jen černé kravaty, tak jsem musela změnit tradici. Dva roky po sobě jsem mu koupila dárkovou truhlu s kvalitní Whiskey, kterou má rád. Nikdy nic nenamítal, takže letos dostane další. Nic lepšího nevymyslím." Zasměje se.
„Já vůbec nevím, co mu koupit." Povzdechnu si.
„Vždyť už mu plánuješ oslavu a budeš mu péct dort. To si myslím, že už je hodně."
„To je blbé. Měla bych mu ještě něco koupit."
„Tak zítra zajdeme do nákupního centra, co ty na to? Koukneme se po dárku, po nějaké výzdobě na tu oslavu, a pak si zajdeme na oběd." Navrhne.
„To je skvělý nápad. Sejdeme se tedy zítra odpoledne v nákupním centru?"
„Do dvou mám domácí školu, ale pak bych mohla."
„Tak ve tři?"
„Domluveno." Usměje se na mě.
„Už půjdu. U nás už bude Gréta, tak bych se jí mohla i zeptat na nějaký recept na dort." Začnu se pomalu zvedat z pohovky.
„Nechceš zůstat na ten oběd?"
„Radši ne. Tvá matka je na mě nejspíš naštvaná a bylo by u jídla akorát dusno."
„Dobře, jak myslíš. Tak se zítra sejdeme v nákupním centru?"
„Ano. Tak ahoj, Jazzy." Obejmu ji a odejdu.

...

„Gio, kde je Jason?"Zeptám se ho, když už sedíme v autě.
„V práci, madam."
„Mohli bychom se za ním zastavit, prosím?"
„Nevím, jestli je dobrý nápad pana McCann vyrušovat při práci."
„Určitě mu to nebude vadit. Děkuji, Gio."
„Zajisté, madam." A auto se dá do pohybu.
Snad nebude naštvaný, když ho navštívím v práci, ale chci ho vidět.
Po nějaké době zastaví auto na parkovišti od jednoho klubu.
„Tady je Jason?"
„Ano."
„Tak jdeme." Vystoupím z auta a vydám se ke vchodu do klubu. Vlastní ho?
„Kartičku." Zastaví mě rukou bodyguard, který stojí u dveří.
„Manželka šéfa, Orlando." Řekne Gio za mými zády.
„Čau, Gio. Dobrý den, paní McCann." Otevře mi dveře, abych mohla vstoupit dovnitř a začne si povídat s Giem. Uvnitř klubu je pološero. Za barem stojí jen nějaký mladý muž, který počítá lahve alkoholu.
„Kde najdu Jasona McCann?" Zeptám se ho.
„A vy jste?" Otočí se na mě.
„Eleanora McCann, Jasonova manželka."
„Dobrý den, madam. Půjdete tady tou uličkou až na konec. Tam jsou černé kožené dveře, dveře do šéfova kanclu." Vysvětlí mi, a pak se začne znovu věnovatlahvím.
„Děkuji."
Když se ocitnu před koženými dveřmi, o kterých mluvil barman. Nadechnu a otevřu dveře bez zaklepání. Což byla ta největší chyby. Za stolem sedí Jason, který dělá něco na svém Macbooku, ale hned vedle něj se kroutí holka, která má na sobě jen černé prádlo a šahá Jasonovi nahruď.
„Ell?" Zeptá se mě překvapeně Jason.


Hi girls,
Máme tu další kapitolu.
Dnes ve 20:00 začnu zveřejňovat na ig profil hlavní postavy, tak kdo chce, přidejte se (uživatelské jméno: somesweetforever), ať vám nic neunikne.
Adél

Secret✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat